Teroristické skupiny a jednotlivce označilo v průzkumu za velkou bezpečnostní hrozbu 61 procent dotázaných. Dalších osmadvacet procent považovalo terorismus za malé riziko, naopak osm procent ho za nebezpečí nepovažuje.
Podíl lidí, kteří považují terorismus za velké riziko, klesl proti průzkumu z roku 2016 o deset procentních bodů. Ve srovnání s rokem 2015 byl nižší o dvacet bodů.
„V dalším pořadí podle závažnosti ohrožení jsou v podobné míře vnímáni mezinárodní organizovaný zločin a uprchlíci, když shodně 54 procent respondentů je označilo jako velkou hrozbu, dalších 35 procent jako malou hrozbu,“ uvedlo CVVM.
Čtvrtou pozici mezi bezpečnostními riziky zaujala s nevelkým odstupem radikální náboženská hnutí. Jako velkou hrozbu je označila skoro polovina dotazovaných a dalších třicet procent považuje náboženské radikály za malé riziko. Za hrozbu je nepovažovalo čtrnáct procent lidí.
Mnohem méně intenzivně Češi vnímají jako bezpečností problém krajně pravicové skupiny nebo například cizí zpravodajské služby. Pravicové extremisty považuje za velkou hrozbu 26 procent dotázaných a zahraniční rozvědky třiadvacet procent lidí. Žádnou obavu z nich neměla téměř pětina účastníků průzkumu.
Nejméně obav vyvolávají v lidech cizinci žijící v Česku a krajně levicové skupiny. Za velké bezpečností riziko je v obou případech považovalo dvaadvacet procent dotázaných, zatímco přibližně stejně velký podíl respondentů je jako hrozbu nevnímal.
Kvůli kácení stromů přes koleje je senior obžalovaný za terorismus |
CVVM také zajímalo, zda lidé považují za reálnou hrozbou pro Česko války, epidemie, surovinovou krizi, přírodní katastrofy nebo světovou ekonomickou krizi. U většiny těchto možností se podíl odpovědí označujících je za velkou hrozbu dostal na třicet procent, v případě epidemií lehce pod ni. Větší obavu vyvolává jen hrozba globální hospodářské krize, kterou za velké riziko považovalo sedmatřicet procent respondentů.
Průzkum se konal od 3. do 15. listopadu loňského roku. Na otázky odpovídalo 1 104 lidí ve věku od patnácti let.