Korupce v Česku je velmi rozšířená, myslí si podle průzkumu 69 procent manažerů. Světový průměr byl přitom v rámci průzkumu 39 procent. Stejné množství oslovených manažerů, 69 procent, je ochotno v zájmu firmy přistoupit ke korupčním krokům, kdyby to pomohlo firmě přežít ekonomickou krizi.
Naprostá většina by nabídka protislužbu skrytou v takzvaných nadstandardních nákladech na reprezentaci. "Pod tím si je možné představit například pozvánku na golf do Dubaje. Kongresová turistika je hojně rozšířená zejména v oblasti zdravotnictví," uvedl Tomáš Kafka ze společnosti Ernst & Young.
Průzkum Ernst & YoungPrůzkum se koná každoročně. Po roce se střídá porovnání Česka s evropskými státy a s celým světem. Letos se globálního průzkumu účastnilo 2719 manažerů z 59 zemí. V Česku společnost oslovila 51 zástupců firem, zejména těch s velkým obratem. Jednalo se jak o ryze české, tak i nadnárodní společnosti. Mezi dotázanými byli nejvíce zastoupeni finanční ředitelé, ale odpovídali i šéfové interních auditů, právních oddělení a další. |
Takový způsob v dotazníku zaškrtlo 63 procent oslovených manažerů velkých firem působících v Česku. V čele světového žebříčku má díky tomu náskok před Singapurem, Slovenskem a Chorvatskem, kde se pro tuto formu korupce vyslovilo 52 procent oslovených. Celosvětový průměr je 29 procent.
O něco méně oblíbeným způsobem, jak ovlivnit zakázku, je dar nebo protislužba. Tu považuje za vhodný prostředek boje s konkurencí 34 procent oslovených. I tady je Česko v čele, následuje Indie, Singapur a Slovensko. Tomáš Kafka zmínil jako příklady hodinky značky Rolex nebo protislužby oblíbené zejména ve stavebnictví.
Naopak nechuť mají finanční ředitelé a další oslovení manažeři k úplatku. Se šesti procenty kladných odpovědí je Česko hluboko pod světovým průměrem. Vede Řecko s 56 procenty.
Výzkum hodně ovlivňuje, jak oslovení vnímají, co je a co není korupce a také to, jak moc jsou ochotni ji přiznat. Příkladem může být fakt, že se všichni v Česku postavili proti zkreslování údajů o hospodaření firmy. Když však odpovídali, zda je v zájmu firmy možné změnit předpoklady pro oceňování firmy a vytváření rezerv, nebo přistoupit k antedatování smlouvy, velká část souhlasila.
Protikorupční pravidla jen jako pojistka před zákonem
Sedmdesát procent oslovených manažerů uvedlo, že v jejich firmě existují protikorupční pravidla. Ještě o čtrnáct procent více tvrdí, že vrcholné vedení společnosti dává jasně najevo, že korupční praktiky nebude trpět.
Praxe však vypadá jinak. Daniel Bican ze společnosti Ernst & Young připomněl, že nedávno přijatý zákon o odpovědnosti právnických osob umožňuje za korupci zaměstnance v krajním případě i zrušení firmy. Společnosti na to po konzultaci s právníky zareagovaly tím, že přijaly korupční pravidla. Je ale otázkou, zda je to skutečný, nebo formální krok.
"Známý právník nedávno na konferenci uvedl příklad, kdy firma taková pravidla měla. Ukázalo se ale, že o nich neví náměstek společnosti, policie pak postupovala, jako by zavedena nebyla," řekl Tomáš Kafka.
Oproti předchozímu průzkumu v roce 2012 byl největší rozdíl v tom, jak manažeři vnímají potrestání odhalené korupce u zaměstnanců. Zatímco v roce 2012 bylo o jejich potrestání přesvědčeno 64 procent dotázaných, o dva roky později už jen osmnáct.
"Ze zkušeností vím, že firmy raději s dotyčným ukončí smlouvu dohodou. Argumentují, že by je odhalení oslabilo vůči konkurenci. Ta však často o korupci zaměstnance ví dříve než vlastní vedení," řekl Daniel Bican.
V důsledku to podle něj vede k tomu, že dotyčný zaměstnanec nastoupí jinam, kde v korupčním jednání pokračuje. Uvnitř firmy to pak zaměstnanci vnímají tak, že se s korupcí nebojuje, ale tutlá se.
| Kolik oslovených manažerů souhlasí s využitím nadstandardních nákladů na reprezentaci pro udržení zakázky | |
|---|---|
| Česká republika | 63% |
| Singapur, Slovensko, Chorvatsko | 52% |
| Indie | 51% |
| Keňa | 50% |
| Velká Británie | 46% |
| Japonsko, Izrael | 44% |
| Malajsie, Filipíny, Srbsko, | 42% |
| Hongkong, Norsko, Švédsko | 40% |
| Irsko | 39% |
| Kanada, Slovinsko, Blízký východ, Austrálie | 38% |
| Polsko | 36% |
| Indonésie, Dánsko | 34% |
| Jihoafrická republika, Švýcarsko, Belgie | 32% |
| USA, Německo | 28% |
| Jižní Korea | 27% |
| Vietnam, Rusko, Francie | 24% |
| Turecko | 23% |
| Nizozemsko, Lucembursko | 22% |
| Rakousko, Finsko, Portugalsko | 20% |
| Španělsko, Saúd. Arábie, Nigérie, Kolumbie | 18% |
| Baltské státy | 17% |
| Argentina, Řecko, Ukrajina, Itálie | 16% |
| Namibie, Maďarsko | 12% |
| Mexiko | 10% |
| Brazílie, Čína, Chile | 8% |
| Rumunsko | 4% |
| Egypt | 0% |
