Výzkum STEM se uskutečnil ve dnech 5.-15. března mezi 1 008 respondenty.
Mezi bezpečnostními složkami se těší největší důvěře Armáda ČR a Policie ČR, a to mezi 78 procent dotázanými. V obě instituce je míra důvěry nejvyšší od počátku měření v roce 1997.
Armáda podle průzkumu patří dlouhodobě mezi nejdůvěryhodnější instituce. Policie tuto pozici získala až v posledních letech, téměř dvě třetiny dotázaných pak vyjadřují důvěru městské policii. Hasičský záchranný sbor ČR do těchto obsáhlých průzkumů veřejného mínění STEM nezařazuje.
Tři čtvrtiny dotázaných občanů důvěřují svému obecnímu či městskému úřadu (73 %), o něco nižší je míra důvěry v krajské úřady (68 %). Důvěryhodnost těchto institucí je dlouhodobě vysoká.
Co se týče politických institucí, tam občané stále nejvíce důvěřují prezidentovi (56 %), míra důvěry v něj je stejná jako při posledním měření v červnu 2019.
Ve srovnání s minulým průzkumem je pak vyšší důvěra v Poslaneckou sněmovnu (47 %), členy vlády (46 %) a Senát (41). Průzkum však upozorňuje, že jde o obecně vyjádřenou důvěryhodnost, která není nijak specifikována, například na šíření epidemie koronaviru. Autoři průzkumu se domnívají, že začátek krize v části populace posílil důvěru ve výkonné a zákonodárné instituce.
Mezi zahraničními institucemi občané nejvíce důvěřují Organizaci spojených národů - tři pětiny dotázaných. Poměrně nízká je důvěra ve Evropskou unii a Evropský parlament, a to 40, resp. 35 procent. Zároveň ale čtyři pětiny Čechů vyjadřují podporu pro spolupráci v Evropě a cítí se v tomto smyslu Evropany.
Mezi ekonomickými institucemi Češi nejvíce důvěřují České národní bance (72 procent). Na dlouhodobém grafu je vidět rázný propad důvěry v tuto instituci v roce 2014 po zavedení kurzového závazku. Od té doby ale dochází k postupnému obnovování důvěry v ČNB, které i přes drobný výkyv v roce 2018 pokračuje.
Na hranici padesáti procent je pak podíl důvěřujících v Mezinárodní měnový fond.