Čtyřiadvacetiletá Michaela H. z Prahy navštěvuje dlouhodobě psychiatra. Když byla totiž ještě na střední škole, bojovala s poruchou příjmu potravy. V důsledku nemoci se začala izolovat od svých přátel i rodiny. Nemoc a spojené okolnosti se tak na její psychice podepsaly natolik, že uvažovala o sebevraždě.
I po téměř osmi letech se Michaely obtíže drží. „Nejvíce bojuji s tím, že občas dostanu panický záchvat. Třeba když se pohádám s přítelem, jdu do koupelny a najednou nemůžu dýchat. Poprvé jsme kvůli tomu volali záchrannou službu, teď už trochu víme, co a jak,“ popsala.
Ponižování při výuce, zesměšňování na sítích. Kyberšikany při covidu přibylo |
Dosud při své léčbě spoléhala především na prášky, před asi rokem a půl ale začala uvažovat o návštěvě psychoterapeuta. „Protože na psychoterapie hrazené pojišťovnou jsou dlouhé čekací lhůty, rozhodla jsem se si sezení sama platit. Myslím, že mi to pomáhalo, poprvé jsem pochopila některé souvislosti svého psychického stavu a událostmi z dětství,“ řekla Michaela.
Když se ale v Česku začala šířit nemoc covid-19, soukromé psychoterapie se musely přesunout do online prostoru. „A já přestala docházet. Žijeme v docela malém bytě, přítel je na home officu a já nechci, aby vše slyšel,“ vysvětlila Michaela.
Epidemie nemoci covid-19 v Česku |
Epidemie koronaviru totiž ovlivnila i péči o psychické zdraví. Právě třeba soukromí psychoterapeuti a psychologové, které stát vnímá jako obyčejné živnostníky, museli zcela uzavřít své ordinace. Česká asociace pro psychoterapii a Unie psychologických asociací ČR kvůli tomu již odeslaly otevřený dopis premiérovi Andreji Babišovi.
„Cílem není přesunout veškeré služby psychologů a psychoterapeutů z online formy k osobním setkáním. Žádáme pouze o to, aby každý z odborníků poskytujících tyto služby měl možnost samostatně posoudit, se kterými klienty může využít online formát nebo poskytnutí služby přerušit, a se kterými je nezbytné osobní setkání,“ uvedly společnosti v dopise. Podotkly přitom, že riziko nákazy je podle nich při dodržení protiepidemických nařízení jen nízké.
Jejich žádosti ale nebylo vyhověno. „U šíření onemocnění covid-19 nejde pouze o samotný kontakt při poskytování individuálních služeb klientovi, ale i o to, aby byla snížena mobilita lidí,“ uvedlo v odpovědi ministerstvo zdravotnictví a dodalo, že zachována zůstala péče psychiatrů a klinických psychologů.
Opatření za zdmi psychiatrických léčeben
Nejde o jediné obdobné omezení. Online fungují třeba Anonymní alkoholici, kteří sdružují osoby závislé na alkoholu. „V současné době vládních opatření je to tak, že se Anonymní alkoholici schází na Skype setkáních. Ta probíhají velmi často ve stejných dnech a časech, jako se konaly mítinky živé,“ popsal za organizaci Martin K., který si přál jako člen organizace zůstat v anonymitě.
Nespavost, fobie, sebevražedné myšlenky. Druhá vlna dopadá i na děti |
Připouští, že situace terapie znesnadňuje. „Určitě jsou pro nás živá setkávání daleko více uzdravující než Skype mítinky a už se velmi těšíme na rozvolnění,“ uvedl.
Opatřením se nevyhnula ani nemocniční péče. Psychiatrické léčebny musely kvůli covidu-19 zrušit či výrazně omezit mnoho aktivit. „Abychom omezili vzájemné kontakty mezi pacienty jednotlivých oddělení, museli jsme zrušit návštěvy činnostních dílen, v nichž se pacienti zabývali různými ručními pracemi či výtvarnými činnostmi,“ popsal třeba ředitel Psychiatrické nemocnice v Kroměříži Petr Možný.
Ty mají přesunout pozornost pacientů a sloužit jako jistá forma terapie. „Pracovnice naší činnostní terapie se snaží tento výpadek aspoň částečně nahradit tím, že docházejí na jednotlivá oddělení, kde s pacienty vedou různé aktivační programy, ale samozřejmě je to v mnohem menším rozsahu, než když pacienti mohli do dílen docházet,“ dodal Možný.
Studie: Ženy jsou při pandemii více ve stresu. Vzrostl čas strávený s médii |
A podobně to mají i v jiných léčebnách. „V současné době se nelze vyhnout redukci naprosté většiny skupinových aktivit od skupinově psychoterapeutických po volnočasové. Nutné omezení vycházek také není bez dopadu,“ upozornil ředitel Psychiatrické nemocnice Brno Pavel Mošťák. Ty jsou podstatné třeba při léčbě závislostí.
Nemocnice strádají i finančněSoučasná situace se promítla do situace v psychiatrických léčebnách i finančně. Mají totiž nižší obloženost, a tedy i nižší platby od pojišťoven. „V době druhé vlny jsme měli pokles počtu přijatých pacientů až o dvacet procent,“ uvedl třeba ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice Martin Hollý. A podobně jsou na tom i ostatní. Jak se ale shodují, propouštění či podobná opatření neplánují. |
A pacienti přišli i o další možnost – zatímco normálně za nimi jezdí příbuzní a známí na návštěvy, nyní to nejde. „Absence návštěv má jistě vliv na léčbu pacientů, snažíme se alespoň umožnit alternativní formy kontaktu, jako jsou telefony, Skype a podobně,“ uvedla ředitelka Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod Markéta Holubová.
A sami pacienti zase nemohou odjet na víkend domů, jak to běžně u méně závažných případů bývá. „Na druhé straně si nedovedeme představit v současné době návštěvy u všech pacientů – ty z našeho pohledu představují velké riziko přenosu nákazy,“ poukázala Holubová.
To vše má vliv na léčbu. Jak upozorňuje Mošťák, psychiatři léčí „duši“, životní podmínky jsou tak klíčové. Současně však mohou ale současná omezení působit i jako demotivační faktor k vyhledání pomoci. „Nemálo nemocných se tedy v nemocnici ocitá mnohem později a v mnohem vážnějším stavu, než by to bylo za jiných okolností,“ uvedl Mošťák.
Během epidemie koronaviru se podle výzkumů zhoršilo psychické zdraví Čechů. Třeba podle průzkumu Národního ústavu duševního zdraví stoupl počet depresí během jarního lockdownu třikrát, výskyt duševních problémů ve společnosti vzrostl o deset procent, z dvaceti na třicet.
