Jak ukazují výsledky dotazníku pořádaného Centrem pro výzkum veřejného mínění v měsících květnu, červnu a červenci, nedůvěra v prezidenta Zemana dosáhla svého historického maxima. Prezidentovi republiky důvěru vyjádřilo 28 procent občanů, z toho 6 procent prezidentovi důvěřovalo „rozhodně“ a 22 procent „spíše“. Nedůvěru prezidentovi republiky vyslovilo 69 procent respondentů, v tom 25 procent „spíše“ a 44 procent „rozhodně“. Od šetření z měsíců března a dubna tak důvěra v něj poklesla o celých deset procentních bodů a nedůvěra vzrostla o jedenáct procentních bodů.
Mezi další ústavní instituce s dlouhodobě nízkou důvěrou obyvatel tradičně patří vláda i obě komory parlamentu.
Vládě Petra Fialy v posledních třech měsících důvěřovalo rovněž 28 procent české veřejnosti, z toho 4 procenta „rozhodně“ a 24 procent „spíše“, naopak více než dvě třetiny (68 procent) občanů vládě nedůvěřovaly (32 procent „spíše“ a 36 procent „rozhodně“). Důvěra obyvatel ve vládu od minulého šetření klesla o sedm procentních bodů.
Češi důvěřují nejvíc armádě a policii. Nejméně vládě a parlamentu, říká průzkum |
Poslanecké sněmovně vyjadřovalo důvěru 26 procent občanů, v tom 3 procenta „rozhodně“ a 23 procent „spíše“. 67 procent jí nedůvěřovalo, přičemž 37 procent „spíše“ a 30 procent „rozhodně“. Důvěra v Poslaneckou sněmovnu se od června minulého roku drží pod hranicí třetiny obyvatel, od minulého šetření poklesla o čtyři procentní body.
Od posledního totožného průzkumu poklesla taktéž důvěra v Senát, a to o jeden procentní bod. Senátu důvěru vyjádřilo 32 procent občanů (5 procent „rozhodně“, 27 procent „spíše“) a 58 procent Senátu naopak nedůvěřovalo (30 procent „spíše“, 28 procent „rozhodně“).
Důvěra/nedůvěra obyvatel ústavním institucím v létě 2022
U krajských a obecních zastupitelstev převažuje důvěra
Na krajské (a v případě hlavního města Prahy magistrátní) úrovni důvěra aktuálně převažuje nad nedůvěrou v případě zastupitelstev i hejtmanů.
Konkrétně krajským zastupitelstvům důvěřuje 41 procent dotázaných (4 procenta „rozhodně“, 37 procent „spíše“), nedůvěřuje jim 34 procent (23 procent „spíše“, 11 procent „rozhodně“) a zbylých 25 procent se nedokáže rozhodnout a volí variantu „nevím“. Avšak i v krajská zastupitelstva od minulého šetření důvěra klesla, a to o šest procentních bodů.
V případě hejtmanů (a v Praze primátora) důvěra činí 43 procent (6 procent „rozhodně“, 37 procent „spíše“), nedůvěra dosahuje 32 procent (20 procent „spíše“, 12 procent „rozhodně“) a podíl nerozhodnutých pak činí 25 procent. Důvěra v lídry krajů tak poklesla o jeden procentní bod.
Prezident, vláda i parlament v nemilosti. Lidé jim důvěřují výrazně méně než loni |
Podstatně lépe než všechny výše uvedené instituce jsou na tom obecní zastupitelstva, případně zastupitelstva městských částí a starostové.
Konkrétně v případě obecních zastupitelstev podíl důvěry dosahoval 61 procent, v tom 10 procent obecním zastupitelstvům „rozhodně důvěřuje“ a 51 procent jim „spíše důvěřuje“. Podíl nedůvěřujících u obecních zastupitelstev činí 29 procent, přičemž „spíše“ jim nedůvěřuje 20 procent občanů a „rozhodně nedůvěřuje“ dalších 9 procent. Důvěra v obecní zastupitelstvo taktéž poklesla, a to o čtyři procentní body.
Podobně jsou hodnoceni starostové, když důvěru jim vyjádřilo 62 procent dotázaných, v tom 19 procent „rozhodně“ a 43 procent „spíše“, nedůvěra ke starostům dosahuje úrovně více než jedné čtvrtiny (28 procent), když 19 procent respondentů podle svých slov starostům „spíše nedůvěřuje“ a 9 procent jim „rozhodně nedůvěřuje“. Starostům důvěřuje o jeden procentní bod méně lidí než v období předchozího totožného šetření CVVM.
Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, Naše společnost.
Citovaný průzkum CVVM probíhal v termínu od 14. května do 11. července formou standardizovaného dotazníku. Otázky byly kladeny 994 respondentům starším patnácti let s bydlištěm v ČR.
