Děti ze dvou tříd frýdlantské základky mají proti svým vrstevníkům jednu odlišnost - učí se nové, jednodušší písmo Comenia Script, které vypadá jako tiskací. Základy písma tak pojmou rychleji a při hodinách psaní jim i jejich učitelce zbude čas i na další věci.
Co je Comenia Script? Comenia Script je nové psací písmo pro žáky základních i speciálních škol. Jeho autorka Radana Lencová jej vytvořila jako alternativu k tradičnímu psacímu písmu. Nové písmo je podobné tiskacímu, má výrazně jednodušší tvary a je nespojité. Žáci tak píší každé písmenko zvlášť a rovnou i s diakritikou. Projekt pilotního ověřování běží druhým rokem na třech desítkách škol. Podrobnosti o tomto typu písma najdete zde. |
Jejich škola je jednou z tří desítek těch, které se účastní pilotního ověřování na základních, speciálních a praktických školách. Test skončí letos v červnu, po něm bude jasné, zda budou moci Comenia Script učit i na jiných školách. Některé podle autorky písma Radany Lencové nečekaly a přidaly se už nyní.
Druháci ze severočeského města jedou podle Comenie už druhým rokem. Že mají před sebou na lavicích písanku, by poznal na první pohled málokdo. Na obrázcích je Eiffelovka i tropická zvířata, místo Ema má mísu obsahuje kniha vtipné říkanky. Děti se dozvědí, že v Maroku se mluví berbersky. "Nevím, proč by děti měly jen tupě opisovat. Snažila jsem se, aby se naučily něco navíc, proto padla volba na cestování a zeměpis," vysvětluje autorka písma i učebnice Lencová.
Ne všechno do "světoběžnické" písanky nakonec prošlo. Původní verš o tom, že se Kuvajťané válejí v penězích z ropy, nahradila autorka mírnějším a poetičtějším textem o písku v poušti.
Taxíky i dvě věže
Školáky psaní zjevně baví, knížce říkají podle jejího kresleného průvodce familiárně "Myšák". Původně měli mít poslední hodinu tělocvik, že ale nakonec mají psaní, jim zjevně není proti mysli.
S učitelkou na začátku hodiny na koberci zpívají u kytary a recitují básničky z písanky o různých zemích. Pak si povídají o tom, kam by chtěli cestovat, o Americe a New Yorku, opakují totiž právě ypsilon. "Oficiální název: New York City, předčítá klučina z papírku. Další z nich, kterému říkají Fíďa, dotáhl do školy figurky sochy Svobody a věží Světového obchodního centra. Jeho kamarádka Eliška zjistila, že v New Yorku jezdí 11 tisíc žlutých taxíků. Pepa by se chtěl do New Yorku podívat a na mapě město najdou všichni skoro okamžitě. I Aljašku. Pak teprve usednou k sešitům a opisují básničku.
Třídní učitelka frýdlantské 2.A je propagátorkou nového písma. Tvrdí, že dětem pomáhá rychleji začít číst i psát. "Prvňáci si už v listopadu posílali pod lavicí milostná psaníčka, my jsme neuměli psát do konce roku," říká Anna Chvojková. Ukazuje sešity žáků. I věty těch méně zdatných nebo dyslektických dětí jsou v pohodě čitelné a bez větších chyb. Podle učitelky i leváci píší srovnatelně s ostatními.
Čtení i o přestávce
Anna Chvojková fixou kreslí na tabuli velké "tiskací" Y. Děti se střídají a ukazují, jak písmeno zvládly. Učitelka je nabádá, aby nepsaly obloučky jako jejich rodiče. "Pište tím naším písmem," připomíná jim. Když zazvoní, děti se nerozprchnou, ale vesměs zůstávají na svých místech. Dva kluci v první lavici se zaujetím studují obrázkový časopis, na povel začnou předčítat vtipy.
Honza má potíže se sklonem, ale psaní ho baví.
Holky ukazují úhledně popsané písanky, kluci ale o moc nezaostávají. Tedy většinou. "Pořád mi ty písmena padaj," sebekriticky hodnotí Honza a ukazuje v sešitě rukopis, který se nezadržitelně naklání doleva. I jeho písmo se dá ale bez potíží přečíst, Honza navíc tvrdí, že ho psaní baví. Anička zase vytáhla knížku o Kukym, kterou už má skoro celou přečtenou.
"Nemůžu to srovnat, dcera nemá staršího sourozence, ale jsme spokojeni. I já jsem Comenií začala psát," směje se maminka jedné z druhaček Miriam Rulcová.
Prvňáci čtou knížky i malými tiskacími
Učitelka 1.A Marcela Coufalová má třídu s Comenií letos poprvé. "Není to těžké, jsou tam jen detaily, na které si je třeba dát pozor. Třeba velké I má navíc dvě čárky nahoře a dole, jinak s tím nebyl žádný problém," líčí svoje začátky s novým písmem.
Prvňačky v poslední lavici hrdě ukazují sešity popsané takřka identickými verzálkami. Nejprve se naučí všechna velká písmena, pak teprve malá. "Už po Vánocích čtou běžné texty, takže je pro ně učení zábavnější. Jedna šikovná holčička už přečetla knížku malými tiskacími, a to jsme malá písmena ještě vůbec neměli," říká Coufalová.
Druháci ze základní školy ve Frýdlantu při hodině psaní
Obě učitelky jen stěží hledají, co by jim na nové metodě vadilo. "Občas se dětem stane, že jak píší rychle, do textu hodí velké písmeno, což by se jim u běžného vázaného písma nestalo," říká třídní druháků. Podle ní je to spíš doména slabších žáků. U některých také někdy není jasné, zda psali velké, nebo malé písmeno, třeba u A, které má v obou variantách podobné tvary.
Problém je také v tom, že nové písanky pro druháky jsou výrazně dražší než "běžné" písanky, které nejsou zdaleka tak velkoryse pojaté - místo sešitu za pár desítek korun stojí barevná dvoudílná knížka 160 korun. To je zvlášť citelné v sociálně slabších oblastech.
I tak ale podle kantorek ve Frýdlantu zájem o nové písmo stoupá. Jednatřicet z 68 rodičů u letošního zápisu chtělo své ratolesti poslat právě do "pokusné" třídy.
