Výsledky průzkumu z první poloviny února v pátek na webu zveřejnila ČT.
Tisícovky lidí se agentura Data Collect dotazovala od 10. do 14. února, tedy ještě před Mnichovskou bezpečnostní konferencí a dalšími událostmi kolem ruské agrese na Ukrajině. Účastníci průzkumu tak nemohli zohlednit například jednání USA a Ruska nebo kritiku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského od amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Průzkum ukázal, že s humanitární pomocí Ukrajině souhlasí 77 procent lidí v Česku a s diplomatickými snahami hájit napadenou zemi na mezinárodní scéně 66 procent. Zhruba 60 procent respondentů se zároveň přiklonilo k prosazování rychlého příměří za cenu územních ztrát Ukrajiny ve prospěch agresora.
Ukrajina by se podle Čechů k ukončení války měla vzdát území, ukazuje průzkum |
Dodávky zbraní a munice napadené zemi však mají po třech letech konfliktu už nižší podporu, těsná většina dotázaných by tuto formu pomoci už spíše omezovala. Se vstřícnou azylovou politikou souhlasí polovina Čechů.
Názory na konec války jsou rozdělené, vyplývá z průzkumu. Téměř polovina lidí by sympatizovala s vítězstvím Ukrajiny a návratem hranic před rok 2014. Podobně početný tábor naopak vidí jako optimální dohodu s příměřím vykoupeným územními ztrátami pro Ukrajinu. Čtyři procenta respondentů si přejí, aby si Rusko Ukrajinu zcela podmanilo.
Za souseda raději Ukrajince než Rusa, ukázal průzkum. Češi se cizinců bojí |
Tři čtvrtiny lidí považují ruskou invazi v roce 2022 na Ukrajinu za neoprávněnou, naopak to vidí jeden ze sedmi oslovených. Zhruba desetina s odpovědí v této věci váhala. Pro další zpřísnění protiruských sankcí je 61 procent účastníků průzkumu, odmítlo to 29 procent. Jeden z deseti Čechů nemá v této otázce vyhraněný názor. Dosavadní sankce fungují podle zhruba pětiny dotázaných, opak si myslí víc než dvě třetiny.
Agentura Data Collect se ptala také na to, jaké by měly být výdaje České republiky na obranu. Přesně dvě procenta hrubého domácí produktu (HDP) ročně by to mělo být podle 36,5 procenta lidí, přes dvě procenta do tří procent HDP podle pětiny a přes tři procenta do pěti procent HDP podle víc než desetiny Čechů.
Pět procent HDP by na obranu chtělo dát zhruba pět procent lidí. Výdaje na obranu nižší než dvě procenta HDP, což je dosavadní cíl NATO splněný loni poprvé i Českou republikou, by preferovalo 14 procent.
