Pátek 6. prosince 2019, svátek má Mikuláš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 6. prosince 2019 Mikuláš

Příběhy 20. století: přežil sám v židovském ghettu v Lodži

  15:24aktualizováno  15:24
Před 70 lety začala systematická deportace Židů z Protektorátu Čechy a Morava: 16. října 1941 odjel první z pěti transportů do ghetta v Lodži, v každém bylo tisíc lidí. Z pěti tisíc lidí jich "konečné řešení židovské otázky" přežilo pouhých 277. Jedním z nich byl i František Lederer.

František Lederer s bratrem Jindřichem v Ostende. | foto: Archiv Františka Lederera

Františkův otec spoluvlastnil textilní továrnu "Lederer a Glaser" (dříve Getreuer). V letech 1936 až 1938 stačil František absolvovat dva první ročníky na obecné škole na Metelkově náměstí v Teplicích, pak se rodina přestěhovala do Prahy.

František Lederer

Narodil se 11. července 1930 v židovské rodině v Teplicích a měl o čtyři roky staršího bratra Jindřicha. Otec Richard pocházel z Kasejovic, matka Eliška (Elly), rozená Getreuerová, z Trnovan u Teplic. Doma mluvili česky.

"Ještě v roce 1937 jsme byli na dovolené v Belgii a otec chtěl mermomocí zpátky, i když tušil, že pro nás, pro Židy, to v Čechách už nebude moc dobré. Ale měl tady tu továrnu s tím Glaserem a visel na tom. Tak jsme se vrátili," vzpomíná František Lederer.

Po německé okupaci v roce 1939 přicházelo jedno protižidovské opatření za druhým. A na podzim roku 1941 začala poslední fáze "konečného řešení židovské otázky" v Protektorátu Čechy a Morava - transporty do ghett a vyhlazovacích táborů na východě. Prvních pět transportů jelo do Lodže, další pak do Terezína.

Rodina Ledererových odjela již druhým (označeným "B") do ghetta v Litzmannstadtu, jak Němci přejmenovali Lodž. Nejprve museli čekat tři dny na zemi dřevěného domu na shromaždišti v pražských Holešovicích, do vlaku nastoupili na nedalekém nádraží Praha-Bubny. Bylo 21. října 1941.

"Cejna, cejne, sacharin orginejle!"

První měsíc v lodžském ghettu strávili Ledererovi společně s ostatními deportovanými v domech v Łagiewnické ulici. Spali na zemi, na seně. Pak dostala každá rodina malý byt ve Wolborské ulici. V ghettu byl hlad a jedlo se, co se dalo:

Fotogalerie

"Dala se koupit lebeda, špenát. Se šlupkami od brambor to matka umlela na takovém malém strojku. Nevím, jestli si to už přivezla s sebou z domova, nebo jestli to sehnala v ghettu. Tím jsme mleli ten špenát, tu lebedu, s těmi šlupkami a sacharinem, přidala se nějaká mouka a voda a z toho jsme dělali takovou bábovku. Ráno jsme to pak jedli k náhražkové kávě z melty… Sacharin prodávali na ulici polští Židé a vykřikovali svým dialektem: 'Sacharin, cejna, cejne, sacharin orginejle!', protože cukr se sehnat nedal.

V bytě ve Wolborské ulici žili Ledererovi pohromadě od listopadu 1941 do června 1942, kdy byli náhle rozděleni. "Pak najednou přijela nákladní auta, vzpomíná František. "Schnell, schnell, vy psi! Runter, runter!" Všechno dolů z těch bytů. Museli jsme nastoupit do těch aut a odvezli nás do věznice, která byla na kraji ghetta."

Po noci strávené v cele byli bratři František a Jindřich spolu s několika dalšími vyvedeni z cely a museli nastoupit do práce. Rodiče tehdy viděli naposledy - spolu s většinou internovaných byli Richard a Eliška Ledererovi odvezeni neznámo kam, pravděpodobně do vyhlazovacího tábora v Chelmnu.

Sám v ghettu Litzmannstadt

Bratři Ledererovi se ještě asi tři měsíce snažili přežít sami bez rodičů, ale pak se přihlásili do sirotčince "Burza". Jindřich Lederer tam po čtrnácti dnech zemřel kvůli zranění ve rvačce, dvanáctiletý František zůstal v ghettu zcela sám. Podporoval ho (především jídlem) bratr kontroverzního předsedy židovské správy ghetta Mordechaje Chaima Rumkowského.

František Lederer žil v sirotčinci Burza až do srpna roku 1944, kdy byl spolu s ostatními sirotky deportován do Osvětimi-Březinky. Podařilo se mu projít dvěma selekcemi, pak ho přesunuli do osvětimského "kmenového" tábora. Na ruce má dodnes vytetované číslo B-7636. Ve vyhlazovacím táboře se dožil osvobození, z rodiny přežil jako jediný.

Příběhy 20. století

Osudům Františka Lederera a také vzpomínkám dalších Židů z českých zemí bude věnován dokument z cyklu Příběhy 20. století. Uslyšíte v něm vyprávění Miloše Dobrého-Guta (deportován roku 1941 vůbec prvním transportem do Terezína), Jindřicha Feinberga (deportován jedním ze zvláštních transportů již v září 1941 z Brna do Minsku), Jany Dubové roz. Hellerové (deportována roku 1942 do Terezína). Poslouchejte Rádio Česko v neděli 16. října, krátce po 10. hodině.

Společnost Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků od roku 2001. S Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů vede internetový portál Paměť národa, kde jsou příběhy k nalezení.

Post Bellum žije především díky drobným darům, na jejich webu můžete pomoci i vy a stát se členem Klubu přátel Paměti národa.

Autor:

Kauza Čapí hnízdo

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil rozhodnutí o zastavení trestního stíhání Andreje Babiše a Jany Mayerové v kauze Čapí hnízdo. Prezident Miloš Zeman nevyužije abolici k zastavení trestního stíhání.

V reakci na to spolek Milion chvilek ohlásil další demonstraci, tentokrát v centru Prahy.


  • Nejčtenější

Novotný v ruské televizi. Diváci usoudí, že je „nácek“, tvrdí bývalý diplomat

Ruská státní televize Rossija 1 v pátek pozvala starostu pražské městské části Pavla Novotného, aby vysvětlil svůj...

Šlachtův poslední úlovek. Narkobaron z gymnázia měl „e-shop“ s drogami

Celníci odhalili partu pěti mladíků z Brněnska, kteří měli „e-shop“ s drogami. Ty pětice posílala do celého světa....

Při teroristickém útoku na London Bridge zemřel útočník a další dva lidé

Odpolední útok na London Bridge byl teroristický čin, uvedla na tiskové konferenci policie. Komisař také potvrdil, že...

Z ženy mužem a zase zpátky. Někteří transgenderisté litují své přeměny

Někteří transgenderisté jsou nespokojeni se svou přeměnou v jedince opačného pohlaví. Postupují proto operace, které z...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KOMENTÁŘ: Pyrrhovo vítězství. Novotný udělal radost ruské propagandě

Provokatér, bavič, bulvární novinář a také starosta MČ Praha - Řeporyje Pavel Novotný se v posledních týdnech mimořádně...

Premium

Sprcha pro osm lidí: jak to vypadalo na Epsteinově ranči na dělání dětí

Kdyby zdi mohly mluvit. Přinášíme exkluzivně snímky přepychového ranče, kam americký finančník Jeffrey Epstein svážel...

Premium

Je sexting nevinná hra nebo nevěra? Pánové jsou tolerantnější než dámy

Generace našich rodičů tohle řešit nemusela. Měli poměrně jasno a věděli, co je a není zahýbání. Moderní technologie...

Premium

Den, kdy přepadli Mekku. V roce 1979 se zrodil moderní islámský středověk

Před 40 lety se stalo „11. září“ islámu. Aby saúdský král mohl pobít ozbrojence okupující posvátnou mešitu v Mekce,...

  • Další z rubriky

Černý kašel na Mírově. Vězně ohrožuje epidemie, mezi odsouzenými je i Kramný

Věznici se zvýšenou ostrahou Mírov na Šumpersku ohrožuje epidemie černého kašle. Redakci iDNES.cz to potvrdila tisková...

Kalousek svou špatnou pověstí blokuje opozici proti ANO, soudí Michálek

Miroslav Kalousek svou špatnou pověstí jako předseda poslaneckého klubu TOP 09 blokuje možnost opozice postupovat proti...

Babiš se setká se studenty z ekologického hnutí Fridays for Future

Premiér Andrej Babiš se v pátek setká s českými zástupci studentského ekologického hnutí Fridays for Future. Studenti...

Obézní, kuřáci a Pražané nejvíce zanedbávají léčení, ukazuje průzkum

„Zapomněl jsem“, „cítím se zdravá“, „léky mi nedělají dobře“. To jsou nejčastější výmluvy pacientů, proč nedodržují...

Najdete na iDNES.cz