„Mezi respondenty, kteří nezaznamenali kampaň, je méně těch, co už očkovaní jsou a naopak je zde více dotázaných, kteří uváděli, že se určitě očkovat nechtějí,“ stojí v šetření.
Průzkum také porovnal ochotu očkování. Z toho vyplynulo, že při první vlně koronaviru bylo očkování nakloněno 56 procent respondentů. Při druhé vlně už to bylo 68 procent dotázaných. V porovnání s březnem letošního roku významně vzrostla informovanost respondentů a zhruba třetina dotázaných se nyní označuje za očkované.
Nedůvěra ve vakcíny a nežádoucí účinky
„V dosavadním poolu zatím neočkovaných s rozhodnutých se dvě třetiny očkovat nechají a pouze přibližně čtvrtina deklaruje určitě ne,“ vyplývá z šetření.
Průzkum o ochotě nechat se očkovat. Porovnání první a druhá vlna. | foto: Nielsen AdMosphere
Respondenti, kteří zaznamenali některou z částí kampaně, se častěji chtějí nechat očkovat. Mezi největší bariéry ochoty se stejně jako v březnu řadí nedůvěra ve vakcínu, její nedostatečná otestovanost a obecně i obava z nežádoucích účinků. Nově se ale přidává i aktuálně diskutované téma pravděpodobné nutnosti boosterů neboli nutnosti přeočkovávat.
Dvě pětiny nepřesvědčených deklarují, že by je nepřesvědčilo nic. Pro ostatní by největšími motivátory byla prokázaná účinnost vakcíny a minimum nežádoucích účinků. Ti co odmítají, či ještě nejsou rozhodnuti, již nevidí očkování jako hlavní cestu k normálu. Naopak 63 procent respondentů, kteří uvedli, že se nechají očkovat, uvádí jako hlavní důvod návrat do normálního života.
Má být očkování proti koronaviru povinné?
Kromě toho a skoncování s pandemii jsou stále poměrně významné i zdravotní důvody či obavy o blízké. S klesajícím věkem také však spíše roste podíl dotázaných, které motivovala možnost cestovat do zahraničí či konec vládních omezení.
Ochota nechat očkovat děti klesla
Drobně poklesla ochota nechat naočkovat děti 3 až 17 let. „Pravděpodobně se zvyšující se reálností této možnosti musí rodiče o této možnosti více přemýšlet,“ uvádí šetření.
Očkování a děti:
Zdroj: Odpovědi respondentů v průzkumu |
Větší ochota je však mezi těmi, kteří děti mají ve věku, kterých se tato možnost týká, a s klesajícím věkem jejich dětí, ochotných respondentů ubývá. Pětina dotázaných rodičů zatím rozhodnutá není. Největší motivací je ochrana před nemocí. Naopak největší obavou je neodzkoušenost vakcín obecně, ale i na dětech. Rizika vakcíny tak pro část dotázaných převažují nad riziky nemoci.
Významně však vzrostl podíl respondentů, kteří průběh očkování hodnotí pozitivně z jedné na téměř tři čtvrtiny. Průzkum porovnává i výrazný úbytek rozdílů v hodnocení jednotlivých věkových skupin. Zatímco v březnu byli spokojeni mnohem více ti nejstarší, nyní převládá kladné hodnocení i mezi nejmladšími.
Špatná organizace ze strany vlády
Pokud respondenti uvádí, že očkování neprobíhá hladce, je to zejména proto, že bylo špatně zorganizováno ze strany vlády či pro nedostatek vakcín. Nejvýraznějším posunem proti březnu je nárůst souhlasu s obavou, že dojde k rozdělení lidí na dvě kategorie s rozdílnými právy. Jednotky respondentů již nyní uvádí, že se očkovali pod tlakem svého okolí.
Pouze necelé dvě pětiny respondentů si myslí, že by očkování mělo být povinné, myslí si to častěji ti, co se sami nechají očkovat, proti březnové vlně jde ale o staticky nevýznamný nárůst.
Postoj k očkování. | foto: Nielsen AdMosphere
Zatímco v březnu by se lidé nejraději nechali očkovat u svého praktika, v současné době se preference posunuly spíše k očkovacím centrům. Jednou z příčin podle šetření může být i dlouhodobě komplikovaná situace ohledně dostatku vakcín pro praktické lékaře a tudíž ti respondenti, kteří mají možnost a chtějí se nechat očkovat, pravděpodobně nebudou čekat na svého lékaře – kdy a jestli vůbec pro ně bude mít vakcínu.
Podle výzkumu v médiích bývají často prezentována očkovací centra jako větší jistota získat vakcínu dříve. Svou roli podle šetření může hrát i rozdílná popularita a dostupnost jednotlivých značek vakcín v rozdílných očkovacích místech.
Jak již bylo zmiňováno v březnu a stále to přetrvává i do aktuální vlny, určitá část zejména nejstarších respondentů preferuje více praktického lékaře, 37 procent ve věku nad 65 let a 22 procent populace starší 18 let, přesto však i oni na prvním místě preferují očkovací centra. Mírně se snížil podíl dotázaných, kterým je jedno, kde se nechají očkovat.
Kde se necháte/nechali jste se naočkovat?
Motivace: Zmírnění opatření
Oproti březnu lidé více vnímají přínos očkování jako cestu ke zmírnění protiepidemických opatření. S rostoucí dostupností očkování pro všechny nabývá na reálnosti myšlenka, že by mohli být očkování všichni, co chtějí. S narůstajícím podílem očkovaných se snižuje obava ze znevýhodnění neočkovaných. S rostoucím věkem klesá podíl těch, kteří by případné zmírnění opatření pro očkované vnímali jako diskriminační.
Na očkování bez registrace. Kdokoli přijde, dostane vakcínu, říká šéf IKEM |
Téměř 8 z 10 dotázaných zaznamenalo některou součást kampaně. Největší úspěšnost mělo video, a to 70 procent. Následovaly tištěné vizuály, kterých si všimlo 61 procent dotázaných. Přes polovinu lidí zaznamenalo audio.
Na kampaň podle šetření většina narazila v televizi, s velkým odstupem ji zaznamenali i na internetu či v rádiu. Polovina dotázaných kampaň hodnotí z hlediska intenzity jako tak akorát. Ve zbylé polovině mírně převažují dotázaní, pro které byla již příliš silná. Lépe kampaň hodnotili ti dotázaní, kteří se chtějí nechat očkovat, v porovnání s těmi, co nechtějí.
Nejvýraznější charakteristikou kampaně je podle výzkumu její srozumitelnost – s tou souhlasí více než polovina dotázaných.
13. července 2021 |
