„Osmého května se pořádá jakýsi večer k osmdesátému výročí konce 2. světové války. Bývalý prezident není pozván na Pražský hrad,“ řekl Klaus při přednášce Od Beneše po Ukrajinu. Při ní se věnoval zejména propagaci své stejnojmenné knihy, kterou minulý týden pokřtil.
Vyjádření HraduSeznam hostů se pro každou protokolární akci pořádanou Pražským hradem vytváří zvlášť a nebývá totožný, v potaz se bere vždy charakter dané akce. Bývalí prezidenti České republiky Václav Klaus a Miloš Zeman s manželkami a paní Dagmar Havlová jsou každoročně zváni na slavnostní večer ke Dni vzniku samostatného československého státu dne 28. října, tedy ke dni, který se vztahuje k české státnosti. |
„Seznam hostů se pro každou protokolární akci pořádanou Pražským hradem vytváří zvlášť a nebývá totožný, v potaz se bere vždy charakter dané akce,“ odpověděl Filip Platoš, mluvčí prezidenta Petra Pavla, na otázku, zda Hrad skutečně Klause nepozval.
Redakce iDNES.cz poslala mluvčímu i otázku, zda se stejně Hrad zachoval i ke druhému bývalému prezidentovi Miloši Zemanovi.
„Bývalí prezidenti České republiky Václav Klaus a Miloš Zeman s manželkami a paní Dagmar Havlová jsou každoročně zváni na slavnostní večer ke Dni vzniku samostatného československého státu dne 28. října, tedy ke dni, který se vztahuje k české státnosti,“ potvrdil Platoš nepřímo, že ani Zeman nebyl pozván.
Klaus se podivuje, že ho Hrad nepozval na slavnostní večer k výročí konce války |
Jsme svědky přepisování historie
Ve čtvrtek 8. května, v den osmdesátého výročí konce největšího válečného konfliktu v historii, se ve Španělském sále Pražského hradu v rámci slavnostního večera uskuteční koncert, který budou v přímém přenosu vysílat Česká televize a Český rozhlas.
„Jsme svědky totální reinterpretace a přepisování dějin,“ řekl Klaus při pondělní přednášce. Viníka druhé světové války vidí jen jednoho. „Nezpůsobily ji dva diktátoři a dvě země. Tu válku způsobil jen jeden z nich. Světové mocnosti vyhlásily válku Německu, ne Sovětskému svazu,“ řekl Klaus.
Nezmínil se ovšem o paktu Molotov-Ribbentrop, který podepsali před druhou světovou válkou tehdejší ministři zahraničí nacistického Německa a Sovětského svazu a jímž si dva totalitní režimy rozdělily území Evropy jako svou kořist. Ze spojenců se stali nepřátelé až ve chvíli, kdy Německo vedené Adolfem Hitlerem zaútočilo v červnu 1941 na Sovětský svaz, v jehož čele byl v té době Josif Vissarionovič Stalin.
