Následkem mohou být v některých případech až úzkostné nebo depresivní stavy. Druhý díl podcastové série Příběhy duše otevírá debatu o vlivu přijímacího řízení na duševní zdraví našich dětí.
„Naši žáci se bojí, co se stane, když se mu při zkouškách zatmí před očima, co bude dělat. Jsou to ale všechno situace, které můžeme s dětmi probrat a má to vždy nějaké řešení,“ popisuje Olga Kučerová, školní psycholožka a poradenská psycholožka v akademické poradně Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
I rodiče se musí chovat dospěle
Co ale mohou dělat rodiče v případě, že jejich potomek i přes veškerou snahu u přijímacích zkoušek neuspěje a na vysněnou školu se nedostane?
„Je nutné mít nějaký plán. Jaké školy budeme obvolávat, kde se zeptáme. Důležité je být v této fázi rodičem a chovat se dospěle, všechno má nějaké řešení. Měla jsem případ, kdy měla jedna slečna sen studovat na výtvarné škole a nepovedlo se to. Rodiče jí nakonec zařídili výtvarný kurz v zahraničí, připravovala se a za rok se už na školu dostala,“ vysvětluje Kučerová v podcastu iDNES.cz Příběhy duše.
Olga KučerováMgr. et Mgr. Olga Kučerová, Ph.D. pracuje jako školní psycholožka na ZŠ Sázavská na Praze 2, jako poradenský psycholog v Akademické poradně Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, kde se podílí také na výuce budoucích učitelů a psychologů.  |
Podle Michala Považana, primáře Dětského oddělení Psychiatrické nemocnice Bohnice, potřebuje rodič nebo jiná pečující osoba vědět, jak jeho dítě reaguje na stres v raném věku. To lze většinou vypozorovat při nástupu do mateřské školky, do školy nebo při prvním sportovním zápasu či vystoupení.
Zároveň je nutné ho učit, že je život někdy i prohra a jako rodič to ustát, dávat si takzvaně pozor na jazyk a nedevalvovat dítě svojí reakcí.
U každého se navíc stres projevuje úplně jinak, což v rámci debaty potvrzuje náměstkyně pražského primátora pro sociální oblast a zdravotnictví Alexandra Udženija, která je sama matkou dvou dospívajících dcer.
„Starší dcera dostala panickou ataku u maturity. Stalo se to v prostředí, které moc dobře zná, a navíc před testem z oblíbeného předmětu. Mladší dcera naopak dva týdny před přijímačkami zvadla jako květina. Všechno se dá řešit a v obou případech jsme to zvládli, to bych i chtěla vzkázat rodičům. Určitě je dobré ale spolupracovat se školním psychologem,“ doporučuje Udženija.
Systém přijímaček je zastaralý
Jednotná přijímací zkouška se skládá z testu z češtiny a matematiky a žákům se ze dvou termínů zkoušky počítá vždy lepší výsledek testu z každého předmětu. Jednotná zkouška je povinná pro všechny zájemce o maturitní obory s výjimkou uměleckých škol s talentovou zkouškou. Podle předběžných odhadů se mělo letos zkoušek zúčastnit 124 tisíc dětí.
„Systém přijímacích zkoušek je velmi rigidní, fungujeme v něm desítky let. Nejsme schopní ho vyhodnocovat průběžně, jak je efektivní a smysluplný. Jak dopadá na děti a hledat v něm častěji nějaké změny. Před padesáti lety jsme měli na přijímačky jeden den a teď máme dva, to je jediná změna,“ vysvětluje Michal Považan.
Michal PovažanMUDr. Michal Považan je dětský psychiatr, primář v nemocnici Bohnice. Specializuje se na péči o děti a dospívající, kteří čelí psychickým obtížím spojeným se stresem, tlakem na výkon a krizemi identity.  |
Vedle toho je přesvědčený, že bychom neměli zůstávat jenom u testů z matematiky a češtiny, protože to nejsou parametry, které objektivně zhodnocují vědomosti a schopnosti pro budoucí život.
„Tvůrci přijímaček mají pocit, že bez velkého tlaku nevytvoří to velké síto. Je to nebezpečné, protože čekáme, co naše děti zvládnou. Náš svět funguje často stylem, že to přece zvládly i předešlé generace, že jsou naši potomci sněhové vločky a nic nevydrží. Vůbec nevím, kde se to vzalo, je to nešťastné a není to hlavně pravda,“ dodává Považan.
Oba odborníci se navíc shodují, že je důležité takzvaně otevírat zavřené dveře dětských pokojů, do kterých se děti od určitého věku přirozeně schovávají. Rodiče ale mají mít přehled o tom, co se s jejich potomkem děje, aby jim neuniklo něco zásadního, co by mohlo být potenciálně nebezpečné.
Desítky tisíc za přípravu
Podle některých odborníků posilují zejména víceletá gymnázia nerovnosti mezi žáky a měla by se postupně redukovat. Jedním z důvodů, proč chtějí rodiče dát své dítě na víceleté gymnázium, může být podle nich snaha udržet ho v určité sociální skupině a zajistit mu vyšší životní spokojenost.
Zájem o víceletá gymnázia může podle expertů souviset i s nedůvěrou rodičů ve vzdělávání na druhém stupni základních škol či například právě s obavou z přijímacích zkoušek v deváté třídě.
Na osmiletá gymnázia se letos hlásí více než 19 tisíc dětí, podobně jako loni, nabízená kapacita je necelých deset tisíc míst. O ta šestiletá se uchází více než sedm tisíc žáků, zhruba o 650 méně než loni, nabízených míst je letos 2491. Výsledky prvního kola přijímacího řízení se uchazeči dozvědí 15. května.
Nemalou roli hrají u přijímaček také finance. Rodiče už dávno nespoléhají na to, že základní školy dostatečně připraví jejich děti na přijímačky. Není výjimkou, že za přípravu na zkoušky vydají desítky tisíc korun.
To se děje zejména v Praze a Brně, kde kapacity středních škol jednoduše nestačí. „Tím přicházíme o mnoho dětí, které nemají prostředky na to, aby chodily každou sobotu na přípravu,“ doplňuje školní psycholožka Kučerová.
Trápí vás problémy s duševním zdravím nebo máte otázky na odborníky? Napsat nám můžete sem: pribehyduse@mafra.cz
