Po zjištění, že tehdejší šéfka Státního zdravotního úřadu Jitka Sosnovcová platila nájem ve služebním bytě necelých tisíc korun, přičemž částka zahrnovala i poplatky, se redakce iDNES.cz rozhodla ověřit hospodaření s byty i u dalších státních institucí.
Mimo jiné v případě Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, který sídlí na pražském Senovážném náměstí, jen kousek od Václavského náměstí.
Ve vlastnictví má dva byty - oba o rozloze téměř 150 metrů čtverečních a oba se nacházejí právě v budově na Senovážném náměstí. A společnou mají ještě jednu věc. Částky, za které je úřad pronajímá, jsou hluboce pod tržní cenou podobných nemovitostí.
Obyvatelé bytu o rozloze 147 metrů čtverečních platili dosud činži 11 848 korun s tím, že energie, vodné a stočné platili k tomu navíc. Jak však jaderný úřad uvedl, od dubna se rozhodl cenu navýšit, což zároveň stávající obyvatele odradilo. „Nájemní vztah v tomto případě končí dnem 31. 3. 2018 z důvodu nedohodly o zvýšení nájemného,“ uvedl ředitel sekce pro řízení a technickou podporu Petr Krs. Nájemník odmítl platit měsíčně o 9 314 korun více.
Cena bytu se tedy navýšila na 21 tisíc korun, což je částka (bez poplatků), za kterou úřad pronajímá druhý z bytů o rozloze 144 metrů čtverečních. To je však stále podstatně méně, než za kolik jsou podobné byty dostupné na trhu.
Na trhu nejméně za dvojnásobek
Podle serveru bezrealitky.cz se za 11 500 nabízejí na Praze 1 k pronájmu leda pokoje ve sdíleném bytě. V širším centru, tedy na Andělu nebo na Letné, je pak možné za tuto cenu získat i garsoniéru.
Byty o rozloze 140 metrů čtverečních se na Praze 1 obvykle pronajímají za 45 tisíc korun měsíčně. Rozhodující je stav bytu, tedy zda je po rekonstrukci a jak je vybavený.
Podobný názor má i realitní kancelář Svoboda & Williams. Podle ní se obvyklá cena za pronájem renovovaného bytu v lokalitě Senovážného náměstí o rozloze kolem 140 metrů čtverečních pohybuje od 39 tisíc do 59 tisíc. „Pokud by se jednalo o byt, který není po novější rekonstrukci, jeho cena v dané lokalitě by se v současnosti pohybovala okolo 40 tisíc korun měsíčně,“ řekl iDNES.cz realitní makléř Jan Zachystal z RE/MAX Alfa.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost, potažmo pak stát, by tak mohl z pronájmů inkasovat mnohem vyšší sumu.
Kdo uvnitř bydlí?
Největší záhadou zůstává, kdo v bytech bydlí a hlavně - jak k nim přišli. Dotaz iDNES.cz na jména nájemníků jaderný úřad odmítl s odkazem na ochranu osobních údajů. Neuspokojivá je však i odpověď na otázku, zda byla na tyto výhodné „státní“ byty vypsána výběrová řízení, nebo jak je možné je získat?
„Nájemníky do bytů nevybíráme – současní nájemci byli vybráni v roce 1998 Magistrátem hlavního města Prahy,“ odpověděl na dotazy redakce úřad.
Nicméně něco jiného tvrdí vedení Prahy. Mluvčí magistrátu Vít Hofman pro iDNES.cz uvedl, že před lety dostali pouze dotaz od jedné osoby, zda je možné v domě bydlet. „Magistrát tehdy dotyčnému odpověděl, že objekt není ve výlučném vlastnictví ani spoluvlastnictví nebo v dispozici hlavního města Prahy,“ vysvětlil Hofman s tím, že tedy magistrát v dané věci nijak nezasahoval.
Podle informací iDNES.cz by v jednom z nich měl bydlet kavárník a v tom dalším lékařka s rodinou.
Kdysi to bývaly luxusní byty pro vedení pojišťovny
Dům se nachází v lukrativní lokalitě, za sedm minut pěšky dojdete na Hlavní nádraží v Praze, za devět minut se pak od jeho dveří dostanete na Václavské náměstí. Vchod do budovy je střežený recepcí s ostrahou.
Budova byla vystavěna v letech 1872 až 1874. Původně sloužila pro účely pojišťovny pro podnikatele a živnostníky nacházející se v nouzi. „Její součástí byly i luxusní byty pro její vedení. Tato tradice se zachovala až do dnešních dní, ovšem s tím rozdílem, že byty neslouží vedení SÚJB, ale jsou využívány dvěma ‚civilními‘ rodinami. V polovině 90. let minulého století byla budova kompletně rekonstruována v rámci rekonstrukce celého náměstí a postupně celá převedena na SÚJB,“ píše se na stránkách úřadu.
Ve foyer budovy se také konají výstavy. Svá díla zde bezplatně ukazují neznámí i renomovaní umělci z Česka i ze zahraničí. Ve vstupním sále jsou od 3. dubna k vidění obrazy dvojice bosensko-hercegovských a rakouských malířů Mišo Babiće a Jakova Bararona.
