Na čtyřleté středoškolské obory se letos hlásilo přes 130 tisíc lidí. Slavit po pátečním zveřejnění výsledků může téměř 117 tisíc z nich, tedy 90 procent. Ještě úspěšnější byli zájemci z devátých tříd základních škol –uspělo 93,3 procenta uchazečů. Ale hlásit se mohli i starší lidé. Ti neúspěšní dostanou šanci ještě ve druhém, případně třetím kole.
Jenže dost záleží, odkud uchazeči jsou a na které školy se hlásí. V Praze jsou na tom nejhůře. „Pokud by ještě někdo pochyboval o tom, že magistrát hlavního města Prahy dlouhodobě neřeší kapacity středních škol, tak úspěšnost 84 procent jasně ukazuje, že Praha jako zřizovatel (a tedy ten, kdo je za kapacity škol zodpovědný), mrhá potenciálem dětí,“ obul se do hlavního města ministr školství Robert Plaga (ANO).
Zmínil výsledky deváťáků, celkově je úspěšnost v hlavním městě na 80 procentech. Následují střední Čechy, kde se nedostalo 14 procent uchazečů. V Libereckém kraji to bylo 12 procent zájemců.
Praha má problém s kapacitami středních a zejména všeobecných škol (tedy gymnázií a lyceí) dlouhodobě. Odborníci upozorňují na to, že příčinou je růst počtu obyvatel i skutečnost, že do pražských škol dojíždějí studenti ze Středočeského kraje, a místa tak pro Pražany nestačí.
Na střední školy se dostalo 93 procent deváťáků. Web s výsledky měl výpadky |
„Útoky současného pana ministra nikomu nepomůžou, zvlášť když za současnou situaci může on, jelikož ve svém minulém období nedovolil rozšíření kapacit a nyní blokuje rozšíření víceletých gymnázií. Je nutná spolupráce všech zúčastněných stran. Apeluji na něj, aby umožnil výstavbu víceletých gymnázií,“ reagoval na Plagovu kritiku pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN) s tím, že mu jde prioritně o pražské děti. Nikdo podle něj nedokáže určit, kolik dětí z jiných krajů se bude hlásit na pražské střední školy.
„V Praze je nejvíce škol a v tomto volebním období jsme navýšili kapacitu o více než 3000 míst na čtyřletých oborech. Zároveň po 15 letech vznikla dvě zcela nová gymnázia,“ dodal Klecanda.
Podle sociologa Daniela Prokopa z PAQ Research je potřeba, aby kraje a Praha dostávaly podíl z daní právě v návaznosti na zřizování míst na středních školách. „Praha by tak dostala zaplaceno za děti ze Středočeského kraje. A za to, že nereflektuje poptávku, by neplatil stát, který spolufinancuje soukromé školy, a rodiče, ale projevilo by se to v rozpočtu,“ míní Prokop.
Úspěšnější než před rokem. Maturitu si zopakuje téměř 8,5 procenta studentů |
Naopak nejvyšší úspěšnost, shodně 94 procent, si připsaly kraje Vysočina, Moravskoslezský a Jihočeský kraj. U deváťáků se dokonce úspěšnost na vysočině přehoupla přes 97 procent.
„Navýšení kapacit v poptávaných oborech středních škol o 2,5 tisíce míst z období let 2021 až 2024 přináší ovoce dlouhodobě,“ pochvaluje si Jan Břížďala (Piráti) z Národního pedagogického institutu a někdejší radní pro školství na Vysočině. Právě pod jeho vedením se místa na školách přidávala. Třeba v Pelhřimově to byl obor pro zdravotní sestry.
Mladší děti neuspěly ani na jižní Moravě
Na víceletá gymnázia se dostal mnohem nižší podíl uchazečů. Do osmiletých oborů bylo letos přijato 9 102 z 19 166 uchazečů, tedy 47,5 procenta. V Praze to bylo ale jen 37 procent, v Jihomoravském a Středočeském kraji po 40 procentech. Nejlépe dopadl Moravskoslezský kraj, kde se dostalo 64 procent uchazečů.
Neúspěch u přijímaček? Jen „objížďka“, radí expertky, jak zatočit s obavami |
Na šestiletá gymnázia se dostalo 2 432 z 6 841 uchazečů, tedy 35,6 procenta. I v této kategorii dopadla Praha nejhůře s celkově 76 procenty neúspěšných žáků. Následují opět střední Čechy a jižní Morava. Nejvíce dětí (61 procent) se dostalo v jižních Čechách.
Jak u čtyřletých, tak víceletých oborů se meziročně drobně navýšil podíl úspěšných uchazečů. Souvisí to s tím, že dětí v ročnících postupně ubývá, ty nejpočetnější jsou momentálně už na středních školách.
Přihlášky do druhého kola startují 19. května
Uchazeči, kteří v prvním kole nebyli přijati na žádnou střední školu, se mohou hlásit do dalšího kola přijímacího řízení. Školy budou do systému DiPSy postupně nahrávat volná místa a kritéria pro druhé kolo přijímacího řízení.
Přihlášky do druhého kola bude možné podávat od 19. do 25. května 2026, a to elektronicky přes DiPSy nebo na tiskopisu. I ve druhém kole budou uchazeči své přihlášky řadit podle priority. Budou mít ale omezený počet škol, z nichž mohou vybírat.
Seděli vedle sebe a opisovali. Žáci si stěžují na podvody u přijímacích zkoušek |
Jednotná přijímací zkouška se ve druhém kole znovu nekoná, uchazečům se započítávají výsledky z prvního kola. Uchazeči, kteří ji nepsali, přesto mohou zkusit své štěstí i na oboru, který jednotnou přijímací zkoušku vyžaduje. Akorát za ni nedostanou žádné body. Školy zároveň mohou stanovit další kritéria přijímacího řízení, například vlastní zkoušku či pohovor.
Výsledky druhého kola přijímacího řízení se uchazeči dozví 23. června.
 |
