Spouštěčem studentských protestů jsou dva reformní zákony, které chce Nečasův kabinet schválit během března. Studenti a akademici se bojí omezování akademických svobod a propojování univerzit s podnikatelskou sférou a politikou. Především se jim nelíbí zavedení školného.
Co říká ministr školství teď?
Věci veřejné, které vládnou ministerstvu školství, se ke školnému dlouhodobě stavěly skepticky. Ministr Josef Dobeš nyní oficiálně zatroubil k ústupu (více o ustupování od školného zde). Plánuje, že místo školného studenti budou platit zápisné ve výši zhruba dvou tisíc korun za každý započatý semestr.
On-line se čtenářiV pátek od 13 hodin zodpoví dotazy organizátorka Týdne neklidu Marta Harasimowicz |
Ti, kteří by překročili délku studia, by platili více. Rozdíl oproti současnému stavu by pak mohla představovat povinnost platit za každý "odstudovaný" semestr navíc (nyní lze o rok navíc studovat bezplatně). Hlouběji do kapsy by podle Dobeše měli sáhnout i posluchači více oborů současně - až 26 tisíc korun ročně.
K čemu se vláda zavázala po volbách?
Programové prohlášení vlády ze srpna 2010 obsahuje závazek zavést odložené školné (splácet by museli jen lidé s nadprůměrným příjmem) od akademického roku 2013/2014, přičemž strop stanovila na 10 tisíc korun za semestr.
Vláda se také zavázala k rozsáhlému systému kompenzací, který měl studentům nabídnout paletu grantů, stipendií a studijních půjček, aby neuzavřela vysoké školy nemajetným, přičemž zavádění této pomoci mělo nastat rok před začátkem placení školného.
Jakou má Dobeš koaliční podporu pro nějaké změny?
Ministrovy plány pokládá za možné premiér Petr Nečas. "O variantě, která by v sobě sice zahrnula zvýšení soukromých zdrojů ve školství, nicméně nebyla legislativně komplikovaná, se hovoří již delší dobu," uvedl v pondělí. A přiznal, že zavedení odloženého školného podle plánů vlády je v tomto volebním období časově a technicky takřka vyloučené.
Naopak ministr překvapil školský výbor Sněmovny. Skepticky reagovala šéfka výboru Anna Putnová (TOP 09) i místopředseda Walter Bartoš (ODS). Zejména TOP 09 ostřeluje ministra školství často. Je ale potřeba počítat s tím, že řádné funkční období Sněmovny se blíží do poločasu a jak se bude krátit čas do voleb, řada politiků si zavádění školného rozmyslí.
Co studenti a pedagogové myslí omezením akademických svobod a zásahem do vysokoškolské samosprávy?
Ministerstvo školství plánuje odebrat některé pravomoci akademickým senátům a předat je novým institucím - radám vysokých škol. V nich by akademické senáty měly vliv jen na složení třetiny členů rady, druhou třetinu by jmenovalo ministerstvo a třetí rektor.
Protestující upozorňují například na to, že je divné, aby rektor vybíral složení třetiny instituce, která naopak volí rektora a určuje jeho plat. Rada také má rozhodovat o rozpočtu a majetku univerzity. Studenti, kteří sedí v akademických senátech, by tak ztratili velkou část vlivu. Obávají se, že by posílil vliv lidí "zvenčí", kteří k univerzitě nemají vztah.
Jak velkým problémem je školné?
Studenti tvrdí, že školné je vymyšlené špatně. "Školné má být příjem navíc ke zvýšení kvality výuky. Nyní to však vypadá, že má suplovat platby státu na chod škol," říká předseda studentské komory Miroslav Jašurek.
Je ale pravdou, že značná část studentů odmítá myšlenku školného jako takovou. V průzkumu na začátku února, kterého se zúčastnilo 642 studentů, se dvě třetiny účastníků vyslovily proti školnému (více o průzkumu zde).
Proč se mluví o prorůstání podnikatelské sféry do VŠ prostředí?
Kvalitu škol by externě měla zajistit nová Národní akreditační agentura, prověrky přímo v terénu by pak prováděly soukromé firmy vybrané ministrem.
"Hodnotící firmy se spíše než o kvalitu vysokých škol budou starat, aby jim neušly zisky. A udělí potvrzení tomu, kdo zaplatí," obává se Jan Gruber z iniciativy Za svobodné vysoké školy.
Jsou studenti a akademici jednotní?
Pro současnou protestní akci Týden neklidu přislíbily účast studujících všechny veřejné vysoké školy včetně státní Univerzity obrany. Do protestů se zapojují školy z většiny velkých měst - z Prahy, Brna, Ostravy, Olomouce, Hradce Králové, Liberce, Opavy, Českých Budějovic či Jihlavy. Iniciativa Za svobodné vysoké školy, která sdružuje studenty i pedagogy, působí v šesti velkých městech.
Zatímco ale na středeční protesty dorazilo do Prahy přes sedm tisíc lidí a dohromady s ostatními městy protestovalo více než deset tisíc lidí, některé protesty příliš netáhnou. Například na happening "krocení českých rektorů" dorazilo jen pár desítek lidí.
Ministra Dobeše podporují studenti práv z Plzně. Důvod je zcela prozaický, ministr jim slíbil, že se pokusí zachránit jejich studium. To zřejmě skončí, protože akreditační komise neprodloužila skandály zmítané fakultě akreditaci.
