Santa vznikl jako kombinace britského Otce Vánoc a svatého Mikuláše v nizozemském provedení. Spojené státy si svůj symbol vánočních svátků vyšlechtily na počátku devatenáctého století, tradici tudíž nesporně má. Do tuzemska však podle mnohých Čechů nepatří. Ohrožuje prý totiž klasického Ježíška, podobně jako americké veverky či norci vytlačují své evropské příbuzné.
Santovi zastánci tvrdí, že obě postavy mohou fungovat vedle sebe. Americký kolega podle nich lépe zastane roli prodavače a reklamní tváře, takže se Ježíšek může věnovat roznášení dárků a udržování sváteční atmosféry.
Argumenty pro a proti úřadování Santy v českých obchodech a domácnostech shrnuje amerikanista Michal Peprník a hudebník Vilém Čok, kteří se v nové rubrice iDNES.cz podělili o svůj pohled na věc. Pro všechny čtenáře je připravena rovněž anketa a diskuse.
Svůj postoj k Santa Clausovi vyjádřila loni pražská zoo. Jako cizí druh skončili odchycení Santové v kleci:
22. prosince 2013 |
PRO Santu obchodníkům nechme, Ježíška bychom nesnědli
Santa Claus k nám pronikal už ve třicátých letech dvacátého století, masivní invaze přišla po sametové revoluci. Dokonce to jednu dobu vypadalo, že zcela vytlačí Mikuláše i Ježíška. Santa Claus má řadu výhod, jeho figurky se dají prodávat nepříliš informovaným českým konzumentům coby Mikuláš. Málokdo ví nebo se zajímá o vizuální rozdíly v jejich oblečení. A co se neprodá na Mikuláše, může se s úspěchem nabízet ještě o Vánocích.
Michal Peprník |
Santa Claus je také vděčný reklamní figurant. Na rozdíl od Ježíška v noční košilce je také teple oblečen a bílý vous mu slouží jako maska, pod níž může být kdokoliv. Díky červené a bílé je už zdálky jasně vidět, vždycky je navíc co rozdávat.
Náš Ježíšek je pro práce tohoto druhu nepoužitelný. Narodí se až 24. prosince, což je už pro obchod pozdě. Hodil by se tak pro povánoční výprodej, ani potom však coby novorozenec není schopen nic prodávat.
Na jesličky v masně či u pokladen v supermarketu nejsme zatím připraveni. A ruku na srdce - snědli byste figurku Ježíška?
Konkurence se nebojme, vždyť naše Kofola se také úspěšně postavila mezinárodním gigantům. Nechme Santu šlapat ulice a třebas i lézt po střechách, ale skutečné tajemství Vánoc je prostě jinde a souvisí spíše s Ježíškem než přerostlým skřítkem s podezřele červeným nosem.
PROTI Panákovi s limonádou se musíme postavit
Jsem Čech, a proto jsem také zastáncem českých národních tradic. Nesouhlasím s tím, aby je pohlcovalo něco tak odporného, jako je marketingová mašinérie panáka na limonádu. Ježíška by mohla časem bezesporu zadupat. To už se opravdu děje, což musíme všichni vidět.
Vilém Čok |
Tradice bychom měli držet. Nelze ale někomu direktivně říkat, co má nebo nemá dělat. Lidi si musí sami ve své hlavě uvědomit, co chtějí. Santova kampaň se ovšem už změnila v samovolný pád, přetáčí Vánoce do jiných dimenzí.
Santa Claus je nebezpečnější, než býval Děda Mráz. Důsledkem volného trhu nastala jakási nenásilná direktiva. Lidé se na něj už nedívají s tím, že je jim něco podsouváno - milujte Santu, protože ho musíte milovat. Je zabalený do byznysu, podprahově. O to je nebezpečí větší.
Doutnalo to ve mně už dlouhou dobu, ten tlak jsem pozoroval několik let. Logicky to vyústilo ve zkomponování písně Zachraňte Ježíška. Tomuhle se musíme bránit - a v mém případě jak jinak než hudbou (videoklip Zachraňte Ježíška najdete zde).
Mimochodem, ten song má ještě jeden velmi důležitý podtón. Beru ho také jako jeden ze symbolů křesťanství. Uvědomme si souvislosti, které přijdou za několik let i k nám.
Patří do Česka vedle Ježíška i Santa Claus?
Patří na české komíny, do výloh a televizních reklam dědeček v červenobílém hávu? Je součástí vaší domácí výzdoby, nebo dáváte přednost tradičním jesličkám? Měli by obchodníci poslat Santu zpět do Spojených států, nebo dokážou žít oba symboly Vánoc vedle sebe? Podělte se o svůj názor v diskusi pod článkem. |