Seznam hodnocených představitelů obsahoval jména dvaceti čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR.
V porovnání s posledním výzkumem, který zajistil Sociologický ústav AV ČR, klesla Janu Hamáčkovi důvěra o čtyři procentní body. Důvěru mu tak vyjádřilo 43 procent dotázaných, 45 procent mu naopak nevěřilo. Má tak negativní dva procentní body.
Na druhé příčce hodnocených politiků figuruje předseda hnutí ANO Andrej Babiš, jemuž důvěru v šetření vyjádřilo 39 procent dotázaných. Odpor ale vůči němu projevuje 53 procent lidí. Má taky negativních 14 procentních bodů.
Vyjádření důvěry či nedůvěry politikům. (16. října 2020)
Se zřetelným odstupem za ním na třetím místě následuje předseda hnutí Trikolóra Václav Klaus ml., kterému důvěřuje 30 procent občanů a nedůvěřuje 52 procent. Průzkum právě u Václava Klause mladšího zaznamenal největší propad od posledního šetření. Oproti poslednímu šetření byl zaznamenán pokles důvěry o 9 procentních bodů a nárůst nedůvěry o 6 procentních bodů.
Na čtvrtém místě se v žebříčku objevil předseda strany Pirátů Ivan Bartoš, kterému důvěřuje 28 procent Čechů.
Nejvíce nedůvěry má šéf SPD Tomio Okamura (61 procent) a KSČM Vojtěch filip (59 procent).
Češi nejvíce věří Hamáčkovi a Vojtěchovi. Pohoršil si Zeman s Babišem |
Důvěra poklesla také v předsedu ODS Petra Fialu, předsedu hnutí STAN Víta Rakušana, u kterého byl zaznamenán pokles důvěry o 5 procentních bodů a nárůst nedůvěry o 7 procentních bodů. Dotázaní méně důvěřují předsedkyni TOP-09 Markétě Pekarové Adamové či Olze Richterové (Piráti).
Zlepšení ve formě zvýšení podílu důvěry oproti poslednímu srovnatelnému výzkumu se u žádného ze zkoumaných představitelů politických stran neobjevilo.
U některých představitelů, zařazených do výzkumu ale poklesl podíl nedůvěry. Ten zaznamenal předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, Radim Fiala (pokles podílu nedůvěřujících o 7 procentních bodů). Podíl nedůvěřujících o šest procentních bodů také klesl i u Andreje Babiše a o čtyři procentní body u Jaroslava Faltýnka.
