Si Ťin-pching se narodil 1. června 1953 v Pekingu. Během kulturní revoluce byl jako patnáctiletý poslán na převýchovu do provincie Šan-si. Do svých dvaadvaceti let zde žil údajně v jeskyni, pracoval na poli a podílel se na výstavbě přehrady.
V roce 1975 se vrátil do Pekingu, kde se stal inženýrem chemie. Na prestižní univerzitě Čching-chua s ním současně studoval i budoucí prezident Číny Chu Ťin-tchao. Později si zde Si dodělal doktorát v marxistické teorii.
Jeho otec Si Čung-sün patřil k zakladatelům komunistického odboje v severní Číně. V 60. letech byl ale v rámci politických čistek označen za kontrarevolucionáře a rehabilitace se dočkal až s návratem Teng Siao-pchinga k moci, kdy se stal místopředsedou vlády i Všečínského shromáždění lidových zástupců.
Fotogalerie |
Si do komunistické strany vstoupil v roce 1974 ve svých 21 letech, partajní zkušenosti sbíral v provinciích Šan-si, Che-pej, Fu-ťien a Če-ťiang.
Jako jeden z mála politiků v čele provinční správy ve Fu-ťienu (2000 až 2002) nebyl zapojen do místního korupčního skandálu. Osvědčil se i jako šéf strany v průmyslové provincii Če-ťiang, odkud v roce 2007 odešel na rok šéfovat hospodářskému centru Číny - Šanghaji. V roce 2008 zvládl Si roli šéfa organizačního výboru olympijských her v Pekingu.
Na dva týdny zmizel, údajně kvůli bolesti zad
Do stálého výboru politického byra Komunistické strany Číny, který představuje de facto i nejužší vedení země, usedl v říjnu 2007. A záhy poté - v březnu 2008 - byl zvolen viceprezidentem. Generálním tajemníkem strany se stal v listopadu 2012, v této funkci nahradil dosavadního prezidenta Chu Ťin-tchaa.
Od něj současně převzal i velení armády. Na zasedání čínského parlamentu v březnu 2013 ho nahradil ve funkci prezidenta země. Podle odborníků se ambiciózní pragmatik postupně stal nejmocnějším vůdcem, jakého Čína v posledních desetiletích měla.
V září 2012 na dva týdny zmizel z veřejného života, údajně kvůli nemoci. Kolem Siovy nepřítomnosti v médiích i na oficiálních akcích se vynořila řada spekulací, podle některých zdrojů utrpěl infarkt nebo mozkovou mrtvici. Podle čínských médií však jen trpěl bolestmi zad (více o jeho zmizení čtěte zde).
Značnou popularitu mezi lidmi mu vynesla rozsáhlá protikorupční politika. Z úplatkářství byl obviněn například jeden z nejbližších poradců bývalého čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa, nebo bývalý šéf vnitřní bezpečnosti Čou.
Čínská ekonomika loni vykázala nejnižší růst za poslední čtvrtstoletí. Prezident, kterého obyčejní Číňané přezdívají jako strýčka Si, proto na nedávném zasedání parlamentu představil nový pětiletý plán na roky 2016 až 2020. Ten předpokládá minimální roční hospodářský růst 6,5 procenta až do roku 2020. Experti to ale považují za příliš ambiciózní.
Si pracuje na modernizaci armády, která zahrnuje snížení počtu vojáků na dva miliony z 2,3 milionu a přeměnu velitelské struktury pocházející z dob studené války. Pod jeho vládou Čína důrazněji prosazuje své nároky v teritoriálních sporech ve Východočínském a Jihočínském moři. Čínské námořnictvo investuje do ponorek a letadlových lodí, letectvo vyvíjí „neviditelné“ stíhačky.
První dáma, folková hvězda s hodností generálmajora, nedorazí
Si je podruhé ženatý, jeho manželkou je jedna z nejznámějších čínských folkových zpěvaček, mladistvě vypadající Pcheng Li-jüan (53), která je poslankyní čínského parlamentu a má hodnost generálmajora. Do Prahy ale podle šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta nedorazí.
Na rozdíl od svých předchůdkyň se Pcheng jako první dáma mnohem víc prezentuje na veřejnosti. Čínská média pečlivě vytvářejí image prezidenta a jeho manželky jako milujícího páru. Společně vychovávají třiadvacetiletou dceru Si Ming-ce, která vystudovala Harvard.
Čínský prezident přiletí na historicky první návštěvu Česka v pondělí ve 14 hodin. S prezidentem Milošem Zemanem se Si nejprve setká v Lánech, druhý den pak bude přijat s tradičními vojenskými poctami na Pražském hradě. Součástí jeho programu bude i podnikatelské fórum a také setkání s premiérem Bohuslavem Sobotkou, předsedy obou komor Parlamentu a pražskou primátorkou.
