„Chceme mu tam položit rakev, udělali jsme i nějaké parte, protože pan Blatný nás se svým ‚PSEM‘ zabil,“ řekl pro iDNES.cz Tomáš Franzki. Ten je číšníkem v restauraci u Čtyř růží a na sobotu plánuje od 15 hodin pochod k domu ministra zdravotnictví Jana Blatného v Jinačovicích kousek za Brnem. Je frustrovaný. Stejně jako byli lidé, kteří protestovali před domem Andreje Babiše.
Do Průhonic, kde má premiér Babiš bydliště, pak na neděli svolávají protest taxikáři. Nelíbí se jim, že nemají nárok na kompenzace. Podle jejich slov jim kvůli koronaviru ubylo zakázek.
Politolog Jan Kubáček se však domnívá, že je taková protestní akce před domem politika již za hranou. „Jiné je, když se manifestace koná na nějakém tradičním místě a jiné, když je to před bydlištěm politika. Nátlak na jeho nejbližší, jeho sousedy, je enormní,“ poznamenal.
V centru Brna točí k protestní petici pivo a chystají se k Blatnému |
„Sousedé a rodinní příslušníci si nevylosovali, že budou nést náklady za ‚vrcholného politika‘. Už to nemá nic moc co dočinění s nějakou soutěží myšlenek a prezentací alternativních názorů, spíš je to cíleně nátlaková akce,“ popsal Kubáček.
Podle něj by se však každý, kdo jednou vstoupí do politiky, měl připravit na to, že i taková situace může nastat, a lidé s transparenty se objeví před jeho domem.
Vyhrocená nálada ve společnosti
Kubáček si osobně vysvětluje náhlý zájem o takové demonstrace i tím, že je to pro lidi atraktivní. „Mají i lepší pocit, že ‚vědí, kde bydlí‘ a jsou tak symbolicky silnější, protože na politika zatlačí v jeho slabém místě,“ uvedl.
Důvodů k takovým demonstracím je více: pokles důvěry v politické strany, média a další instituce. Svůj vliv má také v tomto ohledu i pandemie covid-19. Podle ředitele Sociologického ústavu Akademie věd ČR Tomáše Kosteleckého zrcadlí takové protesty náladu ve společnosti. „Zdá se, že nálada je vyhrocenější, než bývala dříve, a proto i protestující volí více vyhrocené formy protestu,” poznamenal.
Manifestace před bydlištěm politika má pro účastněné podle odborníků výhodu: potenciál přitáhnout větší pozornost mediálního světa než protest na náměstí. „I relativně malá skupina protestujících je tak schopna vytvořit ‚událost‘, o které se mluví a píše,” dodal Kostelecký.
Slovensko, Polsko i Česko
Protesty před domy politiků nejsou ve světě žádnou novinkou. Své o tom ví například představitelé v Polsku nebo na Slovensku. Tam lidé protestovali před bytem Roberta Fica. A přestože se poslední demonstrace konaly zejména na náměstích, historickou zkušenost s nimi má i Česko.
„Když se Tomáš Garrigue Masaryk zastal Leopolda Hilsnera obviněného z rituální vraždy mladé dívky u Polné na Vysočině, protesty proti němu byly velmi bouřlivé a zahrnovaly i demonstraci studentů před jeho soukromým bytem. V té době ovšem nebyl Masaryk ještě typickým politikem na plný úvazek, protože jeho hlavním povoláním byla práce profesora na univerzitě,” popsal sociolog Kostelecký.
U Babišova domu se protestovalo. Lidé přinesli rakev, svíčky i koblihy |
Ministr Blatný se o víkendu dostane do situace, kde byl před nedávnem i premiér Andrej Babiš. Protestující se začátkem nového roku sešli před jeho domem v Průhonicích. Sám Babiš označil situaci za nepříjemnou, protože v domě je i jeho rodina. I právě kvůli tomu mohou být demonstrace o něco nebezpečnější.
„Věřím, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Kdyby příznivci Donalda Trumpa demonstrovali na jeho podporu někde jinde než přímo u Kapitolu, těžko by se mohlo stát, že se někteří z nich probourají dovnitř a že budou mít výsledky jejich akce tak neblahé důsledky,” shrnul Kostelecký.
