V Česku se takzvané pedopsychiatrii (psychiatrii pro děti) věnuje 75 lékařů. Ti ordinují díky částečným úvazkům ve 100 ambulancích.
Podle lékařů z Asociace dětské a dorostové psychiatrie (ADDP) je taková situace pro pacienty i odborníky nevyhovující. Na jednu ambulanci nyní připadá ročně i 400 dětských pacientů.
Ideál hovoří o tom, že by psychiatrů pro děti a mladé lidi ve věku do 18 let mělo být zhruba 200. Minimální požadavek ze strany odborníků je o polovinu nižší.
"Proto, aby byl jakštakš pokrytý terén, bychom potřebovali dalších 25 pedopsychiatrů. Ideální stav pak představuje dva pedopsychiatry na plný úvazek na sto tisíc obyvatel," řekl iDNES.cz Jaroslav Matýs, lékař a předseda Koordinačního výboru ADDP. Podle něj je největší deficit dětských psychiatrů v Moravskoslezském, Středočeském a Ústeckém kraji.
"Obrací se na nás rodiče, kteří by tuto pomoc potřebovali, a já vždy marně hledám, na koho bych je nasměrovala, protože psychiatrů, kteří se věnují dětem, je opravdu málo," uvedla Jana Poljaková z obecně prospěšné společnosti Sympathea. Organizace sdružuje rodiče dětí s duševním onemocněním, zejména schizofrenií.
Podle ředitelky opařanské psychiatrické léčebny Ivy Hodkové je jednou z příčin nutná délka vzdělání. Dříve pedopsychiatrovi stačilo pětileté studium, od dob ministra Tomáše Julínka studují osm let, což některé odrazuje. Lékaři se proto snaží, aby ministerstvo zdravotnictví systém změnilo.
S nedostatkem pedopsychiatrů se rodiče v Česku potýkají dlouhodobě. Sami lékaři hovoří o dvacetiletém problému. V pondělí na něj a další neduhy péče o duševně nemocné upozornila celodenní konference 121 odborníků a pacientů s názvem Dialogy o duševním zdraví, pořádané ministerstvem zdravotnictví.
Podle psychiatrů v Česku téměř chybí takzvané komunitní služby. Například stacionáře, jež by o pacienty pečovaly jen po určitou část dne. Krizová centra s 24hodinou lékařskou péčí jsou v celé zemi pouze tři.
Bílá místa jsou na mapě také u akutní lůžkové psychiatrické péče. "Lůžka chybějí zejména v pohraničí a v oblasti Jeseníků. Znamená to, že v dostupnosti 60 minut tam není žádné zařízení, které by mělo lůžka akutní péče," upozornil předseda odborné Psychiatrické společnosti Jiří Raboch. Podle něj je to dáno historicky a také tím, že situací v psychiatrii se dosud nikdo ze zákonodárců vážněji nezabýval.
Česko chce na změny miliardy z Evropy
Psychiatrická společnost v minulých měsících vypracovala více než dvousetstránkovou analýzu stavu péče u nás (celý dokument je přístupný na webu odborné společnosti). Materiál se má stát prvopočátečním podkladem pro změny, které avizovalo ministerstvo zdravotnictví. Podle něj by Česko v letech 2014 až 2020 mělo dosáhnout na několik miliard korun z Evropské unie.
Celkem by v těchto letech do reformy mělo přitéci prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu šest miliard korun. Z toho zhruba čtyři miliardy by měly sloužit na modernizaci léčeben a dalších investic do zařízení s psychiatrickou péčí. Dvě miliardy budou směřovat do vzdělávání zdravotníků a na kampaň, která by měla pomoci duševní choroby oprostiti od mýtů a stigmat.
První větší změny by podle Jana Bodnára z ministerstva zdravotnictví měly být patrny na konci příštího roku. Už letos se přejmenuje většina léčeben na psychiatrické nemocnice (proč se chtějí přejmenovat čtěte zde). Podle Rabocha by Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN chtěla příští rok otevřít nový denní stacionáře a chráněnou dílnu. Ministerstvo zdravotnictví také avizuje, že vzniknou Centra duševního zdraví, kde se pacientům dostane jak lékařských, tak sociálních služeb. Konkrétní podobu těchto zařízení ale zatím resort hledá.
Do plánů mohou zasáhnout už příští rok volby do Sněmovny a pravděpodobná výměna politických stran v resortech. Navíc Česko zatím evropské peníze nemá jisté. Je také jasné, že reforma se nepodaří bez spolupráce mezi resorty zdravotnictví a sociálních věcí. Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová iDNES.cz potvrdila, že ministerstvo se na reformě hodlá podílet.
