První Ceny Paměti národa získali chartistka i studentský vůdce

  19:01aktualizováno  19:01
Občanské sdružení Post Bellum rozdalo historicky první Ceny Paměti národa. Získali je generál Tomáš Sedláček, sedlák Jan Pecka, chartistka Věra Roubalová Kostlánová a jeden ze studentských vůdců sametové revoluce Šimon Pánek. "Ve svém životě prokázali, že svoboda, čest a lidská důstojnost nejsou prázdná slova," říkají organizátoři.

Sdružení Post Bellum se zabývá osudy Čechů a Slováků za totalitních režimů 20. století. Zaznamenává například vzpomínky očitých svědků historických událostí let 1938 až 1989.

Letos poprvé sdružení udělilo Ceny Paměti národa. Z 1 350 pamětníků vybrala laureáty 70členná porota. "Ze všech těchto výjimečných a velice zajímavých lidských osudů vybral tým Post Bellum čtyři osobnosti, kterým jsme se touto cestou rozhodli veřejně poděkovat za jejich statečné činy a životní postoje," řekl ředitel sdružení Mikuláš Kroupa.

Čtveřice oceněných si cenu převzala na slavnostním koncertu "My jsme to nevzadli" z rukou spisovatele a někdejšího politického vězně Jiřího Stránského nebo katolického kněze Tomáš Halíka. Bývalý prezident Václav Havel cenu předal prostřednictvím svého bratra Ivana.

Generál Tomáš Sedláček bojoval proti nacistickému Německu, bojoval v Dukelském průsmyku a účastnil se Slovenského národního povstání. V 50. letech byl ve vykonstruovaném procesu obviněn z velezrady a odsouzen na doživotí, v roce 1960 byl propuštěn při amnestii.

Sedlák Jan Pecka a jeho rodina patřila mezi "obyčejné" sedlácké rodiny, žijící na samotě v Zadním Chlumu v Jižních Čechách. V 50. letech poskytli dočasný úkryt Václavu Jakešovi pronásledovaném Stb, přestože ho vůbec neznali. Nakonec u nich Jakeš zůstal téměř 16 let.

Věra Roubalová Kostlánová podepsala společně se svým manželem Chartu 77. Pomáhala vyrábět a šířit samizdatovou literatur, čímž se vystavovala tvrdému pronásledování, výslechům a vězení. "Cenu přebírá zástupně za poctivé a čestné lidi, kteří byli oporou disentu a odmítli se přizpůsobit totalitní moci," uvedlo k jejímu ocenění Post Bellum.

Posledním laureátem je Šimon Pánek, výrazná tvář studentského hnutí během sametové revoluce 1989 a dnešní ředitel největší fungující neziskové humanitární organizace v Česku, Člověk v tísni.

POST BELLUM

Post Bellum je skupina lidí (celkem prošlo sdružením zhruba 120 lidí, dnes je aktivních 63 spolupracovníků), kteří zaznamenávají svědectví válečných veteránů, bývalých vězňů koncentračních táborů, politických vězňů, disidentů, ale i komunistů, agentů StB a také příběhy "obyčejných" lidí, kteří se stali svědky významných událostí 20. století. Post Bellum je neziskové občanské sdružení, vzniklo v roce 2001. Je financováno ze sponzorských darů, sbírek, dotací a grantů.

Sdružení Post Bellum připravilo také multimediální elektronickou učebnici "My jsme to nevzdali", v níž uvádí svědectví pamětníků událostí let 1938-1989. Učebnice je podle autorů vhodná pro výuku dějepisu, základů společenských věd či mediální výchovy.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Podvodníci rozehráli obří „letadlo“, z lidí vylákali 398 milionů korun

Obžaloba viní tři podnikatele, že zmanipulovali téměř šest tisíc lidí a...

Společnost Rhinoceros nabízela rychlé zbohatnutí. Její zakladatelé díky dovedné manipulaci omámili vidinou snadno...

Jana Masaryka patrně zabili britští agenti, napsal bývalý Havlův poradce

Jan Masaryk

V roce 1948 zemřel za podivných okolností československý ministr zahraničí Jan Masaryk. Většina odborníků se přiklání k...

Náctiletá jde za vraždu muže na 18 let za mříže. Umírajícího si natáčela

Osmnáctiletá Simona Macháčová čelí obžalobě z brutální vraždy svého známého....

Za brutální vraždu sedmatřicetiletého muže si devatenáctiletá Simona Macháčová definitivně odpyká 18 let. Trest uložený...

Spalničky se šíří raketovým tempem. Staré očkování už nemusí fungovat

Případů spalniček je stále více.

Po desítkách let jsou spalničky zpátky. V Evropě se epidemie šíří hlavně v Itálii, Francii či Řecku, na Ukrajině bylo...

Další z rubriky

Do kardiostimulátoru se hacker nedostane. Hrozbou jsou ale elektromobily

Ilustrační snímek

Hackeři by teoreticky mohli „nabourat“ kardiostimulátory i defibrilátory. Tím by mohli zkrátit dobu jejich životnosti...

Oběti trestných činů často nevědí, kdo jim může pomoci a na co mají nárok

Ilustrační snímek

Lidé, kteří se střetli se zločinem a přišli o majetek, peníze nebo o zdraví, se přinejmenším na nějakou dobu ocitají v...

ANO stále vládne české politické scéně. ODS se přiblížila k Pirátům

Únorový volební model Centra pro veřejné mínění. (22. února 2019)

Únorové volby do Sněmovny by podle Centra pro výzkum veřejného mínění vyhrálo ANO se zhruba třicetiprocentním ziskem...

Najdete na iDNES.cz