Po dvojí stávce zaměstnanců soudů a stávce personálu z pražských státních zastupitelství bude ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) čelit dalšímu protestu. Ve čtvrtek odpoledne se na pražském Novém Městě sejdou před sídlem ministerstva právě ministerští úředníci a další zaměstnanci. Upozorní na nízké platy. „Platy na ministerstvu spravedlnosti jsou dlouhodobě pod úrovní jiných ústředních orgánů státní správy,“ upozorňuje Eliška Hronová, předsedkyně odborové organizace Platforma zaměstnanců Ministerstva spravedlnosti.
Odchází kvůli nízkému ohodnocení z ministerstva spravedlnosti lidé?
Ano, nízké platy vedou k opravdu extrémní fluktuaci na ministerstvu. Za poslední tři roky odešla více než polovina zaměstnanců. Přesně ze 427 kolegů jich odešlo 232. Ty důvody jsou jednoznačně finanční, odchází do soukromé sféry, na jiné ústřední orgány, nejčastěji na ministerstvo financí, do České národní banky nebo na Úřad vlády.
Daří se za ty, kteří odešli, hledat náhradu?
Personální odbor se samozřejmě snaží nabírat nové kolegy, jak to jen jde. Ale za stávajících podmínek je to velmi těžké, už se k nám nehlásí ani čerství absolventi, vystudovaní právníci nebo ekonomové. Jejich úkolem je tvořit třeba koncepce vězeňství nebo boje proti korupci, zadávat náročné veřejné zakázky. Požadujeme vysokoškolské vzdělání, znalost alespoň jednoho cizího jazyka a práce je náročná, odborná a s velkou zodpovědností. Jenže nástupní plat v oblasti IT je na ministerstvu 34 840 korun, zatímco nástupní plat pokladní v Praze je 33 tisíc. A nároky jsou nesrovnatelné.
Jak se průměrné platy liší oproti ostatním ministerstvům?
Oproti ministerstvu financí je u nás průměrný plat nižší o 10 tisíc korun. V již zmiňovaném IT je rozdíl ještě vyšší. V roce 2023 byl průměrný plat experta v IT na ministerstvu spravedlnosti asi 52 tisíc, zatímco na ministerstvu financí se jednalo o 65 tisíc korun.
Řešili jste to s ministrem Blažkem?
Jednáme o tom s panem ministrem už několik měsíců. Od ledna jsme se s ním jako zástupci odborové platformy potkali několikrát. A vždycky nám bylo sděleno, že dělá maximum pro to, aby nastala nějaká změna. Je si vědom podfinancování našeho ministerstva, ale dosud žádná změna nepřišla.
Zaměstnanci resortu spravedlnosti mají dostat 533 milionů korun místo soudců |
Pavel Blažek ale má plán, jak zaměstnancům platy zvýšit. O víkendu Radiožurnálu řekl, že o problémech ví a protest vnímá spíše jako podporu pro to, aby návrh prošel na vládě. Nepřipouští si, že byste protestovali proti němu. Jak to tedy je?
Teď jedná o přesunu prostředků z platů pro soudce na platy pro jiné zaměstnance resortu. To vnímáme jako vstřícný krok. Ale je potřeba k tomu dodat, že se určitě nejedná o trvalé a systémové řešení problému na ministerstvu spravedlnosti. Z našeho pohledu jde o zalepení díry v rozpočtu na rok 2025. V tuto chvíli by z toho rozpočtu nebylo možné pokrýt ani platy na celý rok. Návrhem se situace může zlepšit teď, ale ne do budoucna. Bez střednědobého výhledu není možné peníze využít na osobní příplatky, na nárokové složky platu. Není to příslib řešení.
Jak se v poslední době příplatky měnily?
Od roku 2018 se nám osobní příplatky nezvyšují. Zákon o státní službě předvídá systém hodnocení zaměstnanců, které je vázané na jejich výkon. Ačkoli hodnocení probíhala, osobní příplatky se nezvyšovaly. A to je pro zaměstnance samozřejmě mimořádně frustrující.
Kolik lidí by se na čtvrtečním protestu sejde?
Očekáváme zhruba nějaké vyšší desítky až stovku účastníků.
Potkáte se ten den i s ministrem?
Před protestem máme shromáždění zaměstnanců, ze kterého se pan ministr omluvil. Bude tam pan náměstek Karel Dvořák. Pozvali jsme i pana ministra financí (Zbyňka Stanjuru) a pana premiéra (Petra Fialu, oba z ODS), ale ti na pozvánku nereagovali.
Co od schůzky očekáváte?
Chceme vyjádřit závažnost naší situace a tlačit na vedení, aby usilovalo o trvalejší řešení. Rozumíme tomu, že v situaci, kdy se budou v říjnu opět konat parlamentní volby, je to těžké. Ale je potřeba myslet na to, že se situace nezlepší, pokud se rozpočet dlouhodobě nenavýší. Je potřeba, aby vedení od nás mělo jasné stanovisko, že zalepení rozpočtu na rok 2025 není to, co vyřeší extrémní fluktuaci lidí na ministerstvu spravedlnosti.
Nejste první, kdo pořádá nějakou formu protestu. V tomto roce už dvakrát stávkovali zaměstnanci soudů, stávkovali také úředníci z pražských státních zastupitelství. Na špatnou finanční situaci upozorňují i další profesní stavy justice. Proč jste se s nimi nespojili do hromadného protestu?
Určitě podporujeme naše kolegy, kteří jsou v situaci stejně kritické jako my. Reálné příjmy jim dramaticky poklesly, protože vláda opravdu v posledních letech, kdy byla vysoká inflace, nezvyšovala platy státních zaměstnanců. Vláda šetřila na lidech, kteří pracují pro stát. Snažili jsme se kooperovat hlavně s ostatními ústředními orgány. V únoru jsme zaslali premiérovi a dalším členům vlády společné prohlášení celkem 22 odborových organizací, které zastupovaly celkem 21 ústředních orgánů státní správy a ministerstev. Máme společné problémy, všichni sídlíme v Praze, kde jsou logicky jiné životní náklady než ve zbytku republiky. Velká část zaměstnanců jsou kvalifikovaní zaměstnanci s vysokou školou, kteří nastavují řadu systémových témat a politik v této zemi.
Jste teď ve stávkové pohotovosti. Hrozí další stávka?
A v pohotovosti zůstáváme. Nevylučuji, že stávku v příštích měsících vyhlásíme, pokud by řešení nebylo na obzoru.
