Vláda po několikaměsíčním sporu nezařadila prezidenta Petra Pavla do delegace na červencový summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Pavel v reakci na to podal kompetenční žalobu. Ústavní soud pak v předběžném opatření vládě uložil, aby hlavě státu zajistila účast. Politici vládní koalice to kritizovali a zpochybňovali nezávislost soudu.
Ústavní soud uložil vládě, aby součástí delegace na summit NATO byl i prezident |
Zhruba 64 procent účastníků průzkumu uvedlo, že výroky některých politiků, například o podjatosti soudu, snižují důvěru v demokratické instituce. Názor, že tyto výroky důvěru nenarušují, mělo asi 23 procent zúčastněných.
V názoru na samotné předběžné opatření Ústavního soudu ohledně účasti prezidenta na summitu je česká společnost rozdělená. Zhruba 45 procent dotázaných souhlasí s výrokem, že rozhodnutí o předběžném opatření bylo „rychlé a uspěchané“. Nesouhlas s takovým názorem vyjádřilo 39 procent lidí.
Hra pro voliče, ústavní puč nikoliv, hodnotí experti ostré výroky politiků |
Agentura se také zajímala o to, jak Češi nyní vnímají stav demokracie v zemi. Rozdělení názorových táborů v této otázce je téměř rovnoměrné. Skoro 34 procent dotázaných je s fungováním demokracie v Česku spokojeno, dalších téměř 34 procent je nespokojeno a zbytek lidí není ani spokojený, ani nespokojený.
Průzkum agentura Ipsos prováděla od 1. do 5. července. Zúčastnilo se ho 1136 obyvatel Česka starších 18 let.
