„Jsem gay...Jsem ale odpůrce pochodů gay a jakékoliv jiné komunity. Nemyslím si, že by se sexualita měla prezentovat na veřejnosti, a už vůbec ne způsobem, jakým se to děje na Pride pochodech.“
„Jsem alergický na vnucování a exhibice. Nevím, jestli Pride těm gayům a lesbám víc neškodí než něco přináší.“
Dva názory čtenářů iDNES.cz a MF DNES, kterými komentovali sobotní vyvrcholení festivalu Prague Pride duhovým průvodem centrem Prahy. Nejsou ale jediní, kdo se podobně k akci LGBTQ+ komunity vyjadřují. Odborníci oslovení iDNES.cz ale míní, že pro to není důvod.
Podle psychologa Miroslava Šubrta se sexualita, v podobě smyslných tanců nebo kostýmů, objevuje na různých festivalech po světě. „Myslím si, že pokud rodiče dětem to, co se děje, vysvětlí přiměřeně věku, jejich psychický vývoj to neohrozí,“ vysvětlil a dodal, že se opravdu může stát, že někdo limit překročí, například obnažováním na veřejnosti, takové chování však odsoudil a upozornil, že to není to, co organizátoři festivalu podporují.
Prague Pride schytal kritiku také ze strany těch, kteří mají strach o vhodnosti akce pro děti. „Jako při každém setkání s něčím méně obvyklým je na rodičích, jak s dětmi o tématu hovoří. Nepředpokládám, že děti by se vyskytly na průvodu samy,“ myslí si psychoterapeutka Magdaléna Skřivánková.
Upozornila, že mimo průvod Prague Pride pořádá také týden plný akcí pro rodiny s dětmi a program na Střeleckém ostrově.
Začal festival Prague Pride. Lipavský podpořil manželství pro všechny |
„Většinu české společnosti již netvoří rodiny s maminkou, tatínkem, holčičkou a chlapečkem,“ vysvětlila Skřivánková. Podle ní bychom neměli zapomínat na další typy rodin, například homosexuálních párů, děti vychovávané prarodičem, rodiny s jedním rodičem či rodiny etnicky odlišné.
„Ve chvílích, kdy otevřeme čítanku a bude tam i jiná rodina než ‚tradiční‘, vydáme tím signál dětem, které v těchto rodinách vyrůstají, že jsou ‚v pořádku‘, že o nich víme, že je akceptujeme, a tím jim usnadníme start do života,“ dodala Skřivánková.
Dlouhodobým tématem také je, zda festival Prague Pride neškodí samotné LGBTQ+ komunitě. Podle psychologa Šubrta je to ale jinak. „Otázka je podle mě podobně absurdní, jako bychom se ptali, zda Romům v dlouhodobém měřítku škodí festivaly Romské kultury.“
Podle něj lidé skrz festival ukazují nejen na svojí existenci, ale také na problémy, se kterými se potkávají. „Má výraznou funkci pro podporu sebevědomí účastníků, na které působí menšinový stres,“ dodal.
Problém vidí Šubrt spíše ve způsobu, jakým se o události referuje. „Například, když je její prezentace v médiích ovlivněna homofobními a transfobními předsudky jako ‚Škodí to dětem‘ a ‚Neměli by to tahat na ulici‘,“ vysvětlil a dodal, že podobné informování formuje společenské klima stejně jako negativní výroky některých politiků na adresu LGBTQ+ komunity.
Zúčastnili jste se letos nějaké akce festivalu Prague Pride?
„Žijeme ve veřejném prostoru stejně jako ostatní a máme mít možnost ho stejně využívat. Já také těm lidem neříkám, ať za sebou zavřou dveře doma a ať to neukazují na ulici,“ komentoval ředitel iniciativy Jsme fér a Pride Business Forum Czeslaw Walek kritiky.
„Chci žít na stejné úrovni, se stejnými podmínkami. Proč nemůžeme mít jednou ročně nějakou akci, kde oslavíme to, kým jsme a užijeme si to?“ podivil se.
Andělé, drag queens a rodiny s dětmi. Koho potkáte na letošním Prague Pride? |
Odpůrce Walek vyzval, aby se průvodu účastnili. Podle něj tam většina kritiků ani nebyla. „Když se člověk na pražský průvod podívá, tak zjistí, že je až konzervativní, když to porovnáte třeba s berlínským nebo amsterdamským.“
Walek by chtěl, aby si na průvod udělali lidé názor sami. „Takže bych nejdřív všechny pozval, aby se přišli podívat a udělali si sami vlastní názor, jak to tam vypadá,“ dodal s úsměvem.
Pride není jen duhový průvod
Šubrt připomněl, že Pride není jen o průvodu, jeho součástí jsou také přednášky o LGBTQ+ lidech, kteří se na festivalu mohou cítit, že někam patří. „Je to velká podpora pro jejich pocit sebehodnoty. Je to také příležitost se uvolnit v bezpečném prostředí, kde mají zvýšenou jistotu, že jim nehrozí útok, případně že budou aspoň od nenávistných projevů chráněni,“ dodal.
„Žít v popírání tak výrazné složky sebe sama jako je sexualita, která je nejen o sexu, ale i o citech, je velmi náročné,“ řekl Šubrt a dodal, že takoví lidé mohou mít sklony k depresím a úzkostem. „Skrývání této součásti osobnosti je značně vyčerpávající.“
„Chtěl bych lidi podpořit, aby se neuzavírali vzájemnému dialogu, aby si pokusili naslouchat a hledat styčné body tam, kde to jde. To je cesta, jak omezit extremismus.“
Miroslav Šubrtpsycholog
Šubrt také poukázal na to, že Pride je nenásilná akce, která využívá demokratické prostředky. Podle něj bychom taky neměli zapomínat na násilí, které se děje ze strany některých odpůrců LGBTQ+ lidí a připomněl tak loňský teroristický útok na Slovensku, při kterém zemřeli dva lidé. „Poměrně časté jsou i agresivní slovní, někdy i fyzické výpady, když člověk jen jde se svým partnerem stejného pohlaví za ruku na ulici,“ vysvětlil Šubrt.
„LGBTQ+ lidé chtějí jen žít svobodně, beze strachu a přejí si, aby se s nimi zacházelo se stejnou důstojností jako s ostatními občany a občankami,“ dodal Šubrt a vyjádřil pochopení nad tím, že některé návrhy mohou jít pro někoho příliš daleko, ale k tomu bychom měli využít právě vzájemný dialog.
„Chtěl bych lidi podpořit, aby se neuzavírali vzájemnému dialogu, aby si pokusili naslouchat a hledat styčné body tam, kde to jde. To je cesta, jak omezit extremismus.“
Lidé nebrečí kvůli dálnicím. Politici podceňují vztahy, říká LGBT právnička |
Ohrožení tradiční rodiny
„Tradiční rodina“. To je pojem, který se čím dál více objevuje ve slovníku odpůrců rovných práv pro LGBTQ+ komunity. Podle Šubrta, je normální, že můžeme být nedůvěřiví, když se potkáme s nějakým jiným modelem rodiny, než je nám vštěpován od dětství jako ideální pro výchovu potomků.
„Psychologické výzkumy od 70. let ukazují, že dětem se v rodinách s dvěma tatínky nebo maminkami daří stejně jako v rodinách, kde je přítomen otec a matka,“ upozornil Šubrt. Podle něj to ukazuje, že vztahové kvality pro zdravý rozvoj psychiky může poskytnout kdokoliv bez ohledu na orientaci.
„Osobně si myslím, že bychom tomu měli přizpůsobit i zákony, a to i proto, že se ukázalo, že vstřícná legislativa pozitivně působí na psychické zdraví nejen LGBTQ+ lidí, ale celé populace,“ dodal.
Podle sociologa Zdeňka Slobody z Univerzity Palackého v Olomouci se situace v České republice zlepšuje. „Tolerance k právům, jak rodičovským, tak partnerským, tedy manželství i pro páry stejného pohlaví, se zvyšuje.“
Upozornil však, že mezi tolerancí a akceptací je rozdíl, v té mají podle něj někteří Češi a Češky ještě mezery. „Nevadí jim LGBTQ+ lidé, když nejsou vidět. Ale jakmile by se měli zamýšlet nad nerovností práv, nebo přijetím inkluzivnějšího jazyka, mají s tím problémy,“ dodal.
Prague Pride dorazil na Letnou. V duhovém průvodu šly desetitisíce lidí |
„Česká společnost je velice homogenní – bílá, česky mluvící, s nižšími třídními rozdíly. Největší menšinou jsou Slováci. Z toho důvodu stále velká část společnosti je vlastně xenofobní, jinakosti jsou jí nepříjemné, proto je spíše jen toleruje, obzvláště pokud nejsou vidět,“ vysvětlil situaci v Česku Sloboda.
Ten také vypíchl, že většina lidí viděla týdenní Prague Pride se stovkou akcí pouze z médií. „To, že si média vybírají pro zobrazování Prague Pride průvodu, který je, nutno zdůraznit, pro velkou část lidí karnevalem, jen ty extrémní, vizuálně zajímavé a případně konflikt podněcující motivy, je zodpovědností médií,“ řekl a dodal, že média mají zodpovědnost a zobrazování konfliktů či kontroverzí ve velké míře může vést i k násilí. Stejně jako Šubrt tak odkázal na loňský incident v klubu Tepláreň.
