Obavy z nedostatku vody souvisí s klimatickými změnami doprovázenými vyššími teplotami, kterými dle odborníků Evropa prochází. Jejich důsledkem jsou právě i nárazové vydatné deště způsobující lokální povodně.
Nejvíce ohroženými regiony, kde by mohlo sucho v budoucnu napáchat mnohamiliardové škody a lidi odříznout od pitné vody, je podle expertů pás od Krušných hor přes Rakovnicko k Praze a podél Labe dál na východ Čech. Další oblastí je jižní a část střední Moravy.
Kdy přijde katastrofální sucho, je přitom jen otázkou času. Experti proto dopředu vymýšlejí krizový plán: od zdražení vody po zastavení továren.
Z povodní jsme se poučili
V Česku se nyní vylévají řeky a potoky z koryt a voda vyhání lidi z domovů. Přesto už nejsou následky zdaleka tak katastrofální. Češi se z předchozích povodní poučili. O suchu to však neplatí. Přitom podle odborníků za oběma opačnými fenomény stojí stejná příčina. A mohou mít i podobně drastické dopady.
"Souvisí to s klimatickou změnou. Průměrná teplota stoupá. Z krajiny se vypaří více vody a srážky už nejsou rovnoměrně rozprostřeny do celého roku, ale do kratších, o to intenzivnějších intervalů. Voda spadne, odteče a pak nastane sucho," říká klimatolog Radim Tolasz.
V budoucnosti nás tak pravděpodobně čeká boj s nedostatkem vody, a stát proto připravuje opatření, jak dopady případného katastrofálního sucha zmírnit. Mluví se o dočasném zdražení vody v suchých obdobích, ochraně přirozených podzemních rezervoárů či přečerpávání vody z vlhčích oblastí do těch vyprahlých.
"Musíme být připraveni, až to přijde. Nikdo zatím nedokáže říct kdy, ale přijde to. Zatím mluvíme řádově o desítkách let. To ale neznamená, že katastrofální sucho nemůže klidně nastat letos na podzim. Jak známo, u počasí je vždycky lepší počítat s tou horší variantou," vysvětluje Mark Rieder, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.
Povodně za 15 miliard eur, sucho za 12 miliard
Jak říká Riederův spolupracovník Ladislav Kašpárek, povodně ve střední Evropě v roce 2002 napáchaly škody za 15 miliard eur, sucho, které zasáhlo západní Evropu o rok později, vyšlo na téměř 12 miliard. Problém je v tom, že vody v půdě na území Česka ubývá sice pomalu, ale nepřetržitě. To, že pořádně nepršelo ani nesněžilo od loňského podzimu do půlky letošního jara, přitom není podstatné.
Ministerstvo životního prostředí nechalo vypracovat materiál, který chce jeho šéf Richard Brabec do září předložit vládě. Ministr mluví o možných brutálních dopadech sucha. V budoucnu by se mohlo stát, že podniky zastaví výrobu, čističky kontaminují řeky a lidé budou muset pro vodu k cisternám. O zahradních bazénech a mytí aut před domem ani nemluvě.
Napustíš bazén, zaplatíš desetkrát víc
Připravovaná koncepce navrhuje, aby bylo sucho vnímáno podobně jako povodně. K tomu je však třeba změnit zákon. Plánuje se obnova mokřadů a malých vodních děl či remízků a mezí. To proto, aby se udržela voda v krajině a neodtekla.
Další opatření souvisí se snahou snížit spotřebu vody. Stát by dotoval zavádění úsporných zařízení, která budou například umět využít dešťovou vodu ke splachování, zalévání zahrad a parků či zrecyklovat vodu v průmyslové výrobě. Stát by si zároveň ohlídal velké podniky, které využívají podzemní vodu.
Jak bojovat se suchem
Zdroj: návrh MŽP na zmírnění dopadů sucha |
Jak by tedy mohla vypadat modelová situace v okamžiku katastrofálního sucha? Například se v postižené oblasti nárazově zdraží odběr pitné vody.
"Navrhujeme určité množství vody, kterou může člověk za den spotřebovat. Takových 150 až 200 litrů. Když limit překročí, zaplatí za další litry desetkrát tolik. Domácnosti by se mohly vybavit dálkově elektronicky odečitatelnými vodoměry, aby bylo rovnou možné zjistit, že ten či onen si napouštěl bazén," říká Rieder.
Průmysl se musí připravit na to, že bude upřednostňována dodávka pitné vody pro lidi. Rieder tak připouští, že stát by mohl některým podnikům přikázat zastavení výroby. Některé výroby se při katastrofálním suchu vypnou samy. Třeba tepelná elektrárna v Mělníku by při nedostatku vody v řece neměla čím chladit stroje.
Děsivé sucho napomohlo puči
Území dnešního Česka v minulém století století zasáhla katastrofální sucha už několikrát. V létě 1904 Labem protékalo jen asi 50 kubických metrů vody, přičemž průměr je přes 300. Sázava či Lužnice tehdy téměř vyschly. Sucho v roce 1947 způsobilo obrovský nedostatek obilí, což přispělo ke komunistickému puči v roce 1948.
Na rok 1990 nerado vzpomíná na dva miliony Čechů, kterým vázla dodávka vody. Šedesát tisíc lidí bylo odkázáno na cisterny. Nejvíce postiženy byly střední a východní Čechy a jižní Morava.
