Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvJe čas uvažovat o zavedení povinného očkování proti žloutence typu A?
Pokud je výskyt vyšší než 20 případů na 100 tisíc obyvatel, mělo by se uvažovat o plošném očkování. Letos se to ale určitě nestihne. Pokud by se o tom rozhodlo, je to otázka zhruba jednoho roku.
A vy byste byl pro?
Já určitě ano. Dnes už nejdeme cestou povinného očkování – společenské nastavení tomu nepřeje. Přijatelný je model dobrovolného, plošného a hrazeného očkování, jako máme třeba u pneumokoků nebo HPV. To je podle mě cesta i pro hepatitidu A.
A kterou věkovou skupinu očkovat?
Celoplošně očkovat celou populaci je ekonomicky nereálné. Měli bychom vybrat jeden ročník předškolních dětí a postupně ho proočkovat. Současné epidemii to ale moc nepomůže – ta by zmizela, až kdybychom zvládli naočkovat pět až šest ročníků, což je finančně nemožné.
Zmizí tato epidemie?
Postupně ano. Dětské kolektivy jsou viru silně vystavené, průběh u dětí je většinou velmi mírný – devět z deseti je bez příznaků. Postupně tedy ubývá vnímavých jedinců a epidemie oslabuje.
Takže se děti promořují, aniž o tom vědí?
Ano, většinou to ani netuší. U dospělých je to horší. Většina má typické příznaky a u lidí s poškozenými játry – ztukovatění, cirhóza, alkohol – může být průběh velmi závažný. Vidíme to i z čísel: máme 31 úmrtí, z toho pouze tři ženy. Zbytek jsou muži.
Udělalo Česko v tomto ohledu systémovou chybu?
Situaci komplikovalo několik věcí. Rozvolnily se izolace – ne každý je dnes hospitalizován, lidé často zůstávají doma a ještě nějakou dobu mohou virus vylučovat. A pak je tu zásadní faktor: virus se dostal mezi bezdomovce, kde žádná pravidla neplatí. Odtud se rozšířil do dětských kolektivů. Není jednoduché takovou epidemii zastavit – to vidíme i v jiných zemích.
Nemělo se o plošném očkování uvažovat už dřív?
Určitě ano. Očkování je naše nejsilnější zbraň. Účinnost je 99 procent, ochrana celoživotní. Navíc jde o jednu z mála vakcín, které fungují i zpětně – když se očkujeme, chráníme se i zpětně za posledních 14 dní. To umí málokterá vakcína. Je to dáno dlouhou inkubační dobou: až 50 dnů.
Jsme ostrovem epidemie žloutenky uprostřed Evropy?
Nejsme. Je to paradox. Země bývalého Rakouska-Uherska jsou postiženy nejvíc – Maďarsko, Slovensko, trochu Rakousko a my. Otázka je, jak to souvisí s hygienou rukou nebo dalšími faktory. Jsme takoví „rakousko-uherští čuníci“.
Velký test hygieny v časech žloutenky: jak jsou uklizené toalety v nákupních centrech |
Proč epidemiologové nevolají po zavedení dezinfekcí na veřejných místech, jako tomu bylo u covidu?
Dezinfekce u hepatitidy A je složitější. Musí být virucidní, protože virus nemá lipidovou obálku. Je extrémně odolný – na površích přežívá dlouho, v mrazu měsíce i roky. Záleží na typu povrchu nebo UV záření. I několik hodin je dost na přenos.
Tak máme nosit venku rukavice? Ochrání nás?
Rukavice moc nepomáhají – virus na nich přetrvá déle než na kůži. A při jejich sundávání se člověk často kontaminuje. Hodnotu mají jen jednorázové rukavice.
Kde si dát nejvíce pozor?
Člověk by měl být velmi obezřetný na cizích toaletách. V rodinách je problém, že většina domácností má jen jednu toaletu – v období infekce je snadné se nakazit.
Co třeba tlačítko na semaforu? Je to riziko?
Možné to je. Ale pokud si pak doma umyjete ruce, riziko je malé. Nejčastější mechanismus je ale spontánní dotýkání obličeje – děláme to automaticky. Nebo si po cestě koupíte párek v rohlíku a sáhnete na něj kontaminovanou rukou.
Jak se mám tedy bránit? Mám oplachovat každý nákup?
Záleží na typu potravin. U potravin, které lidé osahávají, je riziko větší. Doufejme ale, že na rohlíky nikdo nesahá.
Epidemie žloutenky A je největší od roku 1984, nejvíc nakažených je v Praze |
A restaurace? Fast foody? Je tam velké riziko?
Mytí nádobí v myčkách je dostatečné. Ve fast foodech je jednorázové nádobí, personál nosí rukavice. Větší riziko je povrch stolu či židlí, kterých se dotýkáte.
Co vlastně říkáte jako bývalý ministr zdravotnictví na „antivax“ politiku ministra zdravotnictví USA Roberta Kennedyho Jr.?
Spolu s českou i mezinárodní odbornou veřejností to považuji za neuvěřitelné a velmi škodlivé. Podkopává to důvěru v očkování. Jeho stanoviska jsou často úplně mimo realitu. Podobně zarážející je i přístup k ptačí chřipce v USA, kde se přestala vybíjet nakažená kuřata, což může zvýšit riziko mutace viru. Tento přístup je extrémně nezodpovědný.
Vidíte v tom hrozbu? Mohou být důsledky horší než u covidu?
Ano, mohou. Smrtnost covidu byla na začátku kolem 3 %, pak dramaticky klesla pod 1 %. U ptačí chřipky se ale hovoří o smrtnosti až 30 %.
Existuje proti ní vakcína?
Ano. Některé země, třeba Velká Británie, mají připravené vakcíny pro případ přenosu na člověka. Dnes už umíme takovou vakcínu vytvořit během měsíců, ne let.
Jak vážná bude letošní chřipková sezona?
Zatím nelze říci, jak vážná bude. Nástup je ale rychlejší než loni – asi o měsíc dřív. Chřipka zatím není dominantní, covid tvoří zhruba 30 % respiračních infekcí.
