Případem malé Anny žila celá Česká republika. Celostátní pátrání si vyžádalo informace o místě jejího bydliště, celé její jméno i její fotku. Jenže včera se Anna oficiálně stala obětí vraždy a nyní by o ní média měla informovat jen velmi omezeně.
Podle autora zákona, poslance ODS Marka Bendy je tento případ specifický a média i právníci by se měli řídit zdravým rozumem. "Pokud byl někdo měsíce osobou pohřešovanou a hledal se, jeho jméno bylo používáno a nyní se stal obětí závažného trestného činu vraždy, je samozřejmě možné zveřejnit, co se stalo a o úmrtí informovat," míní Benda.
Podle něj není nic porušeno. "Tohle musí být dáno zdravým výkladem zákona a zdravým lidským rozumem. Nevěřím tomu, že by to jakýkoliv výklad brzdil," dodal Benda.
Zákon šitý horkou jehlou
Advokát Josef Lžičař s ním nesouhlasí a poukazuje na nejasnosti v zákoně. "Mělo by to být jasně napsáno v zákoně. Úpravu vůbec nepokládám za šťastnou, vše by v ní mělo být přesně formulováno. Poslanecká sněmovna nad tím příliš nepřemýšlela. Například výjimky v pátrání po nezletilých by měly být dány, tam je ta výjimka nezbytná," míní Lžičař.
Podle Lžičaře má takzvaný náhubkový zákon smysl například v případě zneužití nezletilých. "Osoby mravnostně poškozené by měly zůstat v utajení. Z hlediska jejich budoucnosti je to v pořádku, jinak by se to s nimi mohlo dlouhá léta táhnout," upozornil.
V případě Aničky, která byla dlouho hledaná, je to ale podle něj jiné. Média jsou podle advokáta v dost obtížné pozici. "Kdyby totiž měla striktně dodržovat zákon, nemohla by napsat nic," míní.
Zdržet jména dívky by se média měla i podle advokáta Jana Černého. "Média by podle mého neměla jméno Aničky zveřejňovat, to už vidím na hraně. Přitom jen tím, že upozorní na okolnosti, už bude jasno, o koho jde. Lidé si z notoricky známého případu sami vydedukují, že šlo o tuto konkrétní dívenku. Za to pak média nemohou a neporušují zákon," řekl.
Přesto by podle něj při sporu na postih novinářů nedošlo. "Jde opravdu o známý případ a nezmínit jméno Anička by byl alibismus," dodal.
Stejného názoru je i právnička mediální společnosti MAFRA Dagmar Hartmanová. "V tomto konkrétním případě, kdy se neustále pět měsíců informovalo o tom, co se stalo, kdy a jak, nebude účel zákona už naplněn. Ten případ už je příliš známý," míní.
