Příběhy 20. století: Rozhlas zažil propagandu i boj o svobodu

  11:21aktualizováno  11:21
Před jedenadevadesáti lety se ze stanu ve Kbelích poprvé ozvalo vysílání "Radiojournalu," předchůdce Českého rozhlasu. Bylo to přesně 18. 5. 1923 ve 20 hodin a 15 minut. Příběhy 20. století budou tentokrát věnovány rozhlasové historii v minulém století.

Rozhlasový autobus značky Tatry z roku 1935. | foto: Post Bellum

Přesněji řečeno: zejména lidem, kteří na rozhlasové vysílání v různých zlomových chvílích vzpomínají, do jejichž života rozhlas zasáhl nebo se jejich dějinné situace rozhlasové vysílání přímo týkalo.

V Příbězích 20. století se většinou zabýváme lety 1938 až 1989, tedy obdobím, kdy české země nebyly svobodné, kdy podléhaly nacistickému Německu a poté Sovětskému svazu. Hromadné sdělovací prostředky byly po celou tu dobu (s velmi krátkými polosvobodnými "intermezzy") pod přísnou kontrolou, staly se nástrojem propagandy, a rozhlas v tomto směru bohužel nebyl výjimkou.

Soutěž

Neziskové organizace Post Bellum a Pant, dále iDNES.cz, Český rozhlas, MF DNES a ČT pořádají soutěž Příběhy 20. století. Natočte vyprávění svých rodičů, babiček, dědečků či známých a vyhrajte 50 tisící korun, chytrý telefon nebo tablet a profesionální smlouvu pro dokumentaristy. Soutěž trvá do 5. října. Vše na www.pribehy20stoleti.cz.

Ke zvlášť temným kapitolám rozhlasové historie patří antisemitské příspěvky vysílané od roku 1939. Jako například ten, v němž si hlasatelé kladou otázku, kdo chce vlastně válku v Evropě - a docházejí k závěru, že nikoli vůdce Adolf Hitler, nýbrž "mezinárodní židovstvo… aby nahromadilo množství peněz" a "aby těmito penězi mo hlo začíti novou židovskou světovou válku… Židovstvo celého světa v takzvaných demokratických státech… štve národy do nového vražedného boje všech proti všem."

Co brzy následovalo není třeba zvlášť připomínat. Zbezprávnění a okradení desítek tisíc československých občanů židovské národnosti, jejich deportace a smrt v plynových komorách (více například zde).

Čučeli jsme na místě, Praze jsme pomoct nemohli

Zároveň samozřejmě platí, že rozhlas sehrával ve vypjatých chvílích českých dějin i zásadní - a pozitivní - roli, například během pražského povstání v květnu 1945. Antonín Špaček, veterán ze západní fronty, do konce života vzpomínal, jak čs. vojáci z jeho oddílu, bojující předtím u Dunkerque, poslouchali z rádia volání o pomoc. "Československá armádo… české ruce hájí stanoviště rozhlasu. Jsme s vámi, buďte v duchu s námi! Hájíme Prahu! Prahu uhájíme! Praha je a zůstane svobodná!"

Příběhy 20.století

Příběhy 20. století, věnované rozhlasovému vysílání v letech 1938-1989, obsahují mnoho dalších archivních záznamů a pamětnických výpovědí. Pořad uslyšíte na ČRo Plus v neděli krátce po 20:00 hodině. Vzpomínky, které zazní, natočili lidé z Post Bellum - pokud je vám toto sdružení sympatické, staňte se členem Klubu přátel Paměti národa a drobnými penězi pomozte v jeho činnosti.

Na pomoc hlavnímu městu však jít z politických i vojenských důvodů nemohli.  "Kdejaká babka nám pak říkala: kde jste byli, když chudáci od Berlína, Rusové, museli přijít osvobozovat Prahu? No, oni přišli, ale s křížkem po funuse, nebýt Vlasovců, kdo ví, jak by to s Prahou dopadlo... Pravda je, že my jsme čučeli, 240 tanků, připravených k přesunu, ale nemohli jsme odjet,“ líčil Antonín Špaček.

Bojů o rozhlas se tehdy zúčastnil pozdější protikomunistický odbojář, spolupracovník americké tajné služby a spisovatel Otakar Rambousek. "Pátého května nás bylo uvnitř rozhlasu nanejvýš šedesát až osmdesát včetně zaměstnanců. O rok později pochodovalo před prezidentskou tribunou na patnáct set lidí, kteří prý bojovali o rozhlas…," vzpomínal později.

Ježíškovi narostly vousy

Po komunistickém převratu v únoru 1948 rozhlas opět plně ovládla propaganda - a některé příspěvky získaly s odstupem času nádech kuriozity. Jako třeba slavná vánoční řeč prezidenta Antonína Zápotockého z roku 1952.

Zápotocký tehdy vysvětloval národu, že "malý Ježíšek, ležící ve chlévě, na slámě… to byl symbol starých Vánoc. Proč? Měl připomínat pracujícím a bědným, že chudí patří do chléva… Proto také v době kapitalistického panství, kdy bohatí vládli a chudí se dřeli, pracující namnoze ve chlévech bydleli… Doby se ale změnily, nastaly mnohé převraty. I Ježíšek vyrostl, zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho Děda Mráz."

Zní to dnes vtipně a legračně, ale jen do té doby, než si člověk vyslechne vánoční vzpomínku některého z tisíců politických vězňů, držených tehdy - například - v jáchymovských uranových lágrech.

V srpnu 1968, kdy Československo okupovala sovětská vojska, se u rozhlasu znovu střílelo a bojovalo. U budovy na Vinohradské třídě v Praze byl tehdy například skautský vedoucí Petr "Kim" Majšajdr.

Fotogalerie

"Já jsem v těch srpnových dnech chodil venku a mimo jiné jsem byl u Československého rozhlasu, kde umírali lidé, kteří se holýma rukama postavili okupačním vojákům. Tehdy jsem vzal československou státní vlajku a namočil ji do krve čtyř lidí, kteří u rozhlasu padli a leželi v průjezdu domu v Balbínově ulici. Od té doby všichni skauti z našeho oddílu na tuto vlajku přísahali," vzpomínal.

Oddíl, který Petr Majšajdr vedl po celé období následné normalizace, byl tajný, skauting tehdy normalizační komunisté již poněkolikáté zakázali - a sovětské okupaci se oficiálně, tedy i v rozhlase, říkalo "bratrská pomoc".(více zde přísaze skautského oddílu zde).

Nedopusťte, bratři, abychom stáli proti sobě.

Stejnou dobu, tedy srpen 1968, líčí i válečný veterán Josef Hasinec, který koncem šedesátých let sloužil v Mostě a u technického útvaru v Liberci a v Bohosudově. V srpnu 1968 v rozhlase veřejně vystoupil a odsoudil sovětskou okupaci. Promluvil tehdy ke svým dvěma bratrům, kteří sloužili v sovětské armádě.

"Nedopusťme moji drazí bratři, abychom stáli proti sobě se zbraní v ruce. Není k tomu žádný důvod. I když je malá pravděpodobnost, že byste zde byli, můžete se přesvědčit, že máme u nás pořádek, že máme tady klid a že skutečně jste takto v uniformách, se zbraní v ruce a s tanky u nás nevítanými, i když jste mými bratry,"  uvedl.

Své vystoupení později Josef Hasinec odmítl odvolat, v srpnu 1971 proto musel z armády odejít a ještě předtím byl vyloučen z KSČ. "Bylo mi čtyřicet tři let. Měl jsem tři děti, manželku. Dlouho jsem nemohl sehnat zaměstnání. Nakonec jsem se uchytil v Ústí v Mototechně. Postupem času jsem se z toho vylízal," řekl.  Od roku 1991 působil jako zmocněnec pro odsun sovětských vojáků z Bohosudova.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Čtvrt milionu lidí na Letné. Budeme tu znovu v listopadu, vzkazují Babišovi

Demonstrace za nezávislost justice a lepší vládu, kterou na pražské Letné...

V Praze na Letné proběhla největší demonstrace od roku 1989. Vyvrcholila tak série protestů za nezávislost justice a...

Vláda se otřásla, ale přežila. ČSSD ji podržela, KSČM se zdržela hlasování

Premiér Andrej Babiš při projevu v Poslanecké sněmovně před hlasováním o důvěře...

Vláda Andreje Babiše ustála pokus opozičních stran vyslovit jí nedůvěru. Pro pád vlády bylo 85 poslanců, proti bylo 85...

Česko čelí extrémnímu horku. Teplotní mapy pro něj nemají barvy

Chlapec se chladí ve fontáně na Lidickém náměstí v Ústí nad Labem. (26. června...

Vysoké teploty, které ve středu zasáhnou Českou republiku, překvapily také systém předpovědi počasí. Tam, kde...

Impozantní, píší o demonstraci proti miliardářskému premiérovi světová média

Demonstrace za nezávislost justice a lepší vládu, kterou na pražské Letné...

O nedělní mohutné demonstraci na pražské Letenské pláni informovaly všechny světové tiskové agentury i přední...

Policie vyšetřuje znásilnění dívky u Terezína, podezřelým je cizinec

Neosvětlená cesta od zastávky autobusu ke kolejím Hvězda. Právě tady často...

Litoměřičtí policisté vyšetřují případ znásilnění, které se stalo v úterý kolem poledne na poli u severočeské obce...

Další z rubriky

Vláda se otřásla, ale přežila. ČSSD ji podržela, KSČM se zdržela hlasování

Premiér Andrej Babiš při projevu v Poslanecké sněmovně před hlasováním o důvěře...

Vláda Andreje Babiše ustála pokus opozičních stran vyslovit jí nedůvěru. Pro pád vlády bylo 85 poslanců, proti bylo 85...

Někdejší bašta squaterů Cibulka je na prodej. Koupi zvažuje Praha 5

Cibulka. Ač má status národní kulturní památky, usedlost chátrá. Rozlehlý park...

Soukromý majitel nabídl Praze 5 k prodeji usedlost v Košířích, kterou se neúspěšně pokoušel zrekonstruovat. Radnice...

Udělal jsem mnoho užitečného, řekl Staněk a přirovnal se ke Karlu IV.

Ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD při projevu ve Sněmovně

K císaři Karlovi IV. se ve Sněmovně přirovnal ministr kultury Antonín Staněk. „Po celé České republice je spousta měst...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz