V Evropě zbývají poslední pralesy. Němci ty své chrání, Rumuni v nich těží

  15:13aktualizováno  15:13
Evropa radí ostatním, jak se k pralesům chovat, ale sama jejich ochranu na vlastním území nezajistila. Neví, kde jsou, ani že se v nich kácí. Před hrozícím zánikem přírodních památek varují výzkumníci, kteří mapují zbývající evropské pralesy.

„Máte pocit, jako by v lese byl nepořádek, všude je spousta starého a tlejícího dřeva, ale také mladé stromy. Ale tak to má přirozeně být,“ popisuje profesor Miroslav Svoboda z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze dojem, když člověk vstoupí do pralesa.

Jeho tým se podílí na výzkumu, který mapuje poslední zbývající pralesy v Evropě. Ano, v Evropě. Za pralesy necestuje do Amazonie ani na Sibiř, ale na Slovensko a do Rumunska. Ale také na Šumavu nebo do Beskyd.

Původní lesy tvoří necelé procento evropských lesů, řada z nich není vůbec chráněna.

„Je to paradox, Evropa radí ostatním, jak se k pralesu chovat, platí výzkumy v Amazonii, ale sama jejich ochranu na svém vlastním území nezajistila. Neví, kde jí původní lesy zbyly, ani že se v nich kácí,“ říká Svoboda.

Kácí se na palivo

Pralesy jeho tým mapuje a provádí v nich úvodní výzkum. „Naším cílem je dokončit inventuru těchto původních lesů, chceme se přitom zaměřit na problematické regiony a poskytnout data organizacím, které se snaží o ochranu těchto unikátních lokalit v praxi,“ říká Svoboda.

Hledají také cesty, jak využít znalosti o fungování pralesa v běžném hospodářském lese – například právě jak pracovat s odumřelým dřevem.

Nejvíce původních lesů mezinárodní tým popsal ve Finsku (především u hranic s Ruskem), nebo v nepřístupných údolích Karpat, které se táhnou od Slovenska přes Ukrajinu a Rumunsko do Srbska.

Ochrana původních lesů se v jednotlivých zemích značně liší. Zatímco v Německu o původní lesy pečují, na Slovensku se v nich ještě před pár lety kácelo. V Rumunsku se v nich těží stále.

„Oficiálně mají původní lesy v Rumunsku okolo padesáti tisíc hektarů, neoficiálně je to několikrát více,“ říká Svoboda. Kácí se v nich, přestože vytěžené dřevo není nijak zvlášť kvalitní a často se dá prodat jen jako palivové. „U nás by se taková těžba ekonomicky nevyplatila,“ říká Svoboda.

Žádné panenské hvozdy

Pralesy, které zanášejí na mapu, nejsou panenskou divočinou, nepoznamenanou lidmi. Takové zcela nedotčené hvozdy badatelé na základě satelitního výzkumu hledají a nalézají už jen v tropech nebo v tajze.

Evropské pralesy jsou relativně rozsáhlá území, často v nepřístupných horských údolích, kde člověk nezasahuje do procesů, které v lese probíhají.

Neznamená to ale nutně, že by do takového lesa lidská noha nikdy nevstoupila. „V Boubínském nebo Žofínském pralese se od osmnáctého století nehospodařilo. Jsou to jen malé fragmenty původního lesa, působí na ně procesy probíhající v okolní krajině, vliv člověka je ale jen nepřímý,“ vysvětluje to Svoboda na českém příkladu.

Jak vypadá prales? Jsou tu staré, ale i mladé stromy. Sem tam jsou vidět pozůstatky po vichřici nebo po kůrovci. Všude je spousta starého dřeva. Projít pralesem není žádná procházka.

„Říká se, že ve středověku chránil Čechy neprostupný hvozd. Lidé si představují hustý les, ale to je omyl. Neprostupný nebyl kvůli tomu, že by byl hustý, ale že byl plný popadaných kmenů. Projít pralesem s armádou muselo trvat týdny,“ říká Svoboda.

Uschlé stromy nechat být

V karpatských údolích zdokumentovali pětisetleté stromy, buky i jedle o více než metrovém průměru. „Tak staré stromy se v běžném hospodářském lese nenajdou, sklízíme je ještě zdravé, nejpozději kolem stovky let,“ říká Svoboda.

Jenže právě proto je hospodářský les ve srovnání s pralesem polopouští. Jak strom stárne, kvalita dřeva se snižuje. To, co se nelíbí lesníkům, ale vyhovuje hmyzu, ptákům, houbám či plísním. Staré a odumřelé stromy dávají prostor řadě organismů, které ve „zdravém“ hospodářském lese nemají šanci přežít.

Pod kmeny stromů, které odumřely věkem nebo je poničila vichřice či kůrovec, vyrůstají mladé stromy, na místech kalamit a katastrof se les sám znovu obnovuje.

V pralesech, které tvoří různé druhy různě starých stromů, však kůrovcové kalamity nemívají až takový rozsah jako aktuální kalamita, která decimuje lesy v podhůří Jeseníků. I při jejich obnově by se daly znalosti o fungování pralesů využít.

„Nejkontroverznější by bylo vůbec nekácet, dřevo netěžit. Lesu pomáhat nemusíme, přežil horší věci. Byl by ale jiný, než jsme zvyklí. Byl by řidší a byly by v něm i jiné druhy stromů, například topol nebo bříza,“ říká Svoboda.

Plošně to podle něj není dost dobře možné, třeba i kvůli bezpečnosti turistů, až by se za pár let kmeny odumřelých stromů začaly lámat. Alespoň část holin by ale přesto nechal tak, jak jsou.

„Cena dřeva nepokryje náklady na těžbu. Přitom suché stromy mají pozitivní vliv na vývoj, v první fázi například cloní mladou vegetaci, tlumí teplotní výkyvy na holinách,“ dodává oborník na původní lesy.

Sametová revoluce

Připomeňte si události, klíčové osobnosti a atmosféru roku 1989 ve speciálu 30 let svobody.


  • Nejčtenější

Nehoda autobusu na Slovensku. Dvanáct mrtvých, zvažuje se státní smutek

Nejméně 12 lidí, z toho minimálně čtyři nezletilí, nepřežilo srážku nákladního vozu a autobusu u Nitry na jihu...

Pojď, cvaknem ho! Čeští řidiči kamionu si vyřizovali účty s německým autem

„Hele, von mě tady drží, vole. Pojď vole, cvaknem ho, vytáhnem ho a dáme mu přes držku!“ rozčiluje se český...

Z večeře kamarádem. Příběh přátelství tygra a kozla skončil smutně

Neuvěřitelný příběh o přátelství kozla Timura a sibiřského tygra Amura, který Rusko sledovalo od roku 2015, skončil....

Vládní daňový balíček prošel. Zvýší se zdanění alkoholu, tabáku i hazardu

Vládě ANO a ČSSD se s pomocí komunistů podařilo ve Sněmovně prosadit daňový balíček, který bude znamenat zvýšení...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Přebraly jsme vaši roli, omlouvají se ženy mužům. Feministé nechápou

Video, na němž se ženy omlouvají mužům, zhlédlo za několik dní téměř čtyři sta tisíc lidí. „Videem jsme chtěli...

Premium

Kořeněná jídla ani káva neškodí, vyvrací profesor Tesař letité mýty

Kola je pro ledviny hrob. Nejlepší je nesolit a nejíst ostrá exotická jídla. Alkohol dokáže „propít“ ledviny, které je...

Premium

Hra o 80 tisíc: kolik peněz navíc mohou rodiče získat a jak to udělat

Rodičovský příspěvek se od ledna zvýší ze současných 220 tisíc korun až na celkových 300 tisíc. MF DNES přináší návod –...

Premium

Test celoročních pneumatik. Jak si vedou za sucha, za mokra a na sněhu

K celoročním pneumatikám výrobci přistupovali po dlouhá léta macešsky. Konečně se však vrátily do jejich přízně....

  • Další z rubriky

Dětský gang denně ničil budované hřiště, Česká Lípa ho raději nepostaví

Česká Lípa vzdala boj se skupinou výrostků, která systematicky demolovala vznikající dětské hřiště. Co dělníci...

Premium

Eutanazie hrazená státem: návrh zákona se finalizuje, odpůrců je řada

Pokud bude v Česku legalizována eutanazie, budou o ni moci požádat všichni občané zemí Evropské unie, kteří splní...

Nejsem monstrum, malé děti bez doprovodu v Řecku nejsou, říká Hamáček

Ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD se ohradil proti kritice, kterou schytává proto, že se postavil proti přijetí čtyř...

Stávkující studenti nocují v Karolinu, Zima z funkce odstoupit nehodlá

Účastníci studentské okupační stávky za klima se ve středu přesunuli k rektorátu univerzity. Několik desítek lidí...

Najdete na iDNES.cz