Podle průzkumu je alarmující, že více než polovina občanů České republiky by nebyla ochotná bránit svou zemi. „Voliči opozice mají přitom ve srovnání s voliči vládní koalice až pětkrát odmítavější postoj k české podpoře Ukrajiny, jsou také méně ochotni zapojit se do obrany vlasti,“ stojí v závěrech průzkumu Paměti národa, která jej zveřejnila 1000 dní od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Shoda napříč volebními preferencemi naopak panuje nad tím, že se má znovu zavést povinná vojenská služba. Z průzkumu mimo jiné vyplynulo, že 67 procent respondentů věří, že členství v NATO zvyšuje bezpečnost České republiky. Stejný podíl oslovených si pak myslí, že Česko má vojensky zasáhnout, kdyby nebezpečí hrozilo některé z členských zemí.
Většina lidí do 24 let tento postoj sdílí, zastává ho 94 procent dotazovaných. Bezmála dvě třetiny Čechů mají důvěru, že aliance přijde v případě napadení na pomoc nám.
„Svoboda a demokracie nejsou zadarmo“
„Konečně přicházíme na to, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo a je potřeba je bránit. Ukrajinci přitom dnes a denně přináší oběti i za nás,“ hodnotil výsledky průzkumu Martin Ocknecht, vedoucí projektu Pomozme Ukrajině s Pamětí národa.
Po dvou a půl letech války na Ukrajině se přitom podle průzkumu objevují mezi lidmi pochybnosti ohledně další podpory. Zejména pak mezi těmi méně vzdělanými a méně movitými. Nadpoloviční většina účastníků výzkumu si nepřeje větší angažovanost NATO.
Tisíc dní války. Česko poslalo Ukrajině vojenský materiál za 7,3 miliardy |
Současnou vojenskou připravenost České republiky hodnotí kladně jen dva respondenti z deseti. „Do obrany země je přitom ochotno se zapojit jen 29 procent dotazovaných, dalších 19 procent neví. To znamená, že těsně nadpoloviční většina k tomu ochotná není,“ uvádí dále průzkum.
Nasadit život za svobodu Česka jsou ze všech věkových kategorií nejsilněji odhodlány tzv. Husákovy děti, tedy lidé ve věku 45 až 54 let. Silnější je pak podle průzkumu pocit mezi voliči současné vlády než voliči opozice. „Zemi mají podle většiny dotazovaných hájit branci, pro obnovení povinné vojenské služby se vyslovilo 65 procent z nich,“ píše se dále v závěrech.
Vlastenectví jako hrdost
Postoje Čechů k Evropské unii zůstávají vlažnější, pouze desetina z dotazovaných se cítí být Evropanem či Evropankou. Nejsilnější podpora EU a evropská identita je mezi mladými.
Přes 70 procent Čechů vnímá vlastenectví jako pocit hrdosti na svou zemi. „Je zajímavé se také podívat na rozdíly ve vnímání vlastenectví mezi generacemi. Zatímco lidé ve věku 65+ častěji zmiňují v souvislosti s vlastenectvím historický kontext a tradice, mladší Češi a Češky mají tendenci vlastenectví brát pragmatičtěji a s méně emocemi,“ doplnila analytička Kristýna Karešová z NMS Market Research.
Pouze necelá třetina lidí, přesně 31 procent, je ochotna převzít osobní zodpovědnost za to, aby se v zemi žilo lépe.
Ukrajinští uprchlíci odvedli do české kasy o 5,7 miliardy víc, než inkasovali |
Všechna čtyři klíčová data české historie 20. století, tedy roky 1938, 1948, 1968 a 1989 dokáže přesně určit 43 procent Čechů, celých 13 procent se ale netrefí ani u jednoho z nich. „Nejsprávněji přitom odpovídají mladí do 24 let, kteří teprve nedávno vyšli školu,“ píše se dále v průzkumu, do kterého se v září zapojilo tisíc respondentů.
Voliči opozice vnímají rok 1989 negativněji
Téměř dvě třetiny lidí ví, že v roce 1948 uchopila moc v zemi komunistická strana, jen 6 z 10 respondentů chápe přechod ke komunistické diktatuře jako protiústavní. „To je varovně nízké číslo s ohledem na to, jakým hrozbám čelí demokratické zřízení v dnešní době,“ podotkl Jan Blažek z oddělení mezinárodní spolupráce Paměti národa.
Rok 1968 si s reformačním procesem Pražského jara či invazí vojsk Varšavské smlouvy správně spojuje 77 procent dotazovaných. Podobnost mezi tehdejší invazí a dnešní agresí proti Ukrajině ale vnímají jen 4 z 10 dotázaných. Největší povědomí mají Češi o roce 1989, se Sametovou revolucí si ho spojují bezmála čtyři pětiny z nich.
S výrokem, že Sametová revoluce přinesla České republice svobodu a demokracii souhlasí 74 procent účastníků výzkumu, podle 63 procent Čechů a Češek se v důsledku změny režimu také zlepšily naše životní podmínky. „I zde ale platí, že voliči současné opozice vnímají rok 1989 výrazně negativněji než příznivci vládních stran,“ dodává průzkum.
