Březina patří k pravicovému křídlu kolem ministra financí Miroslava Kalouska.

Březina patří k pravicovému křídlu kolem ministra financí Miroslava Kalouska. | foto: MF DNES

Program KDU se smrskl na obhajobu Čunka, tvrdí jeho vyzývatel Březina

  • 18
Prohrané volby vyvolaly pnutí i mezi lidovci. O post předsedy projevil zájem europoslanec Jan Březina. Nelíbí se mu, že vedení po volebním neúspěchu mlčí. Podle něho strana neměla pořádný volební program. "Chybou bylo, že jsme měli pouze jediný bod programu. A to obranu předsedy Čunka," řekl v on-line rozhovoru iDNES.cz.

Ztráta jediného lidoveckého hejtmana a žádné senátorské křeslo. Tak dopadly volby pro křesťanské demokraty. A europoslanec Jan Březina ihned vystartoval po současném vedení.

odpovědi Jana Březiny najdete zde

"Nejsem členem nejvyššího vedení strany. Právě proto, že jsem vyvodil i svou část zodpovědnosti, rozhodl jsem se nabídnout své zkušenosti a svou práci," řekl v on-line rozhovoru iDNES.cz

Spolustraníkům nabízí zkušenosti místostarosty, přednosty okresního úřadu, krajského hejtmana a poslance Evropského parlamentu.

Nelíbí se mu, že vedení po prohraných krajských a senátních volbách mlčí. "Dosud marně čekám na reakci vedení KDU-ČSL na výsledky obou voleb," řekl iDNES.cz.

Sám naopak vedení ihned po volbách kritizoval. "Voliči vystavili vedení KDU-ČSL červenou kartu. A po té se odchází z hřiště," napsal v prohlášení pro média, které se objevilo i na webu strany. "Nulu na kontě hejtmanů i senátorů nelze z hlediska KDU-ČSL označit jinak než jako volební fiasko. Obávám se, že předsednictvo co do schopnosti vést stranu narazilo na hranice svých možností," napsal také Březina.

Text dokonce odeslal o něco dříve, než původně plánoval. "Není tam nic, s čím bych nesouhlasil, ale chtěli jsme počkat na reakci našeho vedení, která se bohužel nedostavuje. Chtěl jsem jim dát víc času, zveřejnění bylo předčasné," řekl o chvíli později Březina s tím, že se za zmatek omlouvá. - čtěte Zájemce o Čunkovo křeslo vystřelil jedovatý šíp dřív, než chtěl

Ani ČSSD, ani ODS
Březina nabízí svoji vlastní vizi pro budoucnost KDU-ČSL: "Měla by být stranou tradičních, konzervativních hodnot, které stmelují společnost. Jsou to například rodina, respekt k práci, úcta k soukromému majetku, svoboda jednotlivce. Zároveň bychom měli být stranou sociálně citlivou," napsal Březina.

Pokud podle něj bude strana takovou politiku důsledně uplatňovat, dokáže se vymezit vůči přílišnému liberalismu ODS a levicovému pojetí sociálního státu ČSSD.

Březina patří k pravicovému křídlu kolem ministra financí Miroslava Kalouska. Čunka kritizoval už dříve kvůli tomu, že ještě jako starosta Vsetína nechal z města část Romů vystěhovat na Jesenicko, tedy do Březinova Olomouckého kraje.

"Co se týká osobních vztahů, jako člověka mám Jirku Čunka rád, ale s čím nesouhlasím, to jsou ta jeho vyjádření k Romům," vysvětlil Březina.

Europoslanec také tvrdí, že strana ztratila své voliče i proto, že nedokázala nabídnout nic jiného než obhajobu svého předsedy. "Nikdy nelze vinit jenom jednotlivce, ačkoli předseda strany má jistě za výsledek výraznou zodpovědnost. Chybou rozhodně bylo, že jsme měli pouze jediný bod programu. A to obranu předsedy Čunka," řekl Březina.

Bojovník za tradiční pochutiny
Politik se zatím nejvíce zviditelnil tím, jak v europarlamentu bojuje o ochrannou značku například pro olomoucké tvarůžky, štramberské uši či valašský frgál.

V posledních dnech vydal několik prohlášení. Kritizoval výroky bavorských poslanců na adresu české vlády, která prý není schopna chystané předsednictví EU zvládnout. "Tato vláda předsednictví zvládne, co bych ale doporučil, je větší komunikace členů vlády například s Evropským parlamentem, odkud se v poslední době takové hlasy ozvaly," napsal.

Aby se neopakovala skutečnost, že krajské volby většinou dopadají jako referendum o vládě, navrhuje, aby v různých krajích probíhaly volby v různé termíny. "Netýkalo by se to každé krajské samosprávy, termíny by mohly být například tři, místo dosavadního jednoho. A mimo jiné, zemské volby u německých sousedů takto probíhají," vysvětlil.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video