Prodi se neshodl s poslanci

P r a h a - Předseda Evropské komise Romano Prodi, který je na návštěvě Česka, se po čtvrtečním jednání s Milošem Zemanem setkal s prezidentem Václavem Havlem a zavítal i do sněmovny. Čeští poslanci v čele s předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem se neztotožnili s názorem představitelů Evropské unie kvůli ochraně pracovního trhu jejích dosavadních členů. Státy EU totiž požadují sedmileté omezení přílivu pracovníků z nynějších kandidátských zemí. S Havlem se Prodi shodl na tom, že nic nebrání vstupu České republiky do EU v první vlně.

Rozhovor s Romanem Prodim: Rozšířením EU... chceme ukončit století tragédií

Klaus po jednání poslanců s předsedou Evropské komise Romanem Prodim novinářům řekl, že se ve zmíněné věci úplně neshodli.

Prodi a komisař pro rozšíření EU Günter Verheugen podle Klause označují sedmileté omezení za malou věc a detail, který nebude mít kvantitativně velký rozsah. "My jsme ho ubezpečili, že to nepovažujeme za detail, nepovažujeme to za malou věc," uvedl předseda sněmovny.

Čeští poslanci podle něj sdílejí závěr Prodiho a Verheugena, že omezení nemusí být kvantitativně významné. "Ale kvalitativně, psychologicky, symbolicky to považujeme za jednu ze čtyř hlavních svobod, na kterých byla myšlenka EU postavena," uvedl Klaus k volnému pohybu pracovníků.

Prodi: Už v roce 2004 můžete být členy EU
Do unie by Česká republika mohla vstoupit už v roce 2004. Čechy však po přijetí s největší pravděpodobností čeká několikaletý zákaz práce v členských zemích.

Svým českým partnerům to sdělili předseda Evropské komise Roman Prodi a evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen. Vrcholní představitelé EU se přijeli přesvědčit, jak Praha postupuje v přípravách na vstup do unie.

Premiér Miloš Zeman ve čtvrtek naznačil, že na přechodné období pro zájemce o práci v zemích EU zřejmě přistoupí. "Záleží ale, jak bude dlouhé. Jestli potrvá dvě hodiny, dva týdny, dva měsíce, pak říkám ano," prohlásil s nadsázkou. "Ale pokud to bude dvacet let, jako navrhuje v Rakousku pan Haider, tak bez zaváhání říkám ne."

Prodi i Verheugen shodně připustili, že osobně nejsou přesvědčeni o nutnosti zákazu práce pro obyvatele nových zemí. Zároveň však řekli, že z psychologického a politického hlediska je to nutné.

"Musíme brát ohled na veřejné mínění v Rakousku a Německu," řekl Prodi. Právě tyto dvě země přišly jako jediné v unii s požadavkem, aby přechodné období trvalo celých sedm let. Unie jako celek se zatím nedohodla.

"Musí to být přijato všemi patnácti státy EU," připomněl Verheugen, který se kloní k variantě, že po dvou letech může být zákaz přehodnocen.

"My jsme jasně říkali, že sedmiletý odklad jedné ze základních myšlenek, proč vůbec evropská integrace vznikla, tedy volný pohyb osob po Evropě, je nepřijatelný," řekl Václav Klaus.
Více ZDE.

Prodi při návštěvě Prahy zopakoval, že věří ve vstup Česka do EU v roce 2004. "V minulých měsících jste udělali obrovský pokrok," řekl Prodi. Neopomněl však vyjmenovat problémy, které komplikují cestu Česka do Evropy. Jde zejména o potřebu reformy státní správy a soudnictví, potírání korupce a problém stoupajícího schodku rozpočtu.

Pro zákaz práce v EU není důvod
Problém, který neexistuje. To je otázka volného pohybu pracovních sil pro nové členské země, nebo spíše obav, které ze záplavy levné pracovní síly mají některé země EU. Alespoň co se Čechů, Maďarů či Slovinců týče.

Kvůli obavám Německa a Rakouska chce vzít unie na sedm let po vstupu lidem z nových členských zemí jedno ze základních práv občanů zemí EU, a to právo volně se pohybovat, pracovat a žít v kterékoli zemi unie. A to přesto, že většinu zemí unie tento problém vůbec netrápí a některé země, jako například Irsko nebo Nizozemí, by příliv pracovních sil z východu přivítaly.

S důrazným požadavkem sedmiletého zákazu přišel koncem roku německý kancléř Gerhard Schröder, k jehož návrhu se rychle připojil i jeho rakouský protějšek Wolfgang Schüssel. "Německo a Rakousko jsou otázkou volného pohybu pracovních sil přímo a bezprostředně dotčeny," uvedl Schüssel.

Přitom sami němečtí a rakouští činitelé připouštějí, že se u většiny kandidátských zemí jedná o umělý problém a svým požadavkem pouze vyhovují iracionálním obavám svých voličů. Připustil to v rozhovoru pro MF DNES i Evropský komisař Romano Prodi. "I Německo má veřejné mínění," konstatoval lakonicky Prodi.

To, že jde ze strany Berlína a Vídně o populistický tah, potvrzují i nezávislí odborníci. "Svým návrhem chtěl kancléř Schröder ukázat, že bere na zřetel obavy Němců z rozšíření Evropské unie," uvedl v rozhovoru pro náš list Eckart Stratenschulter, ředitel Evropské akademie v Berlíně.

Obavy z přílivu většího počtu pracovních sil jsou částečně oprávněné u jediné kandidátské země - Polska. V Polsku je totiž práce v cizině, převážně v Německu, už mnoho let zcela normální věcí. Podle odhadů, protože statistiky nejsou schopny postihnout tu většinu Poláků, kteří dělají v cizině načerno, jich nyní pracuje v zahraničí na jeden milion. Na druhou stranu už nyní na sto tisíc Poláků dostalo díky svému původu německý pas, a mohou nejen ve Spolkové republice, ale po celé unii pracovat zcela legálně.

Naopak zcela neopodstatněné jsou podle sociologických průzkumů obavy z Čechů a Maďarů.

Oproti Polákům jich dnes pracuje v cizině zanedbatelný zlomek, a to by se nemělo změnit ani po vstupu do unie.

Především Berlín si však kvůli svým těsným vztahům s Varšavou nemůže dovolit ukázat na Poláky prstem, a proto se v případě Prahy a Budapešti uchyluje k uklidňujícím vytáčkám.

"Jsem přesvědčen, že tento problém by se měl řešit dvoustrannými smlouvami mezi Německem a Českou republikou či Polskem," uvedl před nedávnem v rozhovoru pro MF DNES státní tajemník německého ministra zahraničí Christoph Zöpel. "Jestliže se ukáže, že sociologické studie mají pravdu, pak by mělo být přechodné období zrušeno nebo zkráceno," dodal Zöpel.

Premiér Miloš Zeman se v Praze setkal s předsedou Evropské komise Romanem Prodim (5. dubna 2001).

Premiér Miloš Zeman se v Praze setkal s předsedou Evropské komise Romanem Prodim (5. dubna 2001).

Zleva ministr zahraničí Jan Kavan, předseda Evropské komise (EK) Romano Prodi a komisař Evropské unie pro rozšíření Günter Verheugen hovoří s premiérem Milošem Zemanem během jejich setkání v Praze (5. dubna 2001).

Předseda Evropské komise Romano Prodi se setkal v Praze s prezidentem Václavem Havlem (6. dubna 2001).

Předseda Evropské komise Romano Prodi se setkal v Praze s předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem (6. dubna 2001).