Pohled do statistiky nejčtenějších letošních článků zpravodajství iDNES.cz dokládá, že dobré zprávy netáhnou. Žebříčku vévodily texty o povodních. Ty sice přinesly příběh rakouského městečka Grein, zachráněného protipovodňovou stěnou, i to ale bylo spíše štěstí v neštěstí. Nebo štěstí, které přálo připraveným.
Přesto rok přinesl i příběhy o odvaze, sounáležitosti, dobré práci či zkrátka jen neobyčejné náhodě, které stojí za to připomenout. O nich je tento článek.
Příběh první: Africký "Jonáš"
Lodní kuchař Harrison Okene z Nigérie možná neutíkal před Bohem na moře jako starozákonní prorok Jonáš, stejně jako on však strávil tři dny v hlubinách, recitoval žalmy a dočkal se záchrany. Ojedinělý příběh se začal odvíjet v půl páté ráno 26. května, kdy jeho remorkér převrátila vlna. Potopená loď klesla do třicetimetrové hloubky a Okene zůstal naživu ve vzduchové kapse.
Potmě a v zimě poslouchal, jak ryby okusují těla námořníků, kteří se na lodi utopili, upíjel z jediné lahve coly, kterou našel. Čas mu ubíhal pomalu, což ho možná zachránilo - nezačal panikařit, že vydýchá všechen vzduch. Voda mezitím pohlcovala oxid uhličitý, který vydechoval, díky čemuž množství tohoto plynu ve vzduchové kapse nestouplo na smrtelnou koncentraci (fyzikální zdůvodnění zde).
3. prosince 2013 |
Nakonec ho zachránil potápěč, který hledal těla utonulých námořníků. Poté, co se vzpamatoval z šoku, že ho Okene chytl za ruku, se zeptal na jeho profesi. "Jsem kuchař," odpověděl. "Ti přežijí vždycky," reagoval povzbudivě potápěč.
Příběh druhý: Našla jsem vaše ukradené štěně. Peníze nechci
Devítiletá holčička z Jirkova na Chomutovsku měla začátkem srpna oči pro pláč. Za vysvědčení dostala tříměsíční štěně německého ovčáka, mělo jí to pomoci zvládnout řečovou vadu. Štěně jí však vytrhl mladý zloděj, který se ho snažil zpeněžit (více o případu čtěte zde).
Když se mu to nedařilo, odvedl štěně do lesa v nedalekém Telčském údolí, kde ho uvázal. Po pár hodinách štěně našla náhodná kolemjdoucí, která si ho vzala domů. Zamýšlela si ho nechat, když ale viděla v televizi reportáž o ukradeném štěněti, rodině se ozvala. Rodina za nalezení nabízela deset tisíc korun, nálezkyně ale peníze odmítla. "Chtěla jenom pár stovek za očkování, protože jak si ho chtěla nechat, dala ho naočkovat," podotkla matka holčičky (více zde).
Příběh třetí: Dárce kostní dřeně se našel i díky Facebooku
Příběh učitelky Petry Slavíkové, která kvůli akutní leukémii potřebovala dárce kostní dřeně, vyvolal velký zájem o zápis do dárcovského registru. Najít vhodného dárce ale bývá těžké. Za jediný den, poté, co Petřina sestra zveřejnila prosbu na Facebooku, se na zlínské transfuzní stanici vystřídala na vyšetření stovka dárců. Nevyhovoval žádný.
Nakonec se našel muž v Německu, který vyhovoval v devíti z deseti porovnávaných bodů. Od našich západních sousedů ostatně pochází plná třetina dárců pro české pacienty.
Na transfuzní stanici přišlo s úmyslem pomoci Petře Slavíkové téměř sto lidí (vlevo). Zapsali se do registru dárců (uprostřed). Tmavovlasá Petra Slavíková je na snímku vpravo se svou sestrou.
Petra Slavíková je nyní po operaci a podle jen pár dní starých zpráv se jí daří dobře. Přestože bývá v podobných případech těžké vyhlásit definitivní vítězství nad nemocí, i když se vše vyvíjí zdárně, zlínská učitelka už teď říká, že "dostala druhou šanci". A dobrou zprávou je i zteč potenciálních dárců na transfuzní stanici. Držíme Petře Slavíkové palce, aby vše dobře dopadlo.
Příběh čtvrtý: Ty peníze vybereme
O tom, že Češi jsou ochotní pomáhat, svědčí i sbírka pořádaná portálem iDNES.cz ve spolupráci s Kontem Bariéry. Češi během tří týdnů poslali 1,1 milionu korun na pomoc třicetileté Lence Pavelkové, která ochrnula poté, co ji srazila motorka jedoucí rychlostí 120 kilometrů za hodinu (více o jejím příběhu zde). Vybrané peníze půjdou na plicní ventilaci, bez níž se třicetiletá žena neobejde.
Sbírka pomůže i pětileté Sáře, která má po vážné dopravní nehodě přerušenou míchu (ačkoli jela v dětské autosedačce). I ona potřebuje plicní ventilátor, stejně jako šestadvacetiletý Honza, který při lezení v Českém ráji spadl ze skály. Navzdory přerušení míchy v oblasti druhého obratle složil státnice v oboru veterinárního lékařství - díky vstřícnosti fakulty přímo v nemocnici (více zde).
Pes Bak u jihlavské veterinářky Petry Orthové.
Lidé také poslali desítky tisíc korun na netypickou operaci - pomoc dvouletému kříženci beaucerona a ovčáka, kterého v Jihlavě srazilo auto a nikdo se k němu nehlásil.
Rozdrcená kyčel se Bakovi, jak zní nové jméno psího pacienta, uzdravuje a rychle se ozvali zájemci, kteří se ho chtějí ujmout (více zde).
Tatínkova játra zachránila malou dceru
Pozoruhodný je i příběh Aničky, která přišla na svět s nedovyvinutými žlučovými cestami a potřebovala nutně náhradní játra. Na poslední chvíli se nalezl vhodný dárce - její otec Martin Bouda.
Podobná operace se v Česku už deset let nedělala, v devítičlenném týmu lékařů byl i britský expert, protože na ostrovech jsou zákroky tohoto typu četnější (více o operaci čtěte zde).
Po šesti týdnech od operace, v zimě 2013, opustila Anička nemocnici. Od její operace nyní uplynul zhruba rok - rok, kterého se zhruba každý sedmý pacient při srovnatelném zákroku nedožije. Anička ale těžké období zvládla. I jí přejeme hodně sil a zdraví v dalším životě.
