Novinářům to v pondělí řekli zástupci Platformy evropské paměti a svědomí a Pražského akademického klubu 48, kteří za projektem stojí.
„Na fotografiích jsou ve velmi dobrém rozlišení a barevně kvalitně vidět obličeje z čela průvodu. To nám pomohlo začít bádat, kdo byl v čele průvodu a pokusit se identifikovat další potenciální svědky,“ řekl předseda Pražského akademického klubu 48 Martin Špolc.
Předběžně identifikovali asi 20 lidí
Barevné fotografie v pondělí poskytli novinářům k nahlédnutí, následně je porovnávali s archivními záběry například České televize. Lidé se na fotografiích i na archivních záběrech podle Špolce chovají jako organizátoři, přitom je při rozhovorech se studentskými organizátory demonstrace nikdo nepoznal, uvedl.
Zástupci projektu po rozhovorech s představiteli tehdejšího studentského hnutí, kteří na snímcích nikoho nepoznávali, navázali spolupráci s Archivem bezpečnostních složek.
Zástupci projektu uvedli, že dosud předběžně identifikovali asi 20 lidí z čela průvodu. Dnes představili čtyři členy větší skupiny, která nesla osm až deset státních vlajek v čele průvodu z Albertova k hrobu Karla Hynka Máchy na Vyšehradě. Podle nich je možné, že jde o tři muže a jednu ženu z IV. správy SNB (Správy sledování StB), 1. odboru – odboru sledování vnějšího protivníka, 3. oddělení.
Havlova snídaně nebo odložená poprava. Připomeňte si události sametové revoluce |
Zástupci projektu porovnávali fotografie, které mají k dispozici, se snímky v osobních kartách příslušníků. Podle vedoucí projektu Blaničtí rytíři Neely Winkelmann-Heyrovské našli badatelé mezi fotografiemi podobnosti. Jde o prvotní výsledky výzkumu, který nadále pokračuje.
Informace se snaží badatelé ověřit
„Potřebujeme procházet další inventární jednotky ve fondech Archivu bezpečnostních složek s tím, abychom potvrdili, že ti lidé mohli být do té akce, to znamená monitorování pohybu a ovlivňování případně davu na Národní třídě, nebo průběhu celého toho shromážděni od Albertova přes Vyšehrad na Národní třídu, zapojeni,“ řekl historik Jan Kalous. Informace se snaží badatelé ověřit z dalších materiálů a zdrojů.
Cílem projektu Blaničtí rytíři je pomoci s identifikací lidí, kteří byli uzavřeni 17. listopadu 1989 na Národní třídě mezi Mikulandskou ulicí a Perštýnem a byli napadeni bezpečnostními složkami.
Mnozí z nich z Národní třídy neodešli, i když zpočátku mohli. Jejich účast pomohla pádu komunismu v tehdejším Československu. Zástupci projektu chtějí svolat pietní shromáždění těchto lidí 17. listopadu na Národní třídě v programu Korzo Národní. Cílem je mimo jiné sesbírat jejich vzpomínky, které by měly být zveřejněny jako internetový projekt a publikace.
