Naopak ještě nedávno aktuální otázky pandemie koronaviru a změny klimatu znepokojují už pouze 11 procent účastníků průzkumu s názvem Voice of the people.
V jeho rámci sbírala GIA údaje o veřejném mínění evropských občanů o válce na Ukrajině. Zúčastnilo se ho 24 zemí Evropské unie včetně České republiky. Do výzkumu se dále zapojilo i Švýcarsko a Srbsko.
Výzkum v deseti tématických kategoriích se zaměřil na lidi starší 18 let. GIA provedla celkem 24 509 rozhovorů, v nichž se soustředila zejména na otázky dodávek energie a národní bezpečnosti. Dotazy se týkaly i podpory Ukrajiny či postojů respondentů k roli EU.
Soudržnost v EU a její globální role
Více než 60 procent respondentů uvedlo, že v současné době vidí pevnou soudržnost mezi členskými státy EU. Autoři průzkumu také tvrdí, že téměř 80 procent těchto dotazovaných by hlasovalo pro aktivnější roli EU ve světové politice.
Češi ovšem tak jednomyslně nesouhlasili. Pevnou soudržnost mezi členskými státy vidí pouze 44 procent z nich. Necelých 70 procent dotázaných Čechů pak tvrdí, že role EU ve světové politice je dostatečná.
Podpora Ukrajiny a sankcí proti Rusku
„Čtyřicet dva procent dotázaných souhlasí se sankcemi EU vůči Rusku a 43 procent by si dokonce přálo, aby jich bylo více,“ uvádí autoři ve svém výzkumu. „Pouze 15 procent respondentů tvrdí, že sankce jsou příliš přísné – tento názor je nejčastější v Řecku, východních zemích EU Bulharsku, Slovensku a Maďarsku a v Srbsku, které není členem EU,“ dodávají odborníci z Gallup International.
Pouze pětina občanů EU je striktně proti přijetí Ukrajiny do EU. Podle 52 procent by Ukrajina měla vstoupit do EU, 27 procent není rozhodnuto. Nejvíce se pro vstup Ukrajiny do EU vyslovilo Polsko, Estonsko, Portugalsko, Litva, Irsko a Španělsko.
OTÁZKY A ODPOVĚDI: Jak je to s Ukrajinou a jejím případným vstupem do Unie |
Více než polovina občanů EU se domnívá, že jsme Ukrajině již poskytli dostatečnou podporu, 43 procent by si přálo ještě větší pomoc. Největší solidaritu projevují Portugalsko, Španělsko, Irsko, Francie, Finsko a Švédsko.
V České republice si až 79 procent občanů myslí, že Ukrajinu podporujeme dostatečně. Souhlasně se Češi vyslovili také k zpřísnění sankcí Rusku a vstupu Ukrajiny do EU.
Závislost na ruských energiích
„Povědomí o závislosti vlastní země na dovozu ruské energie je vysoké (v průměru 79 procent v EU); pouze Švédsko se považuje za do značné míry nezávislé na ruské energii,“ tvrdí odborníci, kteří na výzkumu pracovali. Přechod na obnovitelné zdroje energie s cílem snížit závislost na ruských dodávkách energie je podle nich vítán ve všech zemích (91 procent).
EU hodlá snížit svou závislost na ruském plynu. Rozšíří i čistou energii |
V České republice se za závislé na ruských energiích považuje 30 procent obyvatel.
Armády a obrana zemí
„Více než polovina občanů EU se obává, že vybavení a operační schopnosti armády jejich země jsou nevyhovující. Podle 52 procent respondentů by se výdaje jejich země na obranu měly zvýšit. Většina 60 procent respondentů je pro společnou armádu EU,“ uvádí dále autoři výzkumu z Gallup International. Přání vybudovat společnou evropskou armádu je podle nich nejvyšší v Portugalsku a Polsku, Belgii, Litvě, Španělsku a Rumunsku.
Přijímání uprchlíků
V otázce přijímání uprchlíků se postoje EU a ČR značně odlišují. Více než 90 procent občanů EU je pro přijetí uprchlíků. 50 procent z nich je pro neomezené přijímání uprchlíků a 44 procent dává přednost omezení.
Pomoc uprchlíkům Češi schvalují, domů by Ukrajince vzala necelá třetina |
V Česku je ochota přijímat uprchlíky, v porovnání s ostatními zeměmi EU, relativně nejnižší. Necelých 70 procent občanů ČR uvedlo, že by se měl přijímat pouze určitý počet uprchlíků
Stabilita světových velmocí
V průzkumu také padla otázka na čtyři světové velmoci – EU, USA, Čínu a Rusko. Zde se Evropané jednomyslně shodli, že nejvíce upevňuje stabilitu EU a do určité míry i USA, naopak ze strany Ruska a Číny dochází k světové destabilizaci.
Čeští občané se odlišují pouze ve vnímání USA – působení této země ve světovém kontextu vidí spíše jako destabilizující. Kritici USA se ovšem našli i v Řecku, Chorvatsku či Slovinsku.