Osm procent lidí není rozhodnuto. Slovní hodnocení místo známek navrhuje ministerstvo školství pro první až třetí třídy základních škol. Zastánci známkování považují současný systém hodnocení za přehlednější, objektivnější a více motivující.
Příznivci slovního hodnocení si od zrušení známek slibují individuální přístup a méně stresu pro děti. „Větší podporu má myšlenka zavedení slovního hodnocení hlavně u mladých lidí pod 30 let, naopak mezi seniory je odpor k takové změně nejvýraznější,“ uvedl Radek Pileček z agentury STEM/MARK.
Lidé, kteří mají se slovním hodnocením zkušenost nebo se s ním setkali, se k návrhu zrušit známkování staví pozitivněji. Osobní nebo zprostředkovanou zkušenost se slovním hodnocením deklarovalo 28 procent lidí, v Praze to bylo 41 procent. Téměř dvě třetiny těchto respondentů hodnotily zkušenost se slovním hodnocením kladně.
Známky jsou zvykem a tradicí
„Ukazuje se, že větší povědomí o pozitivních přínosech by mohlo lidi přimět změnit názor a dát slovnímu hodnocení zelenou. U spousty Čechů jde zřejmě o strach z něčeho neznámého, o čem zatím nemají dostatek informací, jak to vlastně funguje v praxi,“ míní Pileček.
Známkování není objektivní, potvrdili čeští vědci. Volají po psaném hodnocení |
Vůbec nejčastěji zmiňovaným důvodem, proč si lidé přejí zachování známek, je zvyk a tradice. Na známkách dotázaní oceňují jednoduchost, přehlednost a srozumitelnost.
Hlavním pozitivem, proč by někteří naopak upřednostnili slovní hodnocení, je snížení tlaku, který je na malé děti známkami vyvíjen, a kvůli kterému mohou být ve stresu. Nespornou výhodou je podle oslovených také osobnější přístup a důraz na odhalení individuálních kvalit i nedostatků každého žáka.
Výzkumu agentury STEM/MARK se uskutečnil prostřednictvím on-line dotazování na Českém národním panelu a zúčastnilo se ho 504 dospělých. Uskutečnil se v termínu od 13. do 17. února 2023.
