Žáci pátých tříd, kteří se chtějí dostat na osmiletá gymnázia, mají o něco lepší pozici než jejich o dva roky starší spolužáci. Na šestiletá gymnázia se sice hlásí „jen“ zhruba 7 100 dětí, ovšem dostat se může jen asi třetina. Osmiletá gymnázia příští školní rok otevřou třídy pro zhruba polovinu z 19 400 letošních páťáků, kteří se o místa ucházejí.
Žáci píší centrálně zadávané testy z češtiny a matematiky, kromě úterního pokusu mají ještě jeden ve středu. Vždy se jim započítá lepší výsledek z každého předmětu. I mladší děti si mohly podat až pět přihlášek, z nich dvě na obor s talentovou zkouškou – nejčastěji jde o gymnázia se spoortovním zaměřením.
Kvíz: Jak byste dopadli u přijímaček? Otestujte se z prvního zadání pro deváťáky![]() |
Na osmiletých gymnáziích je letos nabízená kapacita 9314 míst, na šestiletých 2491.
TermínyNáhradní termíny zkoušky jsou pro všechny obory na konci měsíce – 29. a 30. dubna. Výsledky prvního kola přijímacího řízení se uchazeči dozvědí 15. května. |
Jak vyplývá z centrálních dat organizace Cermat, která přijímací řízení organizuje, „boj“ o místa je v různých krajích jinak vyostřený. Vůbec nejtěžší to mají uchazeči o osmiletá gymnázia ve středních Čechách, kde se na jedno místo hlásí tři děti, následuje Jihomoravský kraj a Praha. Oproti tomu na jedno místo vychází zhruba jeden a půl uchazeče v Moravskoslezském nebo Karlovarském kraji.
Na střední školu mimo svůj kraj se hlásí každý čtvrtý deváťák. Má to i svá úskalí![]() |
Šestiletá gymnázia, kterých je v Česku 65 a třeba ve Středočeském či Pardubickém kraji zcela chybí, jsou s velkým odstupem nejžádanější v Praze. Tam se na jedno místo ve třídě hlásí téměř pět dětí. Zhruba tři uchazeči pak připadají na jedno místo v Libereckém, Ústeckém a Jihomoravském kraji.
Pokud se děti nikam nedostanou, nadále mohou pokračovat ve studiu na stávající základní škole. Pokud jejich základní škola končí pátým ročníkem, mohou přestoupit na jinou školu.
Měla by se víceletá gymnázia zrušit?
Podle některých odborníků posilují víceletá gymnázia nerovnosti mezi žáky a měla by se postupně redukovat. Myslí si to i vzdělávací expert z organizace EDUin Miroslav Hřebecký. Třeba kvůli tomu, že „existuje nemálo osmiletých gymnázií, která celkově přijímají žáky sotva průměrné“, přitom právě víceletá gymnázia se v minulosti zřizovala pro nadanější žáky.
Omezme víceletá gymnázia, chodí na ně zbytečně moc dětí, říká Plaga![]() |
Hřebecký upozorňuje, že veřejnost základní školy automaticky považuje za horší než víceletá gymnázia a ty se musí vůči nim obhajovat. „Mělo by to být naopak – exkluzivní prvek v systému by měl prokazovat svoji přidanou hodnotu. Data České školní inspekce ji opakovaně nepotvrzují,“ říká Hřebecký.
Jaké problémy nesou víceletá gymnázia
|
Podle Hřebeckého by se Česko redukcí či úplným zrušením víceletých gymnázií přiblížilo zemím s vyspělými vzdělávacími systémy. „Pokud by se podařilo uplatnit také doprovodná opatření, která směřují zejména ke zkvalitnění druhého stupně základních škol, mohlo by to přinést podobné benefity,“ uvádí Hřebecký ve své letošní analýze k existenci víceletých gymnázií.
Zároveň ale dodává, že je nezbytně nutné, aby se nezvyšovaly rozdíly mezi kvalitou výuky na jednotlivých devítiletých základních školách.
Jedním z důvodů, proč chtějí rodiče dát své dítě na víceleté gymnázium, může být snaha udržet ho v určité sociální skupině a zajistit mu vyšší životní spokojenost.
Zájem o víceletá gymnázia může podle expertů souviset i s nedůvěrou rodičů ve vzdělávání na druhém stupni základních škol či například s obavou z přijímacích zkoušek v deváté třídě.
„Rodiče si pro své děti víceletá gymnázia jednoznačně přejí, dokud je poptávka, mají tyto školy u nás být. Navíc neznám žádné pořádné analýzy, které by mluvily v neprospěch gymnázií,“ oponuje Hřebeckému šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.
Aktuálně se v Česku víceletá gymnázia nesmí nově zřizovat. Jejich zakázání či zrušení ale se ale zatím nechystá, přestože třeba náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS) dlouhodobě upozorňuje na to, že je nastavení nutné změnit.