Pavlovi věří 55 procent dotázaných, 38 procent mu naopak nedůvěřuje. Na druhé místě se umístil předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Ten získal 42 procent, nicméně více lidí mu nevěří, a to 53 procent. Třetí v důvěře je šéf SPD Tomio Okamura s 35 procent, nevěří mu však 56 procent.
Prezident Pavel byl jediným z vrcholných politiků, u kterého převažovala důvěra. U všech ostatních ve větší či menší míře převládala nedůvěra.
Největší nedůvěru mezi zkoumanými politiky zaznamenal průzkum u předsedkyně poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a premiéra Petra Fialy (ODS). Oba obdrželi shodně 77 procent.
Většina Čechů věří prezidentovi Pavlovi. Ostatní politici jsou v minusu |
Oproti šetření z dubna a května se výrazně zhoršilo hodnocení ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). U něj podíl nedůvěřujících vzrostl o 17 procent na celkových 48.
Desetiprocentní nárůst nedůvěry zaznamenali ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr zahraničích věcí Jan Lipavský (Piráti) a ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Důvěra vrcholným politikům – srpen/září 2023
Pokles důvěry a zároveň nárůst nedůvěry zaznamenali rovněž předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), ministryně obrany Jana Černochová (ODS), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (nestraník za STAN).
Nárůst nedůvěry se objevil u ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), ministra dopravy Martina Kupky (ODS), ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), ministra školství Mikuláše Beka (STAN), ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové (TOP 09) a ministra pro legislativu Michala Šalomouna (nestraník za Piráty).
