Když si deváťák Jakub dělal cvičně minulé testy z matematiky a češtiny, nejvíc se „zasekával“ na slovních úlohách.
„Vždycky mě to zpomalilo. A pak samozřejmě poslední úloha, která je na logiku. Ostatní příklady na zlomky nebo rovnice nebo i rýsování mi problém nedělají. Ale těch slovních úloh se docela bojím. Čeština mi problém nedělá vůbec, ale trénoval jsem ji taky. Tak uvidíme, jak to dopadne,“ říkal před testem Jakub.
Na střední školu mimo svůj kraj se hlásí každý čtvrtý deváťák. Má to i svá úskalí |
Právě matematika tradičně děti straší více než čeština a propisuje se to i do bodových zisků. Z každého předmětu mohou získat maximálně 50 bodů.
„Uchazeči dosáhli vyšších průměrných bodových zisků v testu z českého jazyka než z matematiky. Například uchazeči přijatí na čtyřletá veřejná gymnázia dosáhli v testu z českého jazyka průměrně 40,15 bodu, zatímco v testu z matematiky průměrně 38,61 bodu,“ uvedlo po loňských přijímačkách ministerstvo školství.
Letošní první test z matematiky byl podle učitelky ze Základní školy Ludgeřovice Ondřejky Langrové z kategorie těch snazších. „Za mě byl tento test spíš lehčí, připravuji děti na zkoušky už 15 let. Pokud si uchazeči projížděli staré testy, nemělo by je nic překvapit,“ zhodnotila Langrová.
Deváťák Karel Nový má ale jiné pocity. „Bylo to těžší než starší testy, na kterých jsem trénoval. Přestože jsem chodil na doučování a lektoři mě dostali do toho testového módu, některé věci mě překvapily. Třeba to, že matematika byla jinak poskládaná, úhly byly zařazené dřív a bylo i více slovních úloh,“ hodnotí pro iDNES.cz Nový.
Další termínyČtyřleté obory: Šestiletá a osmiletá gymnázia Náhradní termín pro všechny obory: |
Jednotná zkouška je povinná pro všechny zájemce o maturitní obory nebo nástavbové studium s výjimkou uměleckých škol s talentovou zkouškou. Celkově na střední školy míří 133 tisíc dětí. Některé z nich ale jednotné zkoušky psát nemusí, protože jdou na učiliště a studovat chtějí jen obory zakončené učňovskou zkouškou.
Alespoň jednu přihlášku do maturitního oboru si podalo zhruba 77 procent uchazečů o čtyřleté a kratší obory. Data sbírá státní organizace Cermat, která přihlášky i přijímací zkoušky zajišťuje.
 |
Ve třídě musí děti sedět nejpozději v půl deváté ráno. Matematiku píšou od 8.45 hodin a češtinu od 11.05 hodin.
| Obor | Počet přihlášek 2024 | Počet přihlášek 2025 |
|---|---|---|
| střední odborné školy | 74 998 | 75 814 |
| střední odborná učiliště s výučním listem | 48 351 | 51 524 |
| čtyřletá gymnázia | 25 591 | 25 324 |
| lycea | 19 134 | 21 873 |
| střední odborná učiliště s maturitou | 16 809 | 18 413 |
| nástavby | 8 297 | 9 810 |
| konzervatoře | 1 245 | 1 260 |
| střední odborná učiliště bez maturity a výučního listu | 977 | 1 018 |
| Zdroj: Cermat | ||
Deváťáci si mohli podat tři přihlášky na různé obory a další dvě na obory s talentovou zkouškou. Jednotnou přijímací zkoušku píšou na dva pokusy, hodnotí se vždycky ten s lepším výsledkem.
Nedostatek míst? Na atraktivních oborech
Václav Korbel z organizace PAQ Research předpokládá, že se i letos dostane na střední školy v prvním kole podobný podíl žáků devátých ročníků základních škol jako loni, kdy to bylo asi 94 procent.
Kdy budou výsledky?Nahlížení do spisů: Zveřejnění výsledků 1. kola: |
„Je fajn, že vysoké procento žáků nemusí procházet stresem více kol, ale to číslo samo o sobě toho z dlouhodobého hlediska zase tolik nevypovídá,“ míní Korbel. Procento přijatých podle něj neříká nic o tom, zda se žáci dostali na obor, kam chtěli, či o tom, jak se dětem bude dařit studium dokončit nebo se dostat na vysokou školu. To jsou podle něj přitom důležitější informace, které by stát měl sledovat.
Více míst v lyceích a gymnáziích. Maturitních oborů přibylo, říká rezort |
„Obávám se, že i letos budeme řešit nedostatek kapacit na atraktivních oborech. Žáci mají zájem především o maturitní obory, avšak jejich nabízené kapacity nestačí pro všechny deváťáky, zejména ve velkých městech,“ poznamenává Nikola Šrámková, analytička organizace EDUin. S nedostatečnou kapacitou některých žádaných oborů, například gymnázií a lyceí, byl problém i v minulých letech.
Šrámková zároveň upozorňuje, že u jednotných zkoušek nerozhoduje pouze skóre konkrétního žáka. „Ale to, jak si stojíte ve srovnání s ostatními uchazeči, kteří se hlásí na stejnou školu,“ připomněla.
|
