Jaroslav Kubera o sobě rád prohlašuje, že je lakomý. "Nejlépe vydělané peníze jsou ty, které se neutratí," tvrdí v rozhovoru pro Magazín DNES.
Na otázku, zda se to odráží i na jeho rodinném rozpočtu, Kubera odpoví: "Samozřejmě, nekupuju nic zbytečného. Moje paní je hodná, ona toho moc nechce. Nechápu ale třeba, proč chce nové boty, když už jedny má. Jí by se taky nelíbilo, kdybych si koupil novou sekačku, když už jednu mám. A že by se mi líbily!"
Ovšem Kubera je známý i jako náruživý kuřák. A kouření je přece také zbytečný rozmar. "No jo, ale kdybych nekouřil, co už bych z toho života měl? Ale teď vážně, já ty ženy samozřejmě chápu," mírní svůj radikalismus.
Se senátorským a primátorským platem prý nakládá jednoduše:
"Na rozdíl od jiných jsem zodpovědný, a i když se mě penzijní reforma naštěstí netýká, střádám si na přilepšenou. Blbé je, že se toho stejně nedožiju, protože mě z české politiky šlehne. Letos už byla šance, fakt jsem se podvědomě těšil, že to socani vyhrají a budu mít pokoj. Žena se těšila mnohem víc, že konečně někam pojedeme nebo půjdeme do kina. Nevyšlo to."
Bez ohledu na proklamovanou lakomost ho lidé v Teplicích zřejmě mají rádi, protože letos opět suverénně vyhrál komunální volby. Čím si Tepličany získává?
Čím ho potěšil Jiří Paroubek nebo jak je Kubera úspěšný ve svých botanických pokusech, čtěte ve čtvrtečním Magazínu DNES.
"Kolegové mě často obviňují, vy v Teplicích máte socialismus, ale to je naprostý nesmysl. Jaký socialismus? Prostě jen neplatíme profesionální hokejisty ani fotbalisty, nedáváme peníze do blbostí," tvrdí Jaroslav Kubera.
"Mnohá města se zvrhla a jdou systémem - musíme se starat o lidi odmalička až do smrti. My jdeme obráceně. Neplést se lidem do života, nepřekážet, nepodnikat. Nemáme žádné komunální firmy, proto se nás netýkají aféry typu 'Hulinský a jeho devatenáct milionů z dozorčích rad'," dodává.
