Z průzkumu vyplývá, že 13 procent lidí hodnotí rozdělení Československa rozhodně za správný, dalších 37 procent označilo, že událost hodnotí spíše kladně. Dvanáct procent dotázaných shledává rozdělení republik jednoznačně záporně a 27 procent spíše negativně. Vliv na hodnocení má věk a také nejvyšší dosažené vzdělání.
Rozdělení Československa: 30 let od vzniku samostatné ČR a SR
„Podrobnější analýza ukázala, že negativní hodnocení rozdělení Československa výrazně narůstá spolu se zvyšujícím se věkem. Pozitivní hodnocení je častější mezi absolventy vysokých škol, těmi, kdo se politicky řadí jednoznačně na pravici, důvěřují současné vládě a nedůvěřují prezidentovi, regionálně pak v Praze nebo ve Zlínském kraji.
Negativní hodnocení rozdělení je častější mezi lidmi, kteří se politicky řadí jednoznačně na levici, kteří nedůvěřují vládě nebo naopak důvěřují prezidentovi, a dotázanými z Jihomoravského, Libereckého či Královéhradeckého kraje,“ uvádí výzkum.
Třicet let od rozdělení. Česko a Slovensko se stále ekonomicky potřebují |
Kromě spokojenosti s rozdělením Československa se výzkumníci zabývali také tím, zda lidé byli v roce 1993 pro nebo proti rozdělení země. V porovnání s daty z roku 2017 výrazně přibylo těch, kteří uvádí, že v roce 1993 byl jejich postoj negativní. Naopak přibývá těch, kteří s odstupem času hodnotí tento krok pozitivně.
„V poměru 50 procent ku 39 procentům převládá názor o správnosti rozdělení Československa nad názorem, že šlo o krok nesprávný. Toto aktuální rozložení názorů se zásadním způsobem neliší od výsledků předchozích šetření z let 2012 a 2017, i když v porovnání s nimi došlo ke snížení podílu nerozhodných odpovědí „neví“ (o 7 procentních bodů), který se promítl do marginálního zvýšení podílu pozitivního (o 4 procentní body) i negativního (o 3 procentní body) hodnocení,“ uvádí výzkum.
Vztahy se Slováky těsnější než s jinými zeměmi
Průzkum se zaměřoval také na to, jaké jsou vztahy mezi oběma zeměmi po jejich rozdělení. Naprostá většina Čechů (87 procent) si je přesvědčena o tom, že vztahy mezi Českem a Slovenskem by měly být užší než s jinými zeměmi. V tomto názoru zůstávají Češi konzistentní a velmi podobně odpovídali také v roce 2017 a 2012.
Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR mapoval názory české veřejnosti ohledně rozdělení i vzniku samostatných států rovněž v roce 2017 a 2012. |
V rámci vztahů výzkumníci zjišťovali také schopnost Čechů dorozumět se se Slováky.
„Subjektivní pocit porozumění slovenštině je u českých občanů velmi vysoký, když více než tři pětiny (61 procent) deklarují, že rozumí bez problémů, a další více než třetina (35 procent) rozumí jen s menšími obtížemi. Oproti letům 2012 a 2017 se už tak vysoký podíl bezproblémového porozumění slovenštině o dalších 6 procentních bodů zvýšil, a to hlavně na úkor podílu porozumění s většími obtížemi, který poklesl Klíčovým rozlišujícím faktorem je v tomto případě věk, uvádí výzkum a dodává, že v nejmladší kategorie 15 až 19 let se bezproblémově dorozumí jen jedna čtvrtina dotázaných.
Z průzkumu dále vyplývá, že přátelské vztahy mezi Čechy a Slováky jsou velmi časté. Téměř tři čtvrtiny Čechů uvedly, že mají přátele nebo známé ze Slovenska.
Rozdělení Československa: 30 let od vzniku samostatné ČR a SR
