„Po zavedení nové legislativy a politiky bydlení v České republice se situace mnoha zranitelných domácností, zejména z řad romské menšiny, zhoršila v důsledku drastického snížení příspěvků na bydlení, hrozeb a rizik vystěhování a sociální a rasové diskriminace těchto domácností,“ stojí v prohlášení.
Problematickými jsou nedostatečné zákony o vystěhovávání osob, které nezajišťují potřebné záruky pro zranitelné skupiny. To znamená, že v Česku chybí povinnost nabídnout náhradní bydlení a konzultaci s dotčenými stranami, dostatečná nabídka sociálního bydlení a jednodušší přístup k dávkám na bydlení pro nízkopříjmové a znevýhodněné skupiny obyvatelstva, které bydlí v sociálně vyloučených lokalitách.
Vznikla definice anticikanismu, má pomoci v boji s diskriminací Romů![]() |
ECSR rovněž tvrdí, že neposkytnutí těchto záruk po vystěhování nepřiměřeně dopadá na romské rodiny. České úřady podle výboru ani dostatečně neprokázaly, že přijaly dostatečná opatření ke zlepšení přístupu Romů k sociálnímu bydlení a že by se při tom nedopouštěly diskriminace.
Rozhodnutí ECSR vychází ze stížnosti Evropské federace národních organizací pracujících s lidmi bez domova (FEANTSA) podané 19. února 2020, podle které Česko porušilo článek 16 Evropské sociální charty z roku 1961 o právu rodiny na sociální, právní a ekonomickou ochranu.
Evropská sociální charta je mezinárodní úmluva o sociálních a hospodářských právech. Československo ji podepsalo v květnu 1992, závazky pak převzala Česká republika. Na plnění dohlíží ECSR. Tvoří ho 15 členů. Volí je Výbor ministrů Rady Evropy, a to na šest let.