Návrh na prodloužení lhůty pro žádosti podala poslankyně Eva Decroix ve spolupráci s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (oba ODS). A to jako součást novely zákoníku práce. V původní formulaci se doba podávání žádostí mění v jejich návrhu z tří na pět let. Ženy tak v případě, že návrh projde, získají dva roky navíc.
„Zákon už máme, ale řešení žádostí je složité a prodlužuje se. Možnost podání žádostí by skončila v lednu 2025 a to je nefér, protože mnoho žen by své žádosti nestihlo podat. Můj pozměňovací návrh tuto lhůtu prodlužuje o dva roky. Byrokracie a úřední šiml nesmí být překážkou v rovném uplatnění práv a nápravě starých křivd,“ vysvětlila podání návrhu Decroix.
Dnes jsem nahrála pozměňovací návrh, který řeší jeden ošklivý dluh, který si naše společnost nese z minulosti. Odškodnění romských žen za neoprávněné sterilizace v minulém režimu.
Zákon už máme, ale řešení žádostí je složité a prodlužuje se. Možnost podání žádostí by skončila… https://t.co/aNWdABhzMY https://t.co/VE9L1IZisg
Její snahu vítá vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. „Potřebujeme dotáhnout nespravedlivý přístup k žadatelkám o finanční odškodnění, tedy k nedobrovolně sterilizovaným romským i neromským ženám. Chtěla bych poděkovat panu Blažkovi a paní Decroix, kteří dnes podali pozměňovací návrh, abychom prodloužili termín pro podávání žádostí. Pro ženy je to naděje,“ řekla zmocněnkyně Fuková po zasedání rady vlády pro záležitosti romské menšiny.
Ženy marně čekají na odškodnění za sterilizace, stát má nezákonné zpoždění |
Podle ní je to dobrá zpráva pro ty, kterým byly dosavadní žádosti zamítnuty, ale usilují o odškodnění znovu. A to i na základě letošního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který ve svých rozhodnutích zdůraznil, že jediným důkazem by pro rozhodování neměl být důkaz v podobě zdravotnické dokumentace.
„S ohledem na tuto judikaturu jsou ženy při podávání žádostí úspěšnější, proto bychom prodloužení lhůty uvítali. Aby všechny ženy opravdu dostaly šanci,“ dodala Fuková.
Ministerstvo se za průtahy omlouvá
Právě praxi, kdy ministerstvo zdravotnictví rozhodovalo o žádostech sterilizovaných žen a požadovalo listinné důkazy, v minulosti kritizoval i ombudsman. Stejně jako dlouhé průtahy při vyřizování žádostí.
„Prodloužení lhůty pro podávání žádostí o odškodnění by znamenalo šanci, aby skutečně všechny ženy mohly uplatnit nárok na odškodnění, a to včetně těch, kterým byla v minulosti žádost zamítnuta. Smysl by to tak mělo zejména pro ty ženy, kterým stát postavil do cesty za odškodněním na začátku velkou překážku, a to skartovanou dokumentaci,“ podotkl ombudsman Stanislav Křeček.
Poslední případ nedobrovolné sterilizace může být i tři roky starý, říká právnička |
Václav Pláteník, náměstek ministra zdravotnictví, připouští, že ženám je potřeba se za prodlevy omluvit. „A to náš úřad směrem ke konkrétním ženám udělá. Tvůrce původního zákona předpokládal, že protiprávně sterilizovaných žen může být asi 400. K tomuto týdnu máme přes dva tisíce přijmutých žádostí, těch pozitivně vypořádaných, odškodněných je asi 700. Míra křivdy vůči ženám je násobně vyšší,“ prohlásil Pláteník.
Podle něj žádosti v jednotkách přibývají každý den. A předpokládá, že budou přicházet i dále. „Snažíme se maximalizovat činnost personálu, ale žádostí bylo opravdu hodně. Opravdu jsme se dopouštěli jako úřad porušení zákona, když jsme nereagovali včas. Peníze jdou z provozního rozpočtu ministerstva zdravotnictví, žádné další peníze než vyhrazené dva miliony korun, náš úřad nedostal,“ připustil Pláteník.
Pláteník, Fuková i ombudsman se na středečním jednání shodli, že vhodnějším orgánem pro vyřizování žádostí by byl místo ministerstva zdravotnictví úřad vlády. O tom chtějí dále jednat.
O omluvu státu a odškodnění ve výši 300 tisíc korun si mohou ženy, které byly proti své vůli sterilizované v období od roku 1969 do března 2012, žádat podle současných pravidel do 2. ledna 2025. Pokud by návrh Evy Decroix prošel, zřejmě by měl účinnost od 1. ledna 2025, aby na současnou legislativu navázal.
