Z dalších vyjádření je patrné, že mnoho z respondentů, které oslovil redaktor iDNES.cz, ve své domácnosti praktikuje stereotypní rozdělení rolí muže a ženy. Zároveň ale často zmiňují, že záleží na dohodě obou partnerů, kteří si sami určí, jakým způsobem si budou dělit práci.
Podle zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v české společnosti ubývá zastánců tradičních rolí v rodině, u většiny činností pak panuje shoda, že by se měli zapojovat oba partneři. Ta je nejvyšší u hledání nových koníčků, vzdělávání či vytváření společenských kontaktů. Patrný je i podíl na společném rozhodování o společném rozpočtu.
„Je pochopitelné, že když oba partneři pracují, že si činnosti také rozdělují. Je to vidět například u péče o rodiče či u těch koníčků, kde většina lidí odpovídá, že by měl být podíl stejný. Určitě tam je vidět posun od toho tradičního rozdělení,“ míní ředitelka organizace Otevřená společnost, která se rovností pohlaví zabývá, Marta Smolíková.
Na druhou stranu najdeme aktivity, kde Češi stále vidí spíše muže nebo naopak spíše ženy. Patrné je to především u vaření, uklízení, nakupování či péče o děti, kde si respondenti představují, že se o o bude starat spíše žena. Muže naopak česká společnost vnímá jako toho, kdo provádí menší opravy v bytě, usiluje o kariéru a zajišťuje rodině i příjem. Je však patrný posun od roku 2020, kdy ženám přisuzovalo například vaření 63 procent respondentů, což je o dvacet procentních bodů více než letos.
Muži vládnou, ženy vaří. Česko v genderové rovnosti pokulhává za Evropou |
„Výsledky naznačují, že česká společnost začíná více uznávat důležitost sdílení odpovědnosti v rámci péče o děti, domácích prací a finančního zajištění domácnosti, což je skvělé. Nicméně stále tu existuje významné procento lidí, kteří zastávají stereotypní názory na role mužů a žen v domácnosti,“ říká předsedkyně společnosti Česká ženská lobby Eva Lukešová.
Kdo by měl doma vařit a uklízet?
Důležitost posunu v myšlení Čechů potvrzuje také Anna Kotková ze společnosti Gender Studies, podle které výzkum potvrzuje trend ve změně myšlení u lidí v Česku. „Je tu naděje, že ženám postupně ubude břímě v podobně péče o každodenní starosti, jako je vaření, nakupování či úklid. To jsou povinnosti, co ale nejsou náročností ani objemem srovnatelné s občasnými opravami v bytě,“ říká.
V genderové rovnosti je Česko propadlíkem. Ženy berou o šest tisíc méně než muži |
Pohled na jednotlivé činnosti se liší i podle pohlaví či věku respondentů. Ženy častěji míní, že by se oba partneři měli podělit. Lidé nad 60 let častěji přisuzují vzdělávání, kariéru, opravy v domácnosti a iniciativu v intimním životě mužům. Podle CVVM jsou v pohledu na kariéru a domácí opravy konzervativnější i nejmladší od 15 do 29 let a přístupu ke kariéře a iniciativě v intimní oblasti pak nejvíc rovnostářští lidé mezi 45 a 59 lety.
„Typické zodpovědnosti odrážejí rozdělení rolí, které nám jsou od malička vštěpovány. Chlapci jsou více motivováni do technických aktivit a dívky do ‚soft‘ pečovatelských aktivit. Dokud se toto nezmění, nemůžeme čekat veliký obrat v domácnostech,“ dodává Kotková.
Česko dosahuje pokroku pomaleji
Index genderové rovnostiIndex genderové rovnosti už dvanáct let vypracovává Evropský institut pro genderovou rovnost, přihlíží k šesti kategoriím: práci, penězům, vzdělání, času, rozhodování a zdraví. Každá z kategorií má různý počet indikátorů. |
Podle expertek jsou rozdíly mezi muži a ženami stále patrné, například u příjmů. „Aktuální gender gap v příjmech je 16,4 procent. Pokud muži stále v průměru vydělávají více, mnoho rodin by na tom finančně tratilo, kdyby živitelskou roli převzala žena. Rozdíl nicméně postupně klesá a věřím, že se postupně dostaneme do situace, kdy bude příjem, který přinášejí oba partneři, vyváženější,“ míní Kotková.
Když se podíváme na skóre genderové rovnosti, které srovnává státy EU, ukazuje se, že Česko dosahuje pokroku pomaleji než ostatní členové Evropské unie, míní Lukešová.
„Od roku 2020 se Česko posunulo o dvě místa směrem dolů a v současné době se nachází na 25. místě. To znamená, že i když se zlepšujeme, což je vidět i na změně společenského mínění, tento pokrok je pomalejší než v jiných státech,“ vysvětluje.
Průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) se účastnilo 951 lidí starších 15 let, byl prováděn mezi 15. březnem a 2. červnem. Účastníci byli vyzpovídáni při osobních rozhovorech.
