Úterý 29. listopadu 2022, svátek má Zina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 29. listopadu 2022 Zina

Příběhy 20. století: Sloužil v Rudé armádě i wehrmachtu, komunisté ho zavřeli

  9:31
Josef Holec chtěl být mlynářem, stal se z něj však odbojář, voják, a později kriminálník. To všechno jen proto, že byl českým vlastencem. Portál iDNES.cz vám přináší ve spolupráci s Post Bellum další dokument patřící do cyklu Příběhy 20. století.

Josef Holec v roce 1945. | foto: Archiv J. Holce

Zpočátku Josef Holec vlastnil obchůdek a mlýn na Volyni, na území dnešní Ukrajiny. Od úplném začátku rodina začínala nejméně třikrát. Nejdříve jim armáda vyrabovala jejich obchůdek v Českém Straklově, tak se odstěhovali a začali pěstovat chmel u vesnice Závidov. Přišla ekonomická krize a statek museli prodat.

Koupili mlýn ve vesnici České noviny, který jim těsně před druhou světovou válkou z pomsty vypálil jejich ukrajinský zaměstnanec, kterého vyhodili, protože kradl. Opět začali od nuly. Josef Holec ovládal účetnictví a tak se stal tajemníkem místního starosty.

Češi na Volyni

Před více než 140 lety se rozhodly stovky českých rodin začít nový život na východě. Zhruba 15 tisíc lidí hlavně z Lounska, Žatecka a Rakovnicka si sbalilo svůj majetek, naložili ho na koňské povozy a vyrazili na Volyň, na dnešní území Ukrajiny. Nakoupili levně půdu, založili české vesnice, začali hospodařit.

Během války přes ně přešla fronta hned několikrát, čtyřikrát se vystřídaly okupační správy. Nacisté vypálili Český Malín. Sověti kolektivizovali.

Když se naskytla příležitost, každý čtvrtý Volyňák vstoupil do československé brigády v SSSR. Po druhé světové válce se téměř všichni vrátili zpět do vlasti. Měli dost válečného násilí, sovětských gulagů, občanské války mezi Poláky a Ukrajinci.

Mnoho si nepomohli. Komunistický režim je dostihl i v jejich nových domovech. V Československu na ně čekaly komunistické kriminály, znárodňování, před kterým varovali, protože dobře znali metody komunistů.

Když na Volyň dorazila Rudá armáda, začalo znárodňování a otrocké práce. Obyvatelé českých vesnic, kteří vlastnili větší majetek, mizeli v sovětských pracovních táborech na Sibiři.

Josefa zverbovali jako dělostřelce a vyslali na frontu. Jednotku zastavilo masivní bombardování u Žitomíru. Brigáda Rudé armády se rozprchla po celém kraji.

"Hořely tam cisterny, vlak vykolejil. My jsme vyskákali ven. Nikdo nevelel, nikdo nevěděl, co má dělat. S jednotkou jsem skončil v kukuřičném poli. Důstojnici sedli na koně a odjeli shánět jídlo po vesnicích, tři dny jsme nejedli. Najednou slyším rachot německých tanků. Naši vojáci polehávali u děl, většina z nich spala. Byly to tři německé stroje, které začaly hned pálit. Vojáci se dali na zběsilý útěk. Já jsem popadl jednoho zraněného a táhl ho na zádech," vypráví Josef Holec, který prchajícím nestačil a ztratil se.

"Ten zraněný plakal a prosil, abych ho zastřelil. Byl to komsomolec, mladý komunista a strašně se bál, že když ho Němci dostanou, budou ho mučit. Já jsem si zase v duchu říkal: 'Kéž by nás Němci zajali, jen když nás nezastřelí!'," vzpomíná Holec, který zraněného dotáhl až do nedalekého lesa k potoku. V noci se k sobě přitulili, aby se zahřáli.

K ránu zraněný zemřel na vykrvácení. Josefa objevil místní sedlák. Mrtvému vzal boty a spolu s Josefem ho pohřbili. Josef u sedláka pracoval celý týden, a když se ve vesnici objevili vojáci Wehrmachtu, kteří s vesničany směňovali, dobrovolně se jim vzdal.

"Jeden z těch vojáků mluvil česky. Já na něj: 'Vy jste Čech?!' On, že jo, ze Sudet. A co tu dělám?! Všechno jsem mu vylíčil a řekl jsem, že se chci vzdát. Postaral se o mě. Zacházeli se mnou velmi dobře, byl jsem pracovní sila v kuchyni, pak jsem pracoval u Kyjeva v lágru, ze kterého mě dostal další sudetský Čech sloužící ve wehrmachtu. Zařídil mi propustku jako armádnímu vozkovi, a tak jsem odešel. Tři sta kilometrů jsem se trmácel až domů," vypráví.

Do ČSA se Volyňáci hrnuli

V Českých novinách ho vítaly samé ženy, děti a staří lidé. Patřil k nemnoha mladým mužům, kteří se vrátili, ostatní zahynuli na frontě nebo zmizeli někde na Sibiři.

Volyňáci se doslechli, že vzniká někde v Buzuluku československá samostatná brigáda. "Založili jsme odbojovou organizaci Blaník. Nechystali jsme proti Němcům nějaké záškodnické akce, spíše nám šlo o to zorganizovat se, zjistit, kdo je z české menšiny schopen bojovat," popisuje Holec.

Když v říjnu 1944 dorazila do kraje československá armáda, vstoupilo do ní skoro 12 tisíc Volyňáků – staří sedláci, řemeslníci, i šestnáctileté, sedmnáctileté děti, ženy, které doprovázely své muže a rodiče.

3. čs. brigáda

Nečekaně vysoký počet volyňských dobrovolníků nedovoloval jejich začlenění do stávajících brigád československé armády v SSSR. Proto 15. Června 1944 velení rozhodlo o vytvoření 3. československé samostatné brigády. Jejím velitelem se stal podplukovník Střelka. Do této jednotky byli začleněni většinou nováčci z Volyně. Vynikali nadšením, měli však minimální vojenské znalosti a většina z nich neprošla ani základní vojenskou službou.

Při první bitvě vzali nováčci z Volyně nohy na ramena. Odehrála se 9. září 1944 u městečka Machnowka. "To bylo naprosté peklo. Velitelé netušili, že kolem vesnice, čtyři sta metrů od nás, jsou Němci, dobře připravení. Sověti tvrdili, že jsme ještě daleko od nepřátelského postavení. Do vesnice jsme nakráčeli v trojstupech jako na nástup. Byla mlha, bláto, deštivo. Když se trochu rozjasnilo, začalo to. Vypadalo to, že na nás pálí ze všech stran z minometů, kulometů a děl. Lidé křičeli a utíkali. Strhla se panika. Každý, kdo mohl, někam zalezl," vzpomíná Holec na nejhorší chvíli svého života.

Bitva u Machnowky, u polské vesnice ležící na západním okraji Kyjevské oblasti, zahynulo nebo bylo zraněno během několika hodin 611 Čechoslováků. Jde o největší masakr československých vojáků během jediného dne v bitvě druhé světové války. Velitel štábu Oldřich Kvapil pro Paměť národa vzpomínal, že byl donucen začít střílet do vlastních vojáků, aby zastavil paniku a zběsilý útěk.

Machnowku zažila i zdravotnice Věra Tichá rozená Lahůdková. "Neumíte si představit, jenom kolik uřezaných nohou jsme viděli. Já si pamatuju, jak se to tam v té Machnowce pálilo. Tam byla taková kupa amputovaných nohou. To bylo strašné. Ale řeknu vám, že i v míru jsou věci, které jsou strašnější než válka. A teď mám na mysli padesátá léta – dobu, kdy tyto moje přátele, kteří přežili, zavírali. Jeden za druhým končil v komunistickém vězení, já jsem sama několik let čekala, kdy pro mě přijdou. Nevěděli jsme proč, ale zatýkalo se."

Josef Holec za protistátní řeči, šíření letáků, a protože neudal přítele, dostal rok a půl v uranových lágrech na Jáchymovsku. Zatkli ho 18.11.1948. Po propuštění pracoval jako závozník, později jako mzdový referent a účetní.

Příběhy 20. století

Příběh Josefa Holce zmapovali dokumentaristé z Post Bellum. V neděli jeho vyprávění odvysílá Český rozhlas - Rádio Česko v 10:05 v pořadu Příběhy 20. století.

Společnost Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků od roku 2001. S Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů vede internetový portál Paměť národa, kde jsou příběhy k nalezení. Post Bellum žije především díky drobným darům, na jejich webu můžete pomoci i vy a stát se členem Klubu přátel Paměti národa.

Autor:

Vláda dělá, co může, ale není to dost, míní prezidentský kandidát Fischer

  • Nejčtenější

Tři mrtví u cyklostezky. Kriminalisté: Možná dvojnásobná vražda a sebevražda

Pražští policisté se od sobotního odpoledne zabývají smrtí tří lidí u cyklostezky mezi Čakovicemi a Letňany. Případ si...

Matky padlých vojáků sehrály režimní prominentky. Nesedí ani obraz Putina

Ruský prezident Vladimir Putin se při příležitosti ruského Dne matek na konci listopadu setkal s ženami, které v...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Prigožin poslal do Bruselu kladivo. Kreml zaslouží hajzl, míní český europoslanec

Sledujeme online Ruský oligarcha a zakladatel takzvané Vagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin poslal Evropskému parlamentu podivný dárek. V...

Vnitro pustilo do boje o Hrad jen devět z 21 kandidátů, odmítlo třeba Janečka

K prezidentské volbě připustilo ministerstvo vnitra devět z 21 kandidátů. O Hrad zabojují Andrej Babiš, Jaroslav Bašta,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Chyba, kterou už nezměním. Pavel se omluvil za prosovětský životopis

Premium Prezidentský kandidát Petr Pavel se pro MF DNES poprvé omluvil za vlastnoručně psaný životopis z roku 1987, ve kterém...

Cítím hořkost. Bývalý šéf mordparty poprvé promluvil o svém odchodu

Premium Nejznámější český kriminalista Josef Mareš sloužil u policie téměř třicet let, stál za objasněním řady vražd a...

Jím jednou denně a často mi stačí spát jen čtyři hodiny, říká kardiolog Neužil

Premium Mluví rychle, a i když sedí, máte pocit, že je v neustálém pohybu. Jinak by nejspíš nemohl stihnout to, co dělá. Petr...

Poté, co se vyrojil Řezník, jsme v podstatě mainstream, říkají Morčata na útěku

Premium Místo ženy se v hitu od Mandrage hledá děda a ve známé písni Richarda Müllera o tom, že kvůli poruše výtahu musí jít...

KOMENTÁŘ: Báječný rok s Petrem Fialou. Premiér počítal úspěchy i přešlapy

Premium Přesně před rokem byl Petr Fiala jmenován premiérem. Jeho následně sestavená vláda je horší, než tvrdí sám Petr Fiala,...

Předškolák v horečce zkolaboval v obchodě, oživovala ho hasička v civilu

Chvíle hrůzy zažili rodiče předškoláka, který náhle zkolaboval v jednom pardubickém obchodním centru. Posléze se...

Nákupy v Polsku: úspora i nadávky. Supermarkety obléhají Češi, kvůli nulové DPH

Premium Polské supermarkety obléhají Češi. Kvůli nulové DPH na jídlo je tu levně. To ukázal i kontrolní nákup základních...

Hrady a zámky v Česku přišly o čtvrtinu návštěvníků, chyběli Rusové a Asijci

Premium České hrady a zámky letos navštívilo necelých 3,7 milionu návštěvníků. O čtvrtinu méně než v posledním předcovidovém...

Přemýšlím o sebevraždě, říká Obermaierová kvůli plynu a drahým energiím

Herečka Jaroslava Obermaierová (76) prozradila, že má strach z drahých energií a nedostatku plynu. Kvůli tomu dokonce...

Vsadil na neobvyklý nápad, už má 35 zaměstnanců a rostou i do světa

Lukáš Legát začal podnikat před devíti lety. Z původně garážové firmy je dnes společnost s pětatřiceti zaměstnanci,...

Ivan Trojan si s manželkou vypořádal majetek, bulvár spekuluje o rozvodu

Ivan Trojan (58) a Klára Pollertová-Trojanová (51) si v září podle veřejně dostupných dokumentů vypořádali společný...

Raketa byla Ukrajince, nebo Rusa? rýmuje Nohavica na kanálu Bobošíkové

Problematiku rakety dopadlé na polské území zpracoval ve své nové písni Jaromír Nohavica. „Ta raketa byla Ukrajince,...

Metro v plamenech. Londýnská tragédie odhalila nový fyzikální jev

Metro patří k nejbezpečnějším dopravním prostředkům na světě. Přesto ani jemu se nevyhnou nehody s desítkami mrtvých....