„Každý z nás má někdy lepší dny a horší dny. Ty horší ale většinou odezní a nic významného to neznamená. Pokud se bavíme o úzkostech a depresích, tak to už jsou stavy, které jen tak za pár dní nezmizí. Většinou se vracejí, zesilují, omezují člověka v běžném fungování a samotná existence se stává pro dotyčného zatěžující,“ vysvětluje v podcastu lékařka a psychiatrička Gabriela Šivicová, která působí v krizovém centru RIAPS v Praze. Věnuje se podpůrné psychoterapii a krizové pomoci lidem v těžkých životních situacích.
O vlastní zkušenosti se během debaty podělil Kamil Rain, který v současné době působí jako sociální pracovník a peer terapeut v pražské organizaci Zahrada pro duši. Součástí jeho běžného života jsou chronické deprese, panické ataky, mánie nebo psychózy. „V tu chvíli máte pocit, že se převrátíte, že se vám rozskočí srdce, že se prostě úplně zblázníte. Nejvíc mi pomůžou léky, když je mám u sebe. Když je nemám, tak se snažím odvést pozornost jinam a zavolám na linku psychické pomoci. Tam psycholožky rozumí tomu, že nemohu moc mluvit a jenom se mnou dýchají a postupně to pomáhá. Náběhy na úzkosti mám několikrát denně,“ popisuje Rain.
Kamil RainPeer specialista, který v příspěvkové organizaci hlavního města Prahy Zahrada pro duši působí jako specialista na podporu uživatelských aktivit a destigmatizaci. Má osobní zkušenost s úzkostnými a depresivními stavy. Dnes podporuje ostatní, aby svou zkušenost dokázali přetavit v posun, nikoliv selhání.  |
Jistou formu pomoci nabízí v těchto případech také aplikace Záchranka, ve které od letošního března funguje takzvaný Modul psychosociální pomoci. Nová funkce umožňuje lidem v Praze s akutnímu duševními obtížemi rychlé propojení s odborníky na psychické zdraví. „Stačí kliknout a během několika vteřin se zobrazí kontakty na krizové linky, chat nebo specializované organizace a zařízení, které jsou ve vašem okolí a garantují vám pomoc,“ připomíná náměstkyně primátora pro sociální oblast a zdravotnictví Alexandra Udženija (ODS), která iniciovala vznik Zahrady pro duši i spolupráci hlavního města s oblíbenou aplikací.
Efektivní je podle Kamila Raina také technika pět, čtyři, tři, dva, jedna, kterou používá, když má největší úzkost. Jde o to najít pět věcí, které vidím, čtyři věci, které slyším, tři věci, které cítím na jazyku, dvě věci, které mohu očichat a jednu, jež cítím pohmatem. Tedy postupně zaměstnat všechny smysly. Člověk se díky tomu zpřítomní do tady a teď.
MUDr. Gabriela ŠivicováLékařka a psychiatrička, působí v krizovém centru RIAPS – Centru sociálních služeb Praha. Věnuje se podpůrné psychoterapii, psychiatrickým intervencím a krizové pomoci lidem v těžkých životních obdobích. Je známá svým lidským a respektujícím přístupem.  |
„Doporučuji ale vyhledat odbornou pomoc včas, protože na všechno jsou dlouhé čekací lhůty, antidepresiva účinkují až po pěti týdnech. Také v případě terapie jde o dlouhodobý proces. Já jsem na začátku své problémy neřešil a ohrozilo mě to na životě,“ upozorňuje Rain.
Podle Národního portálu psychiatrické péče se v roce 2022 ambulantně v psychiatrii léčilo více než 650 tisíc lidí, hospitalizovaných bylo zhruba 50 tisíc. Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu. Pacientů s příznaky depresí nebo úzkostí od roku 2010 přibylo asi o pětinu.
A jak tedy probíhá první návštěva v krizovém centru? „Nejprve přijde na řadu mapující rozhovor, co dotyčného přivádí, jak dlouho už jeho problémy trvají. Konzultace probíhá s psychologem nebo psychiatrem, záleží na tom, jaký je to problém. Někdy stačí jenom jedna konzultace a dotyčný dostane návod, co může dělat. Neříkám, že se to tím hned vyřeší. Nebo je to na dlouhodobější péči, kdy už je nutné docházet do ambulantní péče pravidelně. Pokud jsou ty stavy složité a těžké, tak už nabízíme hospitalizaci,“ popisuje Šivicová.
V krizovém centru RIAPS, ve kterém Šivicová působí, je navíc k dispozici i lůžkové oddělení a odborníci jsou schopni stabilizovat klienta, který potřebuje překonat nejhorší stavy. U opravdu vážných stavů je ale jediným řešením hospitalizace v psychiatrické nemocnici. S tím se pojí také léčba pomocí elektrošoků, jež je ale podle Raina, který si jí prošel, poněkud mytizovaná a představy veřejnosti jsou často zkreslené.
Lékaři z VFN vyvracejí mýty o elektrošocích, podle nich je to účinná pomoc |
Podle Šivicové přitom patří elektrošoky mezi účinné metody, jak řešit třeba katatonií schizofrenii, hlubokou depresi nebo těžké obsedantní kompulzivní stavy. Nástup léků trvá dlouho a je nutné hledat řešení okamžitě. „Rád bych sejmul z elektrošoků stigma, protože řada lidí si myslí, že jde o nějaký středověký nástroj. Dnes už dostanete narkózu, trvá to asi dvě hodiny a potom můžete jít normálně odpočívat domů. Zachránilo mi to život,“ doplňuje v pořadu Příběhy duše Rain osobní zkušenost.
Celý díl pořadu Příběhy duše si můžete pustit na iDNES.cz.
