„Chceme zdravou přírodu, ale hlavně ať to nic nestojí. Výsledky nového průzkumu ukazují, jak vysoká očekávání mají lidé od státu, který má být hlavním garantem dobrého životního prostředí a kvality přírody. Na druhé straně se ukazuje, jak jsou Češi opatrní na peníze, které sami vydávají v zájmu ochrany životního prostředí,“ komentoval ministr Richard Brabec výsledky průzkumu. Jeho resort proto chce pokračovat v dotačních programech jako Nová zelená úsporám, Dešťovka či kotlíkové dotace.
Z průzkumu mimo jiné vyšlo, že až osmdesát procent veřejnosti zajímá příroda jako téma, o kterém se píše v médiích. Naproti tomu o politiku se zajímá jen čtyřicet procent Čechů, o soukromí ze života slavných jen dvacet procent.
„Stejný či podobný výsledek se ukázal také u předchozích výzkumů z posledních jedenácti let. Vysvětlujeme si to tím, že na tématech přírody si každý najde něco. Bulvár či politika společnost spíš rozdělují,“ vysvětlil jeden z autorů výzkumu Jan Krajhanzl z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Podle Krajhanzla si lidé pod přírodou představují hlavně zvířata, turistiku nebo trávení volného času na chatě. Pokud se tedy mluví kupříkladu o zákoně o národních parcích, veřejnost to příliš nezajímá. „Korelace mezi přírodou a politikou je velmi slabá. To částečně vysvětluje, proč jsou zákony o životním prostředí těžké na prosazování,“ dodal.
Lidé jsou méně ochotní k ústupkům. Starat se má hlavně stát
Stát by se přitom podle respondentů výzkumu měl o přírodu starat a zlepšovat situaci kolem znečištění vod, nakládání s odpady a znečištění ovzduší. Když ovšem dojde na otázku, zda by byli lidé ochotní se omezit v zájmu ochrany přírody, převažují spíš negativní odpovědi. Na možnost snížení své životní úrovně by přistoupilo jen 27,8 procenta lidí, platit vyšší ceny v zájmu ochrany životního prostředí by bylo ochotno jen 19,3 procenta české veřejnosti.
Průzkum Masarykovy univerzity částečně financoval Státní fond životního prostředí (SFŽP), pro něhož budou mít výstupy praktické využití.
„Dokážeme díky tomu identifikovat skupinu obyvatel, kterou je obtížné získat na svou stranu, pokud je potřeba realizovat ekologická opatření nebo vyměnit nevyhovující staré kotle za ekologičtější zdroje vytápění. Pokud známe jejich společné znaky, můžeme jim v rámci kotlíkových dotací cíleně nabídnout pomocnou ruku,“ řekl iDNES.cz ředitel SFŽP Petr Valdman.
Podle výzkumu tvoří takoví lidé až 31,7 procenta obyvatel Česka a nemají jednotné znaky. Jsou rozložení napříč celou společností. Až polovina obyvatel – 48,9 procenta – pak sdílí myšlenky o ochraně životního prostředí, ale ve svých domácnostech či z hlediska občanské angažovanosti jsou spíše pasivní. Skutečně aktivních v otázce ochrany přírody je 19,4 procenta obyvatel.
Státní fond pak může výzkum využít pro identifikaci témat, o kterých je potřeba rozšířit povědomí mezi lidmi. „V třídění odpadů jsme na jednom z prvních míst v celé Evropské unii a zde můžeme od vzdělávání trochu upustit. Naopak oblasti jako bezobalová ekonomika a sdílení dopravních prostředků je v budoucnu potřeba podpořit finančními motivacemi, aby to veřejnost začala využívat,“ vysvětlil Valdman.
Průzkum probíhal od listopadu 2017 do února 2018 na vzorku 2673 respondentů, kteří odpovídají složení obyvatel České republiky starších 18 let. Dotazování probíhalo jednak osobně za pomoci počítače a pak také přes webový formulář, prováděla ho agentura Median.
