V Evropě zbývají poslední pralesy. Němci ty své chrání, Rumuni v nich těží

  15:13aktualizováno  15:13
Evropa radí ostatním, jak se k pralesům chovat, ale sama jejich ochranu na vlastním území nezajistila. Neví, kde jsou, ani že se v nich kácí. Před hrozícím zánikem přírodních památek varují výzkumníci, kteří mapují zbývající evropské pralesy.

„Máte pocit, jako by v lese byl nepořádek, všude je spousta starého a tlejícího dřeva, ale také mladé stromy. Ale tak to má přirozeně být,“ popisuje profesor Miroslav Svoboda z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze dojem, když člověk vstoupí do pralesa.

Jeho tým se podílí na výzkumu, který mapuje poslední zbývající pralesy v Evropě. Ano, v Evropě. Za pralesy necestuje do Amazonie ani na Sibiř, ale na Slovensko a do Rumunska. Ale také na Šumavu nebo do Beskyd.

Původní lesy tvoří necelé procento evropských lesů, řada z nich není vůbec chráněna.

„Je to paradox, Evropa radí ostatním, jak se k pralesu chovat, platí výzkumy v Amazonii, ale sama jejich ochranu na svém vlastním území nezajistila. Neví, kde jí původní lesy zbyly, ani že se v nich kácí,“ říká Svoboda.

Kácí se na palivo

Pralesy jeho tým mapuje a provádí v nich úvodní výzkum. „Naším cílem je dokončit inventuru těchto původních lesů, chceme se přitom zaměřit na problematické regiony a poskytnout data organizacím, které se snaží o ochranu těchto unikátních lokalit v praxi,“ říká Svoboda.

Hledají také cesty, jak využít znalosti o fungování pralesa v běžném hospodářském lese – například právě jak pracovat s odumřelým dřevem.

Nejvíce původních lesů mezinárodní tým popsal ve Finsku (především u hranic s Ruskem), nebo v nepřístupných údolích Karpat, které se táhnou od Slovenska přes Ukrajinu a Rumunsko do Srbska.

Ochrana původních lesů se v jednotlivých zemích značně liší. Zatímco v Německu o původní lesy pečují, na Slovensku se v nich ještě před pár lety kácelo. V Rumunsku se v nich těží stále.

„Oficiálně mají původní lesy v Rumunsku okolo padesáti tisíc hektarů, neoficiálně je to několikrát více,“ říká Svoboda. Kácí se v nich, přestože vytěžené dřevo není nijak zvlášť kvalitní a často se dá prodat jen jako palivové. „U nás by se taková těžba ekonomicky nevyplatila,“ říká Svoboda.

Žádné panenské hvozdy

Pralesy, které zanášejí na mapu, nejsou panenskou divočinou, nepoznamenanou lidmi. Takové zcela nedotčené hvozdy badatelé na základě satelitního výzkumu hledají a nalézají už jen v tropech nebo v tajze.

Evropské pralesy jsou relativně rozsáhlá území, často v nepřístupných horských údolích, kde člověk nezasahuje do procesů, které v lese probíhají.

Neznamená to ale nutně, že by do takového lesa lidská noha nikdy nevstoupila. „V Boubínském nebo Žofínském pralese se od osmnáctého století nehospodařilo. Jsou to jen malé fragmenty původního lesa, působí na ně procesy probíhající v okolní krajině, vliv člověka je ale jen nepřímý,“ vysvětluje to Svoboda na českém příkladu.

Jak vypadá prales? Jsou tu staré, ale i mladé stromy. Sem tam jsou vidět pozůstatky po vichřici nebo po kůrovci. Všude je spousta starého dřeva. Projít pralesem není žádná procházka.

„Říká se, že ve středověku chránil Čechy neprostupný hvozd. Lidé si představují hustý les, ale to je omyl. Neprostupný nebyl kvůli tomu, že by byl hustý, ale že byl plný popadaných kmenů. Projít pralesem s armádou muselo trvat týdny,“ říká Svoboda.

Uschlé stromy nechat být

V karpatských údolích zdokumentovali pětisetleté stromy, buky i jedle o více než metrovém průměru. „Tak staré stromy se v běžném hospodářském lese nenajdou, sklízíme je ještě zdravé, nejpozději kolem stovky let,“ říká Svoboda.

Jenže právě proto je hospodářský les ve srovnání s pralesem polopouští. Jak strom stárne, kvalita dřeva se snižuje. To, co se nelíbí lesníkům, ale vyhovuje hmyzu, ptákům, houbám či plísním. Staré a odumřelé stromy dávají prostor řadě organismů, které ve „zdravém“ hospodářském lese nemají šanci přežít.

Pod kmeny stromů, které odumřely věkem nebo je poničila vichřice či kůrovec, vyrůstají mladé stromy, na místech kalamit a katastrof se les sám znovu obnovuje.

V pralesech, které tvoří různé druhy různě starých stromů, však kůrovcové kalamity nemívají až takový rozsah jako aktuální kalamita, která decimuje lesy v podhůří Jeseníků. I při jejich obnově by se daly znalosti o fungování pralesů využít.

„Nejkontroverznější by bylo vůbec nekácet, dřevo netěžit. Lesu pomáhat nemusíme, přežil horší věci. Byl by ale jiný, než jsme zvyklí. Byl by řidší a byly by v něm i jiné druhy stromů, například topol nebo bříza,“ říká Svoboda.

Plošně to podle něj není dost dobře možné, třeba i kvůli bezpečnosti turistů, až by se za pár let kmeny odumřelých stromů začaly lámat. Alespoň část holin by ale přesto nechal tak, jak jsou.

„Cena dřeva nepokryje náklady na těžbu. Přitom suché stromy mají pozitivní vliv na vývoj, v první fázi například cloní mladou vegetaci, tlumí teplotní výkyvy na holinách,“ dodává oborník na původní lesy.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Soud definitivně osvobodil policistu, který autem zastavil motorkáře

Policista Šimon Vaic je viněn z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti kvůli...

Policista Šimon Vaic, který čelil obžalobě kvůli tomu, že zahradil ujíždějícímu motorkáři cestu autem v roce 2017,...

Soukup chce dobýt Evropský parlament. Z TV Barrandov zmizí jeho pořady

Jaromír Soukup na snímku z března 2016

Jaromír Soukup učinil zásadní životní rozhodnutí, píše TV Barrandov na svém twitterovém účtu. Podle Info.cz Soukup...

Policie dopadla údajné vrahy čerpadlářky v Nelahozevsi

Dům ve Vojkovicích na Mělnicku, kde policisté zadrželi podezřelého z vraždy...

Policie zadržela dva podezřelé z vraždy čerpadlářky z Nelahozevsi. Informaci iDNES.cz potvrdil policejní mluvčí Zdeněk...

Útočník na pódiu pobodal starostu Gdaňsku, ten na následky zranění zemřel

Starosta Gdaňsku Pawel Adamowicz při vystoupení na charitativní akci (13. ledna...

Na starostu polského Gdaňsku zaútočil během nedělního večera muž s nožem. Stalo se tak při charitativní akci, kdy...

Tátové od rodin i gauneři. Podezřelí z vraždy pumpařky byli „známé firmy“

Dům ve Vojkovicích na Mělnicku, kde policisté zadrželi podezřelého z vraždy...

Oba měli rodinu, jeden z nich by se brzy měl stát otcem. Oba jsou z Mělnicka, kde byli známí kvůli své kriminální...

Další z rubriky

Čeští náckové, tohle si vyřiďte s těmi německými, řekl Kalousek Okamurovi

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek v Praze na schůzi...

Za „českého nácka“ označil lídra SPD Tomia Okamuru předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Čím ho k tomu...

Ovlivňování soudců z Hradu může vyústit až v pokus o sesazení Zemana

Kancléř prezidenta Vratislav Mynář (20. února 2018).

Počínáním hradního kancléře Vratislava Mynáře, který se s vědomím prezidenta Miloše Zemana snažil ovlivňovat...

Rozhlas použil kradené materiály, tvrdí Samková. Podala trestní oznámení

Advokátka matky paterčat Klára Samková přichází k Obvodnímu soudu pro Prahu 5

Advokátka Klára Samková podala trestní oznámení na novináře Janka Kroupu a Jana Pokorného a Český rozhlas, který je...

3 nejčastější úrazy dětí a první pomoc: Víte, jak se zachovat?
3 nejčastější úrazy dětí a první pomoc: Víte, jak se zachovat?

Hlídáte je jako ostříž, ale stačí vteřinka nepozornosti a neštěstí je na světě. Pád na hlavičku, opaření nebo vdechnutí předmětu patří mezi nejčastější úrazy dětí. Jak je správně ošetřit, aby následky byly co nejmírnější?

Najdete na iDNES.cz