„Senát si v jakémsi náhlém pominutí smyslů podtrhl nebo uřezal větev, na které seděl, a z prezidenta učinil neodvolatelného monarchu,“ řekl Pithart. Poukázal tak na to, že zavedením přímé volby se ztížila možnost přímo voleného prezidenta sesadit. Nově může Senát podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu jen se souhlasem Sněmovny.
Senát se zaplatilSvou existenci si horní komora podle Pitharta zaplatila na sto let dopředu tím, že se postavila proti nákupu gripenů pro českou armádu v řádu desítek miliard korun, a umožnila tak jejich mnohem levnější pronájem. Poukázal na to také současný předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) s tím, že Sněmovna zatím schválila většinu senátních úprav projednávaných zákonů. |
„Nevidím důvod, abych reagoval na Petra Pitharta,“ zprostředkoval reakci vítěze první přímé volby, prezidenta Zemana, jeho mluvčí Jiří Ovčáček.
Horní komora podle Pitharta souhlasila s nahrazením parlamentní volby hlavy státu přesto, že si to většina jejích členů nepřála. Vládní i opoziční senátoři spoléhali na to, že přímou volbu zablokují jejich političtí soupeři.
„Při hlasování o způsobu volby prezidenta stály Senát a Sněmovna v ukázněném zákrytu. Byla to podle mého názoru největší chyba za těch 20 let,“ poznamenal Pithart. Podle něj má Senát smysl jen tehdy, „není-li pouhou replikou Sněmovny“.
Senát podle statistik dosud z více než dvou tisíců posuzovaných návrhů zákonů umožnil přijetí 70 procent z nich, téměř 500 předloh vrátil poslancům k novému projednání. Sněmovna vyhověla připomínkám horní komory ve zhruba 310 případech. Platilo to mimo jiné pro zamýšlené zdanění hazardu před pěti lety, kterým by stát a obce přišly bez zásahu Senátu o miliardy korun.
Pithart kadidaturu odmítl
Sám Pithart již dříve odmítl, že by chtěl na prezidenta v roce 2018 kandidovat. „Já na tu kampaň nemám sílu fyzicky. Toho úřadu bych se já nebál, ale ta kampaň,“ řekl k tomu v říjnu (více zde). O funkci prezidenta se Pithart neúspěšně ucházel v roce 2003, kdy parlament vybíral Havlova nástupce.
Přímá volba prezidenta byla v České republice zavedena v roce 2012. První volby, ve kterých hlavu státu volili přímo občané v lednu 2013, vyhrál Miloš Zeman. Do té doby o tom, kdo zastává funkci prezidenta, rozhodovali zákonodárci.
Aby kandidát vyhrál v prvním kole, musel získat nadpoloviční většinu hlasů poslanců i senátorů. Pokud se tak nestalo, zákonodárci po 14 dnech hlasovali znovu. Možné bylo uspořádat ještě poslední, třetí kolo. Pokud by ani v něm žádný kandidát nezískal nadpoloviční většinu poslanců a senátorů, konaly by se volby nové.
Pithart k lidem promluvil na protestním shromáždění ke dni 28. října:
28. října 2016 |
