"Tenhle ministrův žvást není jen blbý, je vůči stále ohromnému počtu slušných a pracovitých Čechů nesnesitelně drzý," napsal na svůj facebookový profil Horáček.
Ve své reakci popisuje pracovní úsilí své, manželky i kolegů. Ale i jiných profesí. "Když jdu nakoupit, vidím ženské, které sedí den co den hodiny za pokladnami, vidím řidiče autobusů, vidím lidi na stavbách, lékaře v extra službách v nemocnicích, znám lidi, co vstávají ke koním před pátou ráno," píše Horáček.
V kontrastu s tím pak uvádí, že nepochybuje o tom, že řada lidí se fláká a prožírá peníze. Podle něj jim to ale umožnili politici, kteří se sami na prožírání podílejí.
"Anebo, stejně jako já soudím podle lidí ve svém okolí, soudí tak i MK? Vidí pašáky jako pan Škromach, který o práci nezavadil od roku 1989 a vždycky jen heftoval lidi. Vidí celou tu vlastní povedenou partu, která se stará hlavně o přihrávky předražených státních zakázek na cokoli svým kumpánům. V tom případě se nedivím, že mluví o flákárně a přežranosti. Ale to ať mluví za sebe a za své, ne za mě a za mé," doplňuje Horáček.
Co řekl KalousekNa konferenci TOP 09 s názvem "Nebojte se reforem" obhajoval ministr financí Miroslav kalousek vládní balíček s vyšší DPH či vyšší daně pro lidi s příjmem nad 100 tisíc korun měsíčně. "Prožrali jsme to, proflákali. Zlaté časy v Evropě skončily," prohlásil. Nebývalou upřímnost lze vysvětlit tím, že teprve po svém příspěvku si Kalousek uvědomil, že v sále jsou i novináři (více čtěte zde). |
Kalousek to vystihl, míní ekonomové
Podle ekonomů se ministr financí Miroslav Kalousek trefil ostře, leč přesně do reality, protože zadluženost státu se neustále zvyšuje. "Pan ministr to pojmenoval poměrně expresivně, ale většina ekonomů by s ním souhlasila, protože nejen že jsme si to prožrali, ale stále si to prožíráme tím, že nám roste veřejné zadlužení," řekl iDNES.cz hlavní ekonom společnosti Patria Finance David Marek.
Podobně hovoří také ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Sedláček: "Pan ministr mě překvapil, protože to řekl trochu ostřeji. Ale říká se to i ve světě, že jsme byli opilí, že jsme během tučných let nešetřili a teď je konec večírku," tvrdí Sedláček.
Ředitelka společnosti Next finance, ekonomka Markéta Šichtařová, vidí projídání následovně: "Veřejný dluh k pololetí letošního roku dosahuje 1 638 miliard korun, jen pouhé úroky dosahují 56 miliard korun a každou vteřinu se na úrocích zvýší o 483 korun. A to je docela hodně," vyjmenovala Šichtařová.
Peníze prožrali politici, ty ale volíme my
A kdo tedy podle ekonomů veřejné peníze Kalouskovými slovy prožral? "Myslím, že veřejné peníze projedla a stále projídá vláda, respektive stát. V pololetí roku 2012 se meziročně zvýšil vládní dluh zaokrouhleně o 15 procent. Pardon, pokud tímto tempem roste dluh u vlády, která si říká vláda rozpočtové odpovědnosti, tak to je divná věc," nebere si servítky Šichtařová.
Kalousek vysvětluje svá slovaV pátek ministr financí rozeslal médiím vyjádření, ve kterém říká, že se jeho slova v žádném případě netýkala pracovitých a poctivých lidí a sociálně potřebných. Podle ministra se jeho slova někteří snaží účelově zkreslovat a vytrhávat z kontextu celého vystoupení. Kalousek médiím píše: "Ve svém vystoupení jsem hovořil o desetiletích bezstarostného života v Evropě. Ta usnula na vavřínech, zvyšovala spotřebu na dluh, neinvestovala, zaváděla si třicetipětihodinový pracovní týden a najednou vidí, jak ji Asie i Latinská Amerika předbíhají." Připomíná také slova z sobotního komentáře v MF DNES, kde mimo jiné uvedl: "Každý den se setkávám s argumentem o nevhodnosti zvyšování daní v době krize. Musíme se však podívat pravdě do tváře. Nenacházíme se totiž v době běžného cyklického výkyvu ekonomiky, ale v době strukturální krize nevídaných rozměrů. Desítky let vlády v Evropě přifukovaly životní úroveň na dluh a domácnosti se závazků nebály. Růst na dluh však není možný donekonečna. Řešení těchto problémů si nyní vyžádá čas a náprava bude doprovázena recesí či stagnací." |
Marek a Sedláček jsou smířlivější. "Pan ministr měl zřejmě na mysli i to, že státní rozpočet utrácel více, než měl a vytvářel deficity v dobrých letech. V tomto smyslu jsme to prožrali všichni. My jsme měli mít vyšší daně, nebo nižší výdaje už dávno. Ale pořád jsme to odkládali a teď padla kosa na kámen," domnívá se Sedláček.
"Samozřejmě můžeme začít u politiků, kteří v rámci krátkozraké populistické politiky prosazovali příliš vysoké deficity. Svalovat však všechno jen na politiky je alibistické, protože politiky volíme my všichni, takže si za to můžeme sami," uvedl Marek.
Zvyšování daní ano, ale s mírou
Kalousek svými slovy obhajoval zvyšování daní. Na nutnosti takového kroku se ekonomové neshodnou.
"Zvyšování daní je politická věc. Problém je, že státní rozpočet utrácí mnohem víc, než kolik vybírá na daních," míní Sedláček. Proto je podle něj rozumné uvažovat o zvýšení daní. "Je to naprosto legitimní možnost té matice, ze které si musí politik vybrat. My bychom v NERV chtěli, aby se posílila role majetkových daní, ale kromě DPH už nic jiného není," doplnil Sedláček. "Je na politikovi, aby vybral to, co si myslí, že národ přijme nejsnadněji," doplňuje Sedláček.
"S naším zdaněním jsme se dostali na úroveň toho, čemu říkám španělský syndrom. Každé zvýšení daní u nás nyní vede nikoliv ke zvýšenému daňovému výběru, ale naopak ke sníženém výběru. Něčím podobným prochází v posledních letech Španělsko," tvrdí Šichtařová. Podle ní se tato situace týká mimo jiné spotřebních daní, daně z přidané hodnoty i daně z převodu nemovitostí.
"Nejrozumnější by bylo otáčet volantem pozvolna tak, abychom pozvolna zatočili a nedostali se do smyku. To znamená, abychom ekonomice nepřidělávali problémy, kterých má sama dost, abychom ji zbytečně nezatěžovali vyššími daněmi a škrty v investicích a věřili v to, že budeme mít dostatečně rozumnou politickou reprezentaci, která se bude držet tohoto kurzu. Taková ale bývá suchá ekonomická teorie a ne realita," míní Marek.
