Mezi zkoumanými vrcholnými politiky zařazenými do výzkumu byl nejvyšší podíl důvěry po Pavlovi zaznamenán u předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, pirátského ministra zahraničí Jana Lipavského a předsedy Senátu Miloše Vystrčila. U nich všech je poměr mezi důvěrou a nedůvěrou minus devět procent.
Lépe je na tom, kromě Pavla s plus 24 procenty, jen pirátský ministr pro legislativu Michal Šalomoun, a to s minus sedmi procenty. Jenže 74 procent dotázaných ho také ani nezná.
Nejvyšší podíl nedůvěry mezi zkoumanými politiky šetření zaznamenalo u předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Adamové Pekarové, a to 69 procent. Těsně za ní je předseda ODS a premiér Petr Fiala s 68 procenty.
Oproti poslednímu šetření z přelomu roku 2022 a 2023 se výrazně zhoršilo hodnocení v případě předsedy KDU-ČSL, místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, ministra financí Zbyňka Stanjury, předsedy hnutí STAN a ministra vnitra Víta Rakušana, ministryně obrany Jany Černochové, předsedy hnutí SPD Tomia Okamury a Petra Fialy.
Mírnější nárůst nedůvěry byl u ministra spravedlnosti Pavla Blažka, místopředsedy vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, nyní již bývalého ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vladimíra Balaše a předsedkyně TOP 09 a Markéty Pekarové Adamové.
Mírný nárůst důvěry se objevil u ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, mírný pokles nedůvěry byl zaznamenán u ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády Michala Šalomouna.
Důvěra politikům v průběhu let
