Ilustrační snímek | foto: Reuters

Výzkum v sexbyznysu: téměř každá prostitutka zažila od klientů násilí

  • 160
Vydělávat si vlastním tělem je velmi nebezpečné řemeslo – a nejen kvůli nákazám. Devět z deseti prostitutek zažilo od svých klientů násilí, zjistil unikátní průzkum sdružení Rozkoš bez rizika (R-R). A často násilí životu nebezpečné.

„Jen desetina našich klientek nezažila ve svém povolání žádné násilí. I když jeho psychické formy jako nadávky a ponižování převažují, leckdy dochází i na fyzické a život ohrožující fyzické útoky. Například škrcení a dušení zažilo 17 % žen, na Ostravsku jich byla dokonce třetina,“ popsala MF DNES generální ředitelka R-R, socioložka Hana Malinová, která vytěžila 169 respondentek a zpracovala kvantitativní část výzkumu.

Přirozeně více ohroženy jsou ženy, které pracují na ulici, protože noční kluby i některé priváty mají bezpečnostní opatření.

Když prostitutky mluví o zakoušeném násilí, zmiňují především jeho extrémnější podoby. „Zákazník mě vzal k sobě domů do bytu. Když jsem mu řekla o peníze dopředu, dal mi pistoli k hlavě a musela jsem mu to udělat úplně zdarma, všechno a bez ochrany. Měla jsem strašný strach o život,“ popsala například Cecílie s dvacetiletou zkušeností z ulice.

Začal mě topit

Méně brutální podobu ataků, jako nadávky, nevyplacení dohodnuté odměny či okradení, zažila většina prostitutek. Mezi sexuální násilí, které ženy zažívají od zákazníků, patří také nucení k nechráněnému sexuálnímu styku nebo rizikovým praktikám. Tlak na služby bez ochrany nebezpečně roste. Podle jednoho staršího výzkumu, zaměřeného na pracovní podmínky prostitutek, požaduje sex bez kondomu až 83 % zákazníků.

Průměrný věk

"Typická představitelka" práce v sexbyznysu s profesí začala mezi dvacítkou a třicítkou, průměrný věk dosahuje 25,4 roku. Víc než desetina začala před 18. narozeninami.

Zkušenosti, které sexuální pracovnice při výzkumu popisovaly, jsou velmi znepokojivé. „Stalo se mi, že jsme byly na eskortu u takových mladých kluků, byli samozřejmě nalití. Jeden chtěl, abych udělala něco, co jsem odmítla. Pak začal být sprostý, tak jsem mu řekla, ať se krotí. On mě však začal topit, protože jsme byli ve vířivce. Měla jsem namále,“ vylíčila Monika.

S nějakou formou násilí při svém „zaměstnání“ se setkalo 90 procent z těchto oslovených žen. Šedesát procent z nich například uvedlo, že zakusilo bolestivé kroucení bradavek. Některé ženy popsaly pracovnicím sdružení přímo život ohrožující zážitky včetně takových, kdy na ně klient mířil pistolí.

Podle pracovníků Rozkoše bez rizika panuje mýtus, že násilí do sexbyznysu prostě patří. Tato práce bývá obestřena i řadou dalších scestných představ – třeba že prostitutku nelze znásilnit, že prostitutky jsou špatné matky, roznášejí pohlavní nemoci a pocházejí z dysfunkčních rodin. Nebo že je taková práce baví.

Každá druhá je matka samoživitelka

Skutečnost je však zcela odlišná. Bezmála polovinu klientek sdružení tvoří matky samoživitelky, které splácejí dluhy, které často „zdědily“ po svém manželovi či příteli. Jejich motivací jsou čistě ekonomické důvody. Zároveň se nepotvrdil mýtus, že většina žen působících v sexuálním byznysu zažila v dětství pohlavní zneužívání či podobný traumatizující zážitek.

V číslech

Do výzkumu se zapojilo 162 pracovnic. Víc než polovina dotázaných pracovala v privátech.

Necelou pětinu dotázaných tvořily ženy se základním vzděláním. V Praze skoro desetinu představovaly vysokoškolačky, čtvrtinu ženy se základním vzděláním.

Víc než třetina žen v metropoli pracovala ve velkých klubech, dvě třetiny byly bezdětné. Naopak v regionech měly děti víc než tři pětiny sexuálních pracovnic.

„Naše klientky nám přiznávají, že žijí ve dvou světech. V sexbyznysu mají jiná jména, jiné způsoby chování, ale ani mimo tento svět nemohou být samy sebou. Blízkým často neřeknou, co dělají, a vymýšlejí si o tom různé historky,“ popsala ředitelka Rozkoše bez rizika Lucie Šídová.

Podle ní ženy o své práci otevřeně nemluví, přestože jim v dané situaci umožnila zařídit si svůj život, postarat se o dítě nebo vyřešit obtížnou sociální situaci.

Rizikovost nejstaršího řemesla ženy vesměs podceňují. Respondentky, které vyplnily dotazníky, se shodly, že v tomto oboru se člověk musí spoléhat sám na sebe, a to i v případech, kdy mu jde o holý život.

„Vyhledání pomoci komplikuje silné stigma vázané na poskytování sexuálních služeb, malá dostupnost informací pro oběti trestných činů a také špatné zkušenosti s policií, která leckdy nebývá ochotna případy násilí ani vyšetřovat,“ říká spoluautorka výzkumu Petra Kutálková.

Jeho výsledky včetně analýzy násilí v sexbyznysu shrnuje publikace pod názvem S tebou ne, která se už zítra objeví na webu sdružení.

Ochrana pro ženy na ulici

V Česku převládá názor, že problém násilí na sexuálních pracovnicích, které pracují na ulici, nemá jiné řešení než úplný zákaz jejich činnosti. Terénní pracovníci však ubezpečují, že vyhlášky a represe nefungují a situaci žen obvykle ještě zhoršují. Zahraničním příkladem funkčního řešení v zájmu jejich bezpečí jsou zóny tolerance, tippelzóny.

Reflexní prvky prostitutkám ztěžují práci, policie je nyní víc hlídá

Často jde pouze o vyčleněnou ulici ve středu města, jako tomu je v Berlíně. Tippelzóna v Utrechtu se nijak výrazně neliší od jakékoli jiné ulice, pouze je v její blízkosti místo, kam mohou zákazníci zajíždět s automobily. Poblíž těchto zón fungují služby, jako je sociální poradenství, zdravotní vyšetření a policejní dohled.

Ve světě existují dva pohledy na sexuální byznys. Feministické organizace ho vidí jako násilí páchané na ženách. Ty chápou jako oběti, které potřebují zachránit. Proto také třeba ve Švédsku kriminalizují zákazníky. Naopak jinde, například v Německu, Nizozemsku nebo na Novém Zélandu, byla prostituce uznána jako legitimní práce. Tento pohled, který doporučuje i Mezinárodní organizace práce (ILO), prosazuje i Rozkoš bez rizika. Ženám může poskytnout větší ochranu.

Nedávno proběhl v Praze soud s gangem, který obchodoval se ženami:

25. února 2016

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video